Noc vo Varennes

Půvabně svěží film, kde se setkávají nejrozmanitější postavy, kde ženy vzdychají po velkých milovnících, kde bohatí pohrdají intelektem a chudobou a kde chudí krvelačně touží po spravedlnosti. Jízda dostavníkem z Paříže do Mét se tak stává velmi zábavnou a dobrodružnou a vytrácí se zde jeden ideál za druhým. Spisovatel Nicolas Edmé Restif de la Bretonne (Jean-Louis Barraul) je velký milovník žen, ale především zvědavým čmuchalem s detektivními sklony a touhou dopátrat se senzačních pravd. Casanova (skvělý Marcello Mastroianni) je už stařík, který trpí nemocemi, baví společnost historkami, ale také si udržeje stále svůj šarm a s grácií odvracuje každý slovní útok proti své osobě. Komtesa sophie de la Borde (Hanna Schygulla) postupně zrácí své ideály ve víru ve francouzského krále a společně se svým kadeřníkem Jacobem (dobrý Jean-Claude Brialy) i svoji vznešenou přezíravost. Filozof Thomas Paine (Harvey Keitel) zpochybňuje téměř vše, neboť vše možné směry, vlády a revoluce ve své pravé tváři touhy po moci a tyranii. Operní pěvkyně Virginia Capacelli (Laura Betti) se ráda nechává unášet krásami života. A samozřejmě další cestující. Půvabnou roličkou je pan Sauce (Jean-Louis Trintignant), který snad nechtěně a proti své vůli zajme francouzského krále s celou rodinou. Je to krásně škodolibě poťouchlý film. (08.06.2010)

Tenhle film nelze pouze zhlédnout, nýbrž nasát. Vysát až na dřeň tu atmosféru doby, která prakticky změnila svět a rozloučila se smutně s královskou romantikou a monarchismem, tak jako se i my ve filmu pomalu loučíme se stárnoucím Giacomem Cassanovou. Jen tak se zaposlouchat do navždy pravdivých slov moudrého Thomase Paynea, poslechnout si vášnivé vyprávění spisovatele Restifa a obdivné ódy dvorní dámy na krále. To není film, jak ho známe, to je obrázek - obrázek doby pečlivě sestavený pomocí výborných dialogů. Závan zašlé minulosti, která je na(ne)štěstí už dávno pryč… (22.01.2009)

Film dobových obrazů týkajících se nočního útěku a zatčení (22. června 1791) Ludvíka XVI. Ludvík je na nich všude, i když vidět ho není nikde. Snad nejvíce na obraze "vybalování róby", jsou na něm patrné všechny neřesti podněcující revoluce (podobně o tom hovoří i Nicolas Edmé Restif de la Bretonne). Film jako celek se odehrává v jakési drobné rozvernosti, místy až laškovnosti, která má distinguovaně zakrýt strach z tušení nastávajícího teroru (viz pimprlové divadlo odehrávající se již v některé komnatě mozku). Navíc mě zde kupodivu potešila herecká elita (Marcello Mastroianni a Hanna Schygulla především). (19.12.2023)

Roku 1791 se francouzský král Ludvík XVI. pokusil uniknout přes belgické hranice před revolucí do zahraničí. Král je však už politická mrtvola a brzy bude i mrtvolou skutečnou. Své době už nemá co říci a ona by mu stejně nenaslouchala. Proto se v tomto filmu povezeme sice ve stejný čas a stejným směrem, ale v jiném kočáře - mimojiné s Thomasem Painem, Casanovou či Retifem. A právě jejich dialogy, na nichž film stojí a pevně stojí, nám mají poskytnout klíč k pochopení "ducha doby". Historický film lze zjevně pojmout různě... jednou z možností je naprosto věrně vylíčit události, ke kterým došlo. Noc ve Varennes však jde jinudy, cestičkou prošlapanou o mnoho méně a IMHO cestou zajímavější a v důsledku nakonec i cestou informačně obsáhlejší. Pro někoho bude tento film užvaněnou kostýmní nudou, pro jiného zábavným naučným výletem do revoluční Francie. (12.11.2007)

Fordov Dostavník prenesený do dôb francúzskej revolúcie. Namiesto frajerského kovboja Johna Waynea tu máme rovnako frajerského Mastroianniho a jeho Casanovu. Dobre, preháňam, ale toto prirovnanie okrem toho, že je vtipné :), má aj niečo do seba. Skvelý scenár a výborne zahraté rôzne typy vtedajšej spoločnosti trochu bojujú s európskou akademickosťou a tak trochu aj televíznosťou. Našťastie to má Scola dobre premyslené. Iba staručký Griffitov alebo Renoirov film o tejto revolúcii sú, čo sa týka výpravy, niekde inde. Scola ťaží najmä zo sily dialógov a ak by film zostrihal na dve hodiny, asi by sa nič dramatické nestalo. (19.08.2017)