Reklama

Reklama

Muž na radnici

(seriál)
Československo, 1976, 11 h 30 min (Minutáž: 54–72 min)

Scenár:

Jaroslav Dietl

Hrajú:

Zdeněk Buchvaldek, Jan Hartl, Jiřina Bohdalová, Milena Steinmasslová, Martin Růžek, Míla Myslíková, Josef Bláha, Jaroslav Moučka, Jiří Štěpnička (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(11)

František Bavor je aktivním poslancem a funkcionářem Městského národního výboru ve Starém Kunštátu. Je to obětavý člověk, který prožívá s městem jeho radosti i starosti. Jeho rodinu postihne tragédie – při dopravní nehodě ztratí manželku a matku svých dětí. Tím víc se pak věnuje své práci. Má v plánu zmodernizovat a přestavět město. V jednotlivých příbězích sledujeme i jeho soukromý život, problémy se synem Přemyslem a dcerou Bohunkou. Poznáváme i práci členů občanských výborů, poslanců a funkcionářů národních výborů, kteří se starají o rozvoj města. (TV JOJ)

(viac)

Recenzie (138)

Fanucci 

všetky recenzie používateľa

Dietl by se měl nechat léčit. Některé incestní záběry Buchvaldek - Steinmasslová a jejich obligátní líbání na pusu...prostě divný!:-) Propaganda a glorifikace režimu a jejich představitelů je zde samozřejmě masivní...ale mě to baví sledovat. Jedna hvězda za postavu cholerického, ale věrného náměstka Hlavici a pak samozřejmě za mého oblíbence Moučku, který se s tou šedivou, funkcionářskou kšticí snad narodil! ()

Tosim odpad!

všetky recenzie používateľa

Nejsem zastáncem nějaké glorioly pro Jaroslava Dietla (i když podle mě má na svědomí nejlepší český seriál) a i kdybychom si odmysleli tu ideologii (což samozřejmě nejde a ani to tak být nemá, v základu už proto, jak s ní kalkulovali sami tvůrci), i po tom všem mi z toho vycházejí jen tři slova - trapné, směšné a zbytečné. Jako kdybych se díval na Ordinaci v růžové zahradě. ()

Reklama

cheyene 

všetky recenzie používateľa

Za tónů hudby českého hudebního mága Zdeňka Lišky se rozehrává příběh Františka Bavora, poslance, který se stane předsedou MNV. Náplň jednotlivých dílu je především o jeho snaze vybudovat ve Starém Kunštátu nové centrum odpovídající moderní socialistické společnosti, ovšem nejprve je potřeba přesvědčit občany o nutnosti této výstavby a přes všechna úskalí asanovat staré domky, jejichž obyvatelé se těžko loučí se svými domovy. V každém díle je také malý prostor pro nahlédnutí do Bavorova soukromého života, což Dietl uměl a oživil tím jinak jednotvárné, byť ne nezajímavé, jednání na schůzích od MNV, přes ONV, KNV až po stranický výbor. Seriál je plný dobové ideologie, což je tu většině uživatelům trnem v oku, ovšem já to jako veliký problém nevidím. "Soudruhování" a "čest práci" mě nepohoršuje, že je tu realita přikrášlená mi také nevadí, neboť nejde o dokument, ale o fikci. Dnešní seriály nám také ukazují příběhy, které mají v 90% s reálným životem obyčejných lidí pramálo společného. Ostatně postava Bavora je vylíčena tak kladně, že si člověk může pouze postesknout, že není ve vedoucích pozicích více tak čestných, citlivých a rozumných lidí. Zdeněk Buchvaldek se své role zhostil skvěle, potěšil i Josef Bláha nebo Jaroslav Moučka, který zaryté komunisty uměl hrát na jedničku. :) Jiřina Bohdalová zahrát špatně neumí, takže je také plusem tohoto seriálu a klasicky potěší i František Němec v typické roli dobráka od kosti. Martin Růžek se svoji ne příliš charakterní postavou dokáže okořenit mnohé epizody, podobně jako Jiří Štěpnička. Co mi na Muži na radnici vadilo, bylo zanedbávání osobních příběhů hlavních postav a jejich vylíčení bylo také ploché proti ostatním Dietlovým počinům. Přesto mě však seriál oslovil na 3*, neboť podle mého názoru i přes všechnu ideologii a zrcadlení tehdejší doby převyšuje valnou většinu dnešních nekonečných seriálů, kde se to hemží bídnými herci a ještě bídnějšími příběhy. ()

