Reklama

Reklama

Epizódy(7)

Obsahy(1)

V malém městečku v Čechách se chystají oslavy stopadesátého výročí založení obory, v níž žije unikátní stádo bílých jelenů. Právě v tu doby postihnou oboru nečekané pohromy - požár a otrávená voda v rybníce, ohrožující bílé jeleny. Navíc jsou v oboře objeveny stopy po záhadném střelci a následně je zjištěno, že někdo vzácné stádo bílých jelenů z obory vypustil. Řadu dalších záhad a podezřelých událostí, jejichž vyřešení leží na bedrech poručíka Klepetky, jemuž při pátrání proti jeho vůli pomáhají místní děti. Při jeho sledování zažijete chvíle napětí, ale i situace líčené s humorným nadhledem. Navíc budete mít příležitost obdivovat krásnou přírodu v okolí Žehušic a setkat se tu s raritou světového formátu, s bílými jeleny. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (61)

Gig 

všetky recenzie používateľa

Ač tento seriál vznikl cca 15 let později než My z konce světa, má podobnou kostru scénáře. Jen nejsme na horách, ale v lesích. Opět krásné záběry. Parta dětí a jejich dobrodružství. Opět tu máme pozdější známé tváře - tenkrát ještě děti - mluvím o Zuzaně Vejvodové, Lucii Vondráčkové nebo kluk z Helimadoe. Navíc režii pevně drží opět Ludvík Ráža. ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

V dětství jsem to miloval - a jako už tolikrát předtím - když jsem se na to teď podíval s odstupem mnoha let novýma očima, užasl jsem, co jsem na tom vlastně tehdy coby dítě viděl (myslím, že dílem mě okouzlila úchvatná Zuzanka Vejvodová v roli blonďaté Leontýnky a dílem nádherná Hapkova hudba, jakož i tajemná atmosféra lesní obory s tajnými chodbami, ale nejblíž pravdě bude asi to, že jsem byl tehdy divák velmi nenáročný, jako většina z nás v té době). Dějově je to strašně roztahané (ve většině epizod se skoro nic neděje) a zbytečně zahlcené hromadou postav, které jsou tam veskrze podružné (Vetchý, Sovák, Etzler, Suchánek...), není to ani napínavé, protože hlavní záporák je v podstatě známý od začátku (hostinský Kubát ztvárněný Vlachem je navíc tak odpudivá postava, až je to místy komické), a konečně strašně mě tam iritoval ten jakoby policejní favorit s nesmyslným zbarvením, které nikdy neexistovalo, podobně jako jsem nepochopil, proč museli z Třeboně udělat "Hrádek". Přes všechny výtky jsem na to přesto koukal celkem smířlivě, protože ten seriál už je dnes v první řadě dokonalé devadesátkové retro, které zachytilo tehdejší dobu a spoustu herců v jejich mladé podobě (Vondráčková, Zounar, Etzler, Suchánek, Vetchý...), a rovněž zde hraje spousta skvělých herců, kteří jsou už po smrti, takže si u toho člověk lehce povzdechne, jak ten čas letí, a ta nostalgie milosrdně zakryje všechny filmařské nedostatky, které tam tehdy člověk nevnímal. ()

