Noc vo Varennes

Roku 1791 se francouzský král Ludvík XVI. pokusil uniknout přes belgické hranice před revolucí do zahraničí. Král je však už politická mrtvola a brzy bude i mrtvolou skutečnou. Své době už nemá co říci a ona by mu stejně nenaslouchala. Proto se v tomto filmu povezeme sice ve stejný čas a stejným směrem, ale v jiném kočáře - mimojiné s Thomasem Painem, Casanovou či Retifem. A právě jejich dialogy, na nichž film stojí a pevně stojí, nám mají poskytnout klíč k pochopení "ducha doby". Historický film lze zjevně pojmout různě... jednou z možností je naprosto věrně vylíčit události, ke kterým došlo. Noc ve Varennes však jde jinudy, cestičkou prošlapanou o mnoho méně a IMHO cestou zajímavější a v důsledku nakonec i cestou informačně obsáhlejší. Pro někoho bude tento film užvaněnou kostýmní nudou, pro jiného zábavným naučným výletem do revoluční Francie. (12.11.2007)

Európska aristokratická smotánka cestuje v roku 1791 vo vskutku dosť nadrozmernom dostavníku, pričom ich celkovým „Kočišom” sa stáva snáď nikto iný, než zrovna Ettore Scola...? • Zo všetkých cestujúcich ma mimochodom asi najviac zaujal len exkluzívny „lámač ženských srdcí,” alias Giacomo Casanova v podaní charizmatického, talianskeho herca Marcella Mastroianniho. Počas tejto dlhej cesty, postavy jednak veľmi často diskutovali na „intelektuálnu notu” s niekoľkými patričnými odkazmi do kultúrneho sveta, kedy sa to medzi nimi len tak neustále hemžilo samými, intenzívnymi dialógmi, to jest vtedy som mal mimoriadne nastražené uši, aby mi tým pádom ani vôbec nič neuniklo; ale zároveň sa do toho zamiesila i samotná politická situácia, nakoľko takmer v rovnakom čase, z Paríža zdrhol i kráľ Ľudovít XVI., a to konkrétne spoločne so svojou manželkou Máriou Antoinettou, čiže je asi reálne dosť možné, že sa obidva »tábory« napokon predsa stretnú vo Varennes, v medzičasom už vo veľmi vybičovanej atmosfére? • Scenár bol doslova ukecaným na plné obrátky, až sa dokonca miestami rovnako čudujem, že som sa pri tomto titule; skrátka neunudil až rovno k smrti, čo podľa konečného (z)hodnotenia ani nie je zvlášť poznať. Zrejme až vďaka zvučnému, medzinárodnému obsadeniu som si napokon celkom prišiel na svoje, keď povedzme, že práve Marcellovi zručne sekundovali: Jean-Louis Barrault & Harvey Keitel & Hanna Schygullaová, pritom by som ešte doplnil i sympatické: kostýmy a výpravu a kameru, a tak som zaokrúhlil na pekné 3* so záverečným dodatkom, že už asi nikdy viac...? POZNÁMKA: Ak by si dajme tomu tieto dva "mančafty" úlohy medzi sebou vymenili, tak pevne verím, že by som mal oveľa lepšie dojmy, ako totižto v tomto pomerne zdĺhavom prípade. (15.09.2023)

Tenhle film nelze pouze zhlédnout, nýbrž nasát. Vysát až na dřeň tu atmosféru doby, která prakticky změnila svět a rozloučila se smutně s královskou romantikou a monarchismem, tak jako se i my ve filmu pomalu loučíme se stárnoucím Giacomem Cassanovou. Jen tak se zaposlouchat do navždy pravdivých slov moudrého Thomase Paynea, poslechnout si vášnivé vyprávění spisovatele Restifa a obdivné ódy dvorní dámy na krále. To není film, jak ho známe, to je obrázek - obrázek doby pečlivě sestavený pomocí výborných dialogů. Závan zašlé minulosti, která je na(ne)štěstí už dávno pryč… (22.01.2009)

O tomto filmu se těžko píše, nedává moc příležitostí, jak ho slovně uchopit. Není tu žádný dramatický děj, přesto je účinek na diváka velmi silný. Bravurní herecké výkony, obratně napsané dialogy, napětí dodávané nejdříve tušeným a pak už zřejmým útěkem královského páru, skvělý Casanova - to jsou jen některé dojmy, které v divákovi přetrvávají ještě dlouho po zhlédnutí snímku. V tom filmu se zkrátka skoro nic neděje, a přesto má obrovský náboj. Je to rozhodně silný divácký zážitek. I když je mi jasné, že ne pro každého. (26.02.2007)

Necelých 24 hodin rámovaných dramatickým útěkem francouzského krále z Paříže a jeho dopadením ve vesničce Varennes posloužilo režiséru Scolovi jako východisko k feliniovské podívané, kde pestré osazenstvo jednoho dostavníku obsazeného zástupci nejrůznějších politických a společenských vrstev vede vzrušené intelektuální a společenské debaty o své době a divák může sledovat, jakým způsobem se rodila moderní společnost. Luxusní herecké obsazení, kde např. takový vynikající herec jako Jean-Louis Trintignant dostal drobnou roličku starosty obce a na plátně se mihnul stěží na pět minut. Oproti Felinimu ale Scola pokulhává po vizuální stránce, film s výjimkou prologu, který se odehrává mezi potulnými komedianty, táhnou především dialogy. Prostřednictvím Casanovy je ve filmu zmíněno i prostředí Čech, kam se stárnoucí Casanova uchýlil na dvůr k Valdštejnovi. Noc ve Varennes je film, který se snaží zachytit myšlenkový a společenský kvas své doby, a po většinu času se mu to více méně daří. Dialogy, které se týkají postavy spisovatele píšícího o lechtivých erotických tématech, jsou dokonce velmi půvabné. Celkový dojem: 80 %. (28.03.2009)