Z deníku žáka III. B aneb Edudant a Francimor

Jeden z nemnoha Večerníčků, které si nenechám ujít, přestože mám dětský věk dávno za sebou. Ujetý a přehnaný, ale funguje skvěle. Živě vidím Edudanta, jak do sebe vysává jednu třešeň v aleji za druhou Výtečně nakreslené (zde by uhlazené kresbičky působily trapně a sterilně) a k tomu Šteindlerův monotónně pubertální hlas. Nevím, jak ostatní, ale mě to BAVÍ (24.04.2004)

Konečně nový večerníček, či teda kreslený seriál, který jde s dobou a přitom je vynikající, ještě k tomu z české produkce. Po všech pokračováních starších českých klasických večerníčků, které se příliš nepovedly, nebo pokud ano, genius jejich předešlých dílů nebyly schopni kopírovat do pokračování. Tady se člověk skvěle pobaví, je to pro celou rodinu, když je teda stařší část trochu šáhlá. A hlavně i když jsou tam odkazy na moderní události, jako gangsteři a tak, není to klišovitý ani nablblý ale překvapujíc a neodhadnutelný. Nehledě na to, že Edudant a Francimor jsou úlet, ale navazující na českou mytologicou tradici (Dlouhý, široký a bystrozraký). Žádný chytrák Bugs, s tim jeho Co je šéfe, bych ho zabil. Tohle dílko se mi líbí, pač je jednak našláplý, někdy mi příjde volné puštění mysli, a pak Steindler mu svým perfektním dabingem dává další rozměr. (09.01.2004)

Když začala tato nová éra českých večerníčku, dost jsem znejistěl, zda takové provedení bude mít velký ohlas. po shlédnutí jednoho dílu, Vás natolik pohltí vypravěčské úmění Milana Šteindlera,ale i skvělý příběh, postavy a snad nejlepší je "krátký předfilm" v podobě malé etudy roztomilé mluvící a ještě k tomu růžove myšky. (12.07.2005)

Když jsem byl ještě malý kluk, tohle byl ten večerníček, na který jsem se těši, dneska již ani nevím co na něm bylo to, čím mě tak přitahoval, ale myslím že je to přesně jeden z těch, co je i v dnešní době valice slušný, český večerníček... Což dokazuje, že i my máme spoustu pěkných pořadů, seriálů pro děti a nemusíme se za každou cenu snižovat a vysílat ty zahraniční, mnohdy daleko horší.... (20.12.2008)

O tom ako sa bizarní čarodejnícki synkovia účastnili školskej dochádzky a ich spolužiaci aj s učiteľským zborom už sa nemuseli obávať nudy. Nechýbajú nadprirodzené bytosti, mágia a mafia. Večerníčkové spracovanie knižnej detskej klasiky s dosť ujetou kresbou a veľmi svojským komentárom Milana Šteindlera. Nakoľko sa držalo predlohy neviem posúdiť, pretože som s Edudantom a Francimorom  mal doposiaľ česť len v podobe rozhlasových adaptácií, ale nejaké zmeny oproti originálu z roku 1933 zaiste nastali. Nechýba ani hudba Petra Hapky, ale pri niektorých neustále opakovaných melódiách som mal pocit, že už som ich počul niekde aj inde. Veľmi zábavná hovadina. Štyri muchotrávky pre ružovú myš. (18.11.2023)