Reklama

BoredSeal 

všetky recenzie používateľa

Odbyl jsem si premiéru seriálu až nedávno, takže dětská nostalgie nefungovala. Co je na něm dobré? I když kapitalismus už vystrkoval drápky, v seriálu panuje příjemná jihočeská pohoda a bohaté obsazení dospělých, třebaže většinou v mini rolích - znalci tvorby režiséra Ráži si s úsměvem všimnou, že režisér obsadil drtivou většinou svých oblíbených hereckých spolupracovníků a starší ročníky mu byly určitě vděčné vzhledem k počtu příležitostí, které po revoluci v českém filmu dostali. Jeleni jsou taky docela sympatičtí. S těžkostí jsem se ale prokousával scénami s otravnými dětmi (tohle by mělo bejt v reklamách na antikoncepci), konkrétně jsem si "oblíbil" otravného cirkusáka a přitepleného andílka Honzu, argh! Prvek krimi je pofidérní, protože padoucha známe brzo a musíme jen trpět pitomé děti a SNBáka Zedníčka, jak tápou po falešných stopách a pak sledují neznámého. Legrační byl obzvlášť v tomhle směru poslední díl. Ochránci zvířat by asi taky běsnili - terror, který provádí cirkusácký spratek na nevinném hospodářském zvířeti koze, je k nesnesení, pak ještě v přímém záběru auto vjede do hejna hus. Síla. Kdyby v tom nehráli mí oblíbení herci z předrevoluční gardy, asi bych se uzíval k smrti i přes hezkou přírodu. ()

Gemini 

všetky recenzie používateľa

Jako dítě jsem to samozřejmě nerozeznal, ale Bílí Králové jsou dnes už v mnohém naprosto neopakovatelní - a tím nemyslím jen specifickou dobovou "módu", která je tu k vidění. Pan režisér Ráža dokázal skloubit detektivku s dětským dobrodružstvím, humorem, milostnými trampotami, všemožnými rodinnými vztahy, trochu (trošičku) nastavit zrcadlo době plné nadějí, a jelikož k tomu zlákal i řadu zajímavých herců, a hudbu k tomu všemu svým neopakovatelným způsobem zkomponoval Petr Hapka, není z mého pohledu o čem diskutovat. Vzhledem k tomu téměř čtvrt století od vzniku seriálu se dnes už navíc můžeme i bavit tím, kdo tu vypadal jak mladě, ale taky povzdechnout nad tím, kteří herečtí klasikové, objevující se tu na prahu svého stáří, stále ještě plné síle jak fyzické, tak herecké (paní Zázvorková, pánové Sovák a Růžek), už mezi námi nejsou. A nutno říct, že když se máte v Bílých Králích o někoho strachovat, tak to tak funguje - i navzdory tomu, že hlavní dětští hrdinové nejsou zrovna přirození. Zkrátka a dobře se nemůžu dočkat, až za nějaký ten rok budu moct zasednout před televizi ke sledování Území Bílých Králů se svými dětmi. A to i přesto, že jim budu muset vysvětlit, že suverénně nejnesympatičtější postava - hospodský Kubát - s námi nemá nic společného:)) 80% ()

Paity 

všetky recenzie používateľa

Vskutku povedená věc, která ale nebyla úplně dotažena do konce, což je škoda. Vše je ok, až na dě tský casting, to se opravdu nepovedlo a proto také nedávám čtyři hvězdy. Holka co vypadá jako kluk, holčina co neumí mluvit, aby jí bylo rozumět, zrzavý kluk, co je sice samá ruka samá noha, ale jen se přitrouble hihňá a takhle bych mohl pokračovat. Skutečně největší slabina opravdu příjemného seriálu. ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (5)

  • V seriálu se objevuje policejní Favorit, který má oranžovou kapotu a střechu, černé dveře a nápisy "policie". Jedná se o vymyšlený atyp, který v takovémto zbarvení nikdy u policie nejezdil. (Stejšn)
  • Scéna, kdy poručík Klepetka (Pavel Zedníček) a ing. Bajer (Jan Kanyza) probírají vztah svých dětí, se musela točit šestkrát, protože oba herci neustále dostávali záchvat smíchu. (cundak)
  • Jan Kanyza vzpomínal, že natáčení scény do posledního dílu, kdy jede průvod v kočárech do obory, bylo na dvě hodiny přerušeno vydatnou dešťovou přeháňkou. Herci byli schovaní pod provizorními stany, zatímco do kočárů pršelo a jejich plyšová sedadla vodu nasávala, což Jiří Sovák okomentoval slovy: „Teďka přestane pršet, já si do toho sednu a budu mít mokrej zadek, pak si vedle mě kecne Zázvorková a bude to jako bych se vykoupal“. (cundak)

Reklama

Reklama