Dobrodruh

Kvalitní Belmondovka ještě s nádechem sedmdesátých let se stylovou Morriconeho hudbou, které si navíc můžeme užívat se skvělým dabingem Miroslava Moravce (vůbec nepřemýšlejte, jestli je lepší Krampol nebo Tříska, Moravec do téhle role pasuje jedinečně), zvuk vyrobilo Studio Špilberk pro ČNTS Nova 1995. (05.08.2012)

za předpokladu, že by celý snímek stál jen na výkonu Belmonda a hudebním podklanu mistra Morriconeho, nebylo by o pětihvězdičkovém hodnocení pochyb. Jenomže je tu jedno velké ale a tím je příběh, který našemu nezničitelnému komisaři neustále podráží nohy. Stopáž o bezmála stovce minut si už žádá poměrně ucelený a hutný děj, kdy všechno odsejpá tak, jak má, a divák se ani na chvilku neztrácí v příběhu, natož aby si říkal, že tam nějaký ten "subquest" pana komisaře je navíc. A tady jich na můj vkus navíc bylo až až. Budiž, slečna prostitutka byla nádherná a "kulturní" vložka s vyřizováním si účtů s bratry, co jí zohyzdili záda, dala naplno vyniknout nesmrtelnosti Belmondova charakteru, ale ostatního odbočování od hlavní dějové linie byl opravdu přehršel. Co mi především nesedělo bylo plynutí času v celém snímku - možná to je jen můj problém, ale měl jsem tak nějak problémy pochytit, jak moc utekl čas mezi jednotlivými událostmi ve filmu - v jednom okamžiku se hlavní charakter seznamuje se sympatickou lehkou dívčinou, o okamžik později mu umírá kamarád a hned v dalším dějství slečna prostitutka, patrně již delší dobu zabydlená v životě komisaře, komentuje, že se po smrti přítele změnil a že takový nebýval. Holt s mistrem Belmondem všem asi utíká čas rychleji. Co se týče akce, je to stará, dobře odvedená práce, chvilkama jsem si vzpomněl na Profesionála, pro mě Belmondův nejlepší film. Za zmínku stojí solidně udělaná automobilová honička, jen si nejsem jistý, co by se po výstřelu do pancéřovaného auta stalo při střelecké vzdálenosti půl metru - minimálně bych polemizoval o možnosti odrazu kulky zpět na střelce... K hudebnímu motivu, na který jsem tu četl komentáře mnoha dalších uživatelů - rozhodně se mi nezdálo, že by jednoduchý (a typicky Morriconovský) motiv měl tendenci "vyhrát se" natolik, že by mě snad omrzel. Právě naopak, přišlo mi, že v okamžiku, kdy znovu v nějaké variaci zazněl, děj gradoval (což je u filmu, kde se vlastně celou dobu krom neustálých Belmondových honiček a ran pěstí nic moc podstatného nestalo, pozoruhodné) a JP byl zas o trochu naštvanější a odhodlanější dotáhnout své úmysly do zdárného a jemu vyhovujícího konce. Suma sumárum - o dva roky starší Profesionál to není, úplná slátanina taky ne - je to přeci Belmondo, a proto dávám slabší čtyři. Škoda toho zmateného a na moc "bokovek" rozbitého příběhu. (13.04.2010)

Belmondo nepředvádí nic pozoruhodného, ani jako herec, a vlastně ani jako kaskadér, to by ale ani nevadilo. Vadí mi roztříštěnost. Než se pěkně seznámíme s hlavním záporákem a než se rozběhne jeho likvidace, stihne náš hrdina spoustu věcí kolem, které se zásadně odehrávají v prostředí rádoby šokujícím (ulička lásky, squat, gay bar), které ale dohromady k ničemu nepřispívají. Takže jen francouzský dobový průměr. (11.12.2007)

Jean-Paul Belmondo své dobrodruhy, ať už na straně zákona nebo proti němu, hrát umí, má charisma a svým postavám dokáže vtisknout nepopiratelný šarm. Problém spočívá v tom, že film jako takový zaujímá polohu, která mi nesedí a považuji ji za navýsost problematickou. Tváří se příliš totiž vážně tam, kde nasazuje zjevně nerealistický rámec a jeho hrdina jako by vypadl z nějakého špatného akčního filmu. Belmondův komisař Jordan až příliš machruje a je to tak těžký frajer, že do vážně se tvářící kriminálky jednoduše nezapadá. Navíc prostředky, které při vyšetřování volí, jsou eticky nepřijatelné. Harryho Callahana hraného Clintem Eastwoodem kritika svého času označovala pomalu za fašistu za jeho vyšetřovací metody, když Jordan v něčem Callahana možná i předčí. Na rušném francouzském bulváru z pomsty zmasakruje před užaslými zraky davu dva gangstery a sebevědomě odkráčí středem. Nejenže by mu to v reálném světě neprošlo, ale navíc právo a spravedlnost zatraceně relativizuje. Ve výsledku jde o velmi průměrnou kriminálku s řadou klišé ze špatných filmů a supermanským hrdinou, kerý by v případě jiného obsazení sklidil jen velmi vlažný ohlas. Celkový dojem: 45 %. (20.04.2010)

"Já nechci poldu. Já chci šílence." To je ale náhodička. Zrovna tu jednoho máme. Komisaře Jordana. Pud sebezáchovy nemá, ale kolt tasí rychle, prohání se v opancéřovaným Mustangovi a z padoucha dokáže dostat přiznání i jméno jeho kocoura. Navíc ví, že drogy patří do moře, hlavy dealerů do záchodový mísy, ženy do postele a mafiáni pod kytičky. Mě to s ním baví, zejména když ho v zábavě podporují tak skvělý figury, jako je tureckej kulturní atašé nebo prostitutka Livia Maria Dolores. (05.12.2016)