Reklama

Reklama

Synové a dcery Jakuba skláře

(seriál)
Československo, 1985, 12 h 45 min (Minutáž: 53–67 min)

Réžia:

Jaroslav Dudek

Scenár:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Alois Nožička

Hrajú:

Luděk Munzar, Eva Jakoubková, Jaroslav Moučka, Slávka Hozová, Radovan Lukavský, Jana Štěpánková, Petr Kostka, Jana Preissová, Jiří Krampol (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(13)

Obsahy(1)

V roku 1899 odkiaľsi z Kašperských hôr prichádza do albrechtickej huty slobodný mládenec Jakub Cirkl (Luděk Munzar) a dostane prácu pri sklárskej peci. Majster ihneď spozná, že získal nesmierne zručného a šikovného sklára, ktorý dokáže vyfúkať krásne a dobre predajné sklo. Jakub je tvrdohlavý a s nikým sa nechce deliť o tajomstvá svojho výnimočného umenia. Chce ich odovzdať len svojim potomkom. A tých bude mať veru neúrekom... Jakub sa dostáva do sporu s rodinu hutného majstra, situáciu mu pomôže zvládnuť sused Florián. Vianočné sviatky strávi Jakub uprostred veľkej rodiny hutníkov a s milovanou Terezkou. Oslavy príchodu nového roku v hostinci U pošty sa vydaria a nepokazí ich ani Jakubovo oznámenie budúcemu svokrovi, že bude deduškom. trinástich častiach ohromujúcej rodinnej ságy spoznáme pohnuté osudy veľkého množstva postáv a postavičiek mnohočlennej robotníckej dynastie. Členovia širokej rodiny sklárskeho majstra Jakuba podstupujú nespočetné skúšky osudu a previerky svojich charakterov, ktoré im prinášajú valiace sa dejiny a nezvratné historické udalosti - Prvá svetová vojna, prvá republika, Druhá svetová vojna, znárodnenie, vyvlastňovanie a päťdesiate roky. Budeme sledovať osudy rodín detí Jakuba Cirkla. Jeho synovia sú - Jakub (Petr Kostka), Josef (Jiří Krampol), Vojta (Jaromír Hanzlík), Antonín (Svatopluk Skopal), dcéry Terezka (Jana Preissová), Vilemínka (Daniela Kolářová) a Anna (Marta Vančurová). Autor Jaroslav Dietl rozpráva jednoducho ale s veľkým citovým nábojom príbehy ľudí, ktorí hľadajú, zápasia aj pochybujú, no predovšetkým sa aktívne podieľajú na celospoločenskom dianí. Trinásťdielna rodinná sága sa končí po oslavách stého výročia založenia albrechtickej huty, kedy otec Jakub, zakladateľ rodu slávnych sklárskych majstrov, zomiera pri sklárskej peci, kde sám kedysi začínal. Podobne, ako seriály Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Povstalecká história (1984), Gottwald (1986) a Rodáci (1988), aj seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1986) vznikol na politickú objednávku. Jeho úlohou bolo opísať novodobú históriu Československa ako dejinný zápas robotníckej triedy o novú socialistickú spoločnosť či historický zápas našich národov za národné a sociálne oslobodenie. Skúsený autor Jaroslav Dietl v ňom však politiku často zamietol pod koberec a napísal krásnu rodinnú ságu plnú človečiny, hoci neúprosná dobová cenzúra mnohé jeho motívy, scény či dialógy úplne vyškrtla, zosekala alebo aspoň výrazne skrátila. V seriáli uvidíme celú plejádu českých hercov, z ktorých mnohí v seriáloch účinkovali len celkom výnimočne (Daniela Kolářová) a niektorí herci práve v tomto seriáli podali výkony, ktoré sú v celej ich kariére ako jediné hodné povšimnutia (Jiří Krampol). Seriál nakrúcali v mestečku Tasice (neďaleko Ledeče nad Sázavou), kde v roku 1796 založili jednu z najstarších sklární v strednej Európe. Časom tu vznikol sklársky skanzen, obľúbený cieľ návštev českých i zahraničných turistov, kde si sami môžu vyfúknuť sklený výrobok. Dnes sklárska huta nesie meno Jakub, podľa krstného mena ústrednej postavy seriálu Synové a dcera Jakuba skláře, ktorý tu nakrúcali v roku 1985. Od roku 1990 ju ministerstvo kultúry ČR zaradilo medzi kultúrne pamiatky. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (117)