Skuby47 

všetky recenzie používateľa

Nedávno jsem měla možnost se znovu podívat na tento starý seriál. Musím přiznat, že mne zaujal mnohem víc, než tehdy před lety při své televizní premiéře. Je odrazem doby, ve které vznikl. Všichni, kdo tyto filmy odsuzují, nemají v podstatě nic proti hereckým výkonům, ani proti příběhům, které do svého scénáře zahrnul pan Dietl, ale vyjadřují spíš svůj negativní postoj k době, kterou ztvárňují a upřímně řečeno i přikrašlují. Je to ale dneska už jenom kopání do mrtvoly. Stejný odpor ve mně třeba vzbuzuje středověké mučení a upalování žen, které se znelíbily církvi a vrchnosti, ale to neznamená, že Kladivo na čarodějnice není skvělý film. Ten seriál za tu dobu nemůže a není o nic horší než současné nejpopulárnější televizní seriály, které s odstupem doby budou stejně zapomenuty. Taky jsou už obojí dnes na ČSFD hodnoceny téměř stejně. A ten, komu se nelíbí, nemusí se na ně dívat. Jsem toho názoru, že by bylo fajn, kdyby dneska na každé radnici seděl alespoň jeden slušný, neúplatný Bavor, který by se více než o svou vlastní kapsu zajímal o záležitosti města a jeho občanů. A kdyby mu při tom sekundoval spontánní, zdravě nažhavený a vtipem sršící Josef Bláha, tak by bylo radost tam chodit se stížnostmi. ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Musíte mít strpení, já jsem ještě v mlíce nikdy nepracoval, odpovídá hned v úvodu na jednu z mnoha stížností poslanec František Bavor, téměř mýtický prototyp socialistického funkcionáře. Než se pustím do širší analýzy Dietlova seriálu, je nutné připomenout, že Muž na radnici vznikal jako příspěvek Československé televize k volbám do zastupitelských sborů v roce 1976. Jasně definovaný ideový rámec je zdůrazněn navíc i tím, že děj seriálu je záměrně situován do období prvních normalizačních let (1971 – 1976), kdy se znovu mobilizovaly stranické orgány ve městech a obcích. Starý Kunštát (ve skutečnosti devastovaný Beroun) je dle očekávání charakterizován jako zanedbané, rozpadající se město, jehož urbanistická vize je, zdá se, v nedohlednu. Vina padá na hlavy stávajících funkcionářů, vesměs zkompromitovaných představitelů tzv. krizového období (1967 – 69), kteří jsou posléze odejiti. Nic nového. Jenže Dietlova konstrukce je trochu jiná. Bavor (Buchvaldek) střídá předsedu Chovance (Růžek), který se vbrzku stává vedoucím odboru na okresním národním výboru – a dál hází klacky pod nohy Bavorovi a jeho bezohledným plánům. Teprve v závěru Chovanec pochopí, že škodit se nevyplácí a jako poslušná korouhvička na střeše se otáčí podle aktuálního větru společenského mínění. Dietl tím zdůrazňuje, že teprve s příchodem nových (myšlením, přístupem) kádrů se dají věci do pohybu. Bavor začne prosazovat zásadní koncepci přestavby zanedbaného města a využívá k tomu tehdy běžně dostupné prostředky, včetně demagogického přesvědčování o nutnosti veřejného zájmu. Samozřejmě, Dietl si byl vědom toho, že bez potřebných osobních problémů hlavních protagonistů se ze seriálu nikdy nestane masově vyhledávaný artikl. Proto Bavorovi připsal na vrub peripetie s druhou manželkou (Bohdalová), nezdárným synem (Hartl) a nezodpovědnou dcerou (Steinmasslová), která se stává svobodnou matkou. To, že Dietl dokázal vytvořit kompaktní celek, v němž lze i přes jistou dobovou poplatnost shledat vynikající dramatický potenciál, je nezpochybnitelné (sic!). Pořád by nám ale neměly unikat dobové souvislosti, např. to, že seriál byl poprvé odvysílán v době, kdy probíhaly volby do všech zastupitelských sborů. V tomto ohledu vykonal Dietlův seriál své poslání – prostřednictvím Františka Bavora, férového, upřímného a zásadového funkcionáře vidíte, že vaši poslanci jsou lidé, kterým jde o blaho všech občanů. Neusilují o prosazování vlastních zájmů. Jsou to lidé jako vy. Žijí skromně. Mají jako vy problémy v osobním životě. Musí v práci bojovat o prosazení prospěšných myšlenek. Pracují pro vás. A ještě jednu věc jsem při práci na seriálu pochopil hlouběji než předtím a budu na ni myslet, až vhodím při volbách do urny svoje volební lístky, protože tady akt souhlasu s politikou naší strany a státu přece nemůže končit – mám na mysli to, že si nemohu myslet, že jsem si volbou svých poslanců zvolil nějaké svoje pečovatele, dobré skřítky, kteří mi splní každé přání. Budu si vědom toho, že jim musím také tím, co umím, pomáhat, aby ve své funkci mohli obstát. A obstát znamená urazit další kus cesty za našimi cíly. Jsou naše, společné, musíme o ně proto společně usilovat, vzkázal tehdy lidem představitel hlavní role, herec Zdeněk Buchvaldek. Že to společné úsilí nakonec vyústilo v trvalou a nevratnou devastaci českých měst, je tragická tečka za celou tou svévolnou asanací. Mysleme na to, až se na obrazovkách zase objeví zachmuřené čelo soudruha Bavora. () (menej) (viac)

Galéria (3)

Zaujímavosti (34)

  • Scény v hospodě na Símalce se natáčely ve studiu. (M.B)
  • Za Bavorem (Zdeněk Buchvaldek) do bytu chodí návštěvy a zvoní u bytu, ale on bydlí v domě, kde je venku na dveřích místo kliky koule a zvonky žádné. (M.B)
  • Stavění, ke kterému město muselo přistoupit, se v té době říkalo „Akce Z“. Písmeno „Z“ znamenalo zvelebování. Byla to neplacená pracovní činnost obyvatel. Jednalo se o výpomoc v oblastech, kde státní či obecní správa tyto úkoly nezvládla. Oficiálně se jednalo o dobrovolnou, bezplatnou práci. (sator)

Súvisiace novinky

Zemřel herec Jaroslav Moučka

Zemřel herec Jaroslav Moučka

27.12.2009

Krátce po úmrtí herečky Mileny Dvorské, odešel do pomyslného hereckého nebe také její kolega Jaroslav Moučka. Došlo k tomu v sobotu 26. prosince. Dnes to oznámilo Vinohradské divadlo, jehož členem… (viac)

Reklama

Reklama