Gottwald

Úplně stejně jednostrunná tupá sračka jako nedávná Milada. Jediný rozdíl je ten, že tady primitivně pějí ódu na komunistického zločince, zatímco v Miladě se úplně stejnými prostředky snaží popsat život jedné z nejznámějších obětí komunismu. Ve finále to ale vyjde na stejno. Ale pokud se chce člověk pobavit, je Gottwald ideální volba. (05.06.2018)

"Pane prezidente, já jsem jenom prostý dělník, ale tolik vím, že jestliže je něco přáním většiny lidu, tak se tomu musíte podřídit i vy jako prezident!" Jedna z mnoha absurdních vět, která v této pětidílné hře na pravdu a lež zazní, jakoby plně vystihovala obsah celého díla. Můžeme se tu přít o to, zda bylo vůbec rozumné přistoupit k výrobě tohoto seriálu v době hroutícího se komunistického režimu, můžeme se tu přít o to, co si od celého projektu slibovaly vládní špičky a můžeme se tu přít o to, proč v současnosti platí přísné embargo na opětovné veřejné znovuuvedení na televizní obrazovky. To všechno jsou jistě klíčové otázky, které mají i vliv na divákovo vnímání, ale na Gottwalda lze pohlížet i jinak. Někdo jej přijímá coby nechtěnou parodii, jiný v něm nachází zajímavou historickou konfrontaci a tak dále. Domnívám se, že kategorické odmítnutí, jak vyplývá ze zdejších unisono odsudků dalších spolukomentátorů, je ke škodě celé věci. Především existují mnohem hůře natočená díla, Gottwald navíc nepostrádá dramaturgickou koncepci a poměrně nosné dialogy (sic!). Samozřejmě rozestavění figur na pomyslné politické šachovnici zcela odpovídá oficiálnímu výkladu dějin čili ti správní a mírumilovní jsou tu Gottwald se svými věrnými, ale na druhé straně mám pocit, že postava prezidenta Beneše je načrtnuta v celkem realistických obrysech a jeho prostor v seriálu dosahuje maximálních možností. Chybou Gottwalda je samotná prezentace jednotlivých kapitol nebo epizod, kdy se klíčové události našich dějin od konce dvacátých do konce čtyřicátých let zúžují na ty nejvíce exponované, a tedy problematické. Směšná je sama o sobě frakce ve 29. roce s dnes již legendární scénou, v níž spisovatel Vladislav Vančura lituje svého rozhodnutí pouhých pár sekund po podpisu rezoluce proti straně, mnichovské události, únorový převrat a podobně dehonestující je jednotlivé zobrazení předních demokratických hodnostářů jako stádo reakcionářských a buržoazních dravců (Zenkl, Ripka, Drtina, Hampl, Feierabend, Majer, Soukup, msgre. Šrámek, Jan Masaryk). Demagogická překroucenost a prachsprostá glorifikace titulního hrdiny zabraňují chápat Gottwalda jako něco víc než vykalkulovaný tah nomenklaturních televizních tvůrců, ale minimálně herecké výkony dávají alespoň tušit obrysy kvalitního uměleckého řemesla, kterého se v současnosti příliš nedostává. Neprávem pošpiněný Jiří Štěpnička vložil do své ultimatem přisouzené role možná víc, než sám chtěl, nicméně díky němu je Gottwald alespoň jednající člověk a nikoli bronzová mohyla; vynikající je uchopení dalších významných postav celou plejádou na obrazovce dnes takřka nevídaných jmen (Ladislav Lakomý jako Beneš, Brousek, Langmiler, Prachař, Moučka, Švorcová, Buchvaldek, Karlík, Růžek a další). Možnost sebereflexe a širšího zhodnocení, to je to hlavní, co dnes chybí divákovi a potažmo i celému seriálu. Gottwald v trezoru je bohužel výsledkem polistopadové demokracie, která je stejně chatrná jako ta prvorepubliková. (04.02.2012)

Opravdu jenom ze zvědavosti jsem se na to musel podívat. A že se z tohoto ,,veledíla" dá ale dovědět zajímavejch věcí... Netušil jsem, že i v roce 1986 mohl někdo natočit takovou prolhanou frašku. Bejt Sokolovským tak doteď chodim kanálama, ten si musel u soudruhů nehorázně šplhnout, když zobrazí Gottwalda jako největšího trpitele a hrdinu, kterej se nikdy nevzdá a jde za svým. Kam se na něj hrabe Ježíš... Štěpničková se musí ještě teď převalovat v hrobě jestli tohle vidí... S hodnocením počkám až s vypětím všech sil dokoukám všechny díly i když silně pochybuju, že svůj názor změním. 19.8. Jedna hvězda z lítosti všichni herci tam přece jenom nejsou jen trapný figurky. (15.08.2011)

V r-86 už Štěpničkovi hrozilo prd... pro mě neuvěřitelně že po tom co bolšani udělali jeho matce, za ním s touhle nabídkou vůbec přišli a místo aby je poslal do prdele, tak roli vzal, nepsal se rok 1971 aby se musel bát o existenci (hereckou)... Původním scenáristou seriálu měl být Jiří Hubač, ten ale tlaku odolal, dokonce mu dovezli z archivu KSČ spoustu dokumentů, ale on je vrátil. Věděl že o tomhle člověku psát nechce a riskoval že bude potrestán, což se stalo.Jako dramaturg v Československé televizi skončil a musel odejít na "volnou nohu". (05.05.2011)

Nejpozoruhodnější je na tomto paskvilu neprozřetelnost, s jakou se režim pustil do jeho realizace. Schopný praktický politik se všehoschopnou povahou nebyl vzdor zločinům, jichž se dopustil, a krvi, která lpí na jeho rukou, i faktu, že ze zbabělosti vydával na smrt nejbližší spolupracovníky, ještě tím nejhorším ve vedení - všeobecně obávaný byl goebbels KSČ Václav Kopecký, bylo tu neblahé Švábovo oddělení. V tomto seznamu by bylo možné pokračovat. Moskevský poskok a Stalinův držtaška svou neblahou proslulost i uvnitř soudnější části komunistů získal již nástupem do čela KSČ. Věcná fakta tehdy ještě nebylo možné uvádět, propagandistické lži naopak páchly přes veškerou cenzuru mimořádně. To všechno se v seriálu plně projevilo a defraudovalo i poslední zbytky řemesla, které snad do něj také bylo vloženo. Zhlédnout tento paskvil je nejen ztráta času. Bohužel. (26.08.2007)