Mlle 

všetky recenzie používateľa

To je tak krásně černobílé, až se mi tají dech. Jakkoli šlo přitom ve své době o odvážný a kontroverzní počin… Bylo by pochopitelně žádoucí, aby byli lidé, třeba jen někteří, takto krystalicky dobří, spravedliví, odvážní, zodpovědní a přímí, jako byl Jakub sklář (samozřejmě mimo první díly). Jen ta láska ke vzdělání by jim navíc slušela. Z dětství si pamatuji, že se mi seriál líbil. Jakubova velkorodina, kde sice ne vždy vše klape, ale všichni se navzájem podrží, je splněný sen. Seriál má skvělý námět i scénář, kvalitní režii, diverzifikované postavy, napětí mezi nimi tvoří čitelný děj, herci jsou mistři, i když nikoli ti sklářští… Nenudím se ani dnes. Dietlův poslední a určitě nejlepší seriál (dle mého lepší i než trochu rozvleklá – v duchu doby – ale jinak též skvělá Píseň pro Rudolfa III). ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

13/13 Rodinná sága z Albrechtické huti z let 1899-1957 patří k vrcholů seriálové tvorby Jaroslava Dietla. Seriál to neměl nikterak snadné, do revoluce zdomácnět nestihl, po revoluci dlouho nebyl k dispozici a teprve v poslední době se prolomily ledy a je možné si reprízu dopřát prakticky kdykoli. Epizody odehrávající se do začátku 2. světové války jsou bez mála geniální, není prostor na jakýkoli balast, postavy jsou životné, jednotlivé osudy umě propletené, obraz doby je uvěřitelný (ve 20. letech je dokonce zmíněna opereta a Mařenka Zieglerová), herecké koncerty jsou samozřejmostí. Druhá polovina seriálu trochu ztrácí dech, sledujeme vlastně jen jeden jediný příběh rodiny Cirklů proti arci zločinci Boškovi a veškeré politické proměny doby. Přesto celek patří mezi to nejlepší, co tady v 80. letech v televizi vzniklo. Mezi nezapomenutelné patří Krampolova linka o útrapách soukromého podnikání nebo Rösnerova interpretace českého Němce. ()

Reklama

dr.fish 

všetky recenzie používateľa

Seriál pro mne po letech překvapením. Škoda, že zhruba od roku 1945 (tímto rokem měl skončit) už nemá grády a ztrácí na tempu. Téměř k neuvěření je to, že až zas tak neagituje a komunisté jsou líčeni s neskrývanou střízlivostí až kritikou. I když postavy jsou černobílé, děj je maximálně zjednodušen, tak už to v seriálech bývá. Přesto je znát, že si s dějovou linkou dal Dietl práci. Doba o které je řeč přináší spoustu nepříjemných dějinných zvratů, které ve svobodné době scénárista vítá, ale v totalitě to komplikuje situaci. Jak se stavět k Rakousku- Uhersku, sudetským Němcům, Mnichovu, Únoru, aby se to Soudruhům líbilo a zároveň to nebyla sračka? Tvůrci do toho šli odvážně a prsama, až jsem se chvílemi divil, že jim to dovolili natočit. Agitka tam je, ale daleko daleko míň, než jsem čekal. Poválečných dějin se tvůrci očividně zalekli a raději řešili jen rodinné problémy. Vcelku ale nemám námitek. Stojí za vidění alespoň jednou. ()

Hermi14 

všetky recenzie používateľa

Výborně obsazená a skvěle zahraná rodinná sága, která si ale ukousla poněkud velké sousto. Vměstnat osudy tolika postav a v tak velkém časovém rozpětí do pouhých třinácti dílů, je samozřejmě zcela nemožné, a tak jsme svědky velkých časových skoků a spousty, ne vždy zcela dopracovaných zápletek. Po technické stránce mě zpracování seriálu, také celkem neoslovilo a všudypřítomná rudá propaganda, kterou je sága "obohacena" v množství daleko větším než obrovském, na celkovém dojmu také zrovna nepřidá. Nebýt herců a scénáře, seriál by se asi rychle ocitl v propadlišti dějin. Takhle to vydá alespoň na ty tři hvězdy. ()

velkyvezir 

všetky recenzie používateľa

Nejlepší Dietlův seriál plný člověčiny. Výborný seriál mapující několik generací sklářského rodu, který výtečně zobrazuje klady a zápory našeho národa. Někdo může seriálu vytýkat, že je tam obhajoba komunismu v podobě stranicky aktivního Toníka, ovšem opak je pravdou. Seriál zachycuje právě ony paradoxy dějin, kdy i v jedné rodině byly zcela odlišné typy, zde v podobě spravedlivě smýšlejícího až naifního Toníka, jeho bratra Pepu, jenž ideologii naopak od počátku chápe jako hrozbu pro svoboné podníkání, či nejstaršího bratra Jakuba, prototypa člověka, který v podstatě se štěstím dobyl vysoké funkce, aby následoval hluboký pád, ovšem v závěru zůstává oním hodným synem, který ctí svého otce. Úcta k člověku, to je hlavní poselství tohoto seriálu a kdo kriticky vypichuje jen politiku, dělá zásadní chybu. Životní role Jiřího Krampola a Petra Haničince