Jak se ševcem šili čerti

Sice kulisová, ale velice podařená rozverná pohádka o chytrém ševci, který se nejdříve nechá zlákat zlaťáky, ba dokonce odměnou u samotného Lucifera, až zapomene na dobré srdce a svým sice pravdivým, ale neuváženým rozhodnutím nechá svého kmotříčka v pekle. Jenže svědomí mu nedá klidné spaní a tak odchází do pekla svést hádankový souboj a svého kmotříčka dostat zpět na zemský povrch. Zcela typická česká pohádka s legračními čerty, ukecanými sousedkami a hlavně báječným hereckým obsazením. V mnoha rolích poznáte dnes už zkušené (či mrtvé) bardy, čímž pohádka dostává vzácné kouzlo. Hudba: Štěpán Koníček (18.10.2010)

Další z řady jednoduchých kulisových pohádek, která je však kouzelná nejen svým hádankářským příběhem, ale především hereckými výkony pro tentokrát např. pánů Mrkvičky (švec) či Kemra (soused), ale legrační je i Lucifer pana Bláhy. Mimochodem, paní Preisová je pro mě jednou z nejhezčích princezen, ale i českých hereček celkově. Roli manžela jí už poněkolikáté zahrál pan Němec. (01.01.2010)

" To je bída, jak může člověk zradit člověka? " Krásná studiová pohádka podle předlohy Jiřího Mahena. V takových pohádkách, kde se vyskytuje i peklo, se vždycky těším, kdo bude hrát Lucifera, nebo nejvyššího pekelníka. V tomto případě to byl Pepíček Bláha a jako satanáš byl jedním z nejlepších pekelných pánů. Pěknou hudbu složil sám mistr Štěpán Koníček. (28.01.2018)

Pekna,chytra studiova pohadka ,ve ktere tvurci poprve dali dohromady hereckou dvojici - Janu Preissovou s Frantiskem Nemcem (Jak vytrhnout velrybe stolicku 1977) tentokrat v rolich princezny Marketky a prince Zdislava. Hlavni postavou v teto pohadce vsak je jesitny svec Mistr Cic (skvely Ladislav Mrkvicka), kteremu nikdo nerekne jinak nez Mistr Cici. Pani sevcovou si zahrala Karolina Sluneckova.Pribeh nam da nahlednouti do Mistra Ciciho svedomi a na jeho vlastni napravu,pri ktere zachrani sveho souseda Karafiatka Josef Kemr ze sparu samotneho pekla. Lucifera si s chuti strihnul Josef Blaha,jeho pravou - levou ruku bratra Kozibradku Vaclav Postranecky. (27.12.2008)

Tak ta pohádka je skrz naskrz pochybená. Viděl jsem tedy jen půlku, ale k hodnocení mi to úplně stačí. Ten švec mi nijak zvlášť moudrej nepřišel, to třeba já jsem daleko chytřejší. Vezměme to rozdělování 19 váz, aby jeden dostal polovinu, jeden čtvrtinu a jeden pětinu. Švec přišel s chybným řešením, že si jako půjčí 1 vázu a pak dá jednomu 10, druhému 5 a třetímu 4 vázy a tu zbylou zase vrátí. Jenomže to pak nevychází, neboť první dostal 52,6% místo 50%, druhý 26,3% místo 25% a třetí 21% místo 20%. Jediné správné řešení je, rozbít 1 vázu na poloviny a 1 vázu na dvacetiny a prvnímu dát pěkných 9 a půl vázy, druhému 4 a tři čtvrtiny vázy a třetímu 3 a čtyři pětiny vázy. Zbyde hezkých 95 setin vázy, kterou si mohl odnést švec jako návdavek k tomu hrnci dukátů. Navíc se mohl stát průkopníkem puzzle, páč těch 95 setin by bylo rozděleno do 19 částí. Za druhý, u toho paradoxu s Kemrovým výrokem ( že jako pokud je pravda, že čert ho nepustí, může jít pryč z pekla, jinak né) je správným řešením, že Kemr je chvíli v pekle a chvíli venku. Což bych řekl, že ocení jak strana pekelná, tak jeho manželka, páč poslouchat Kemrovy ustavičné vyčítavé, kyselé a hlavně nespravedlivé řeči nikdo dlouho nevydrží. Nevím, co pořád tomu ševci vyčítal, pokud je milovník pravdy, nemůže přece chtít, aby švec lhal a jen proto, že jsou oba lidi, zradil Aristotela, kterej si přitom se svou logikou dal takovou práci. Jinak švece mi bylo líto, stal se obětí zaostalého okolí, které nesnese, když ho někdo převyšuje. Takže manželka ho stále hnala zpátky k verpánku, dtto Kemr, kterej každého, kdo si neplive do rukávu, považoval automaticky za honoraci. (28.01.2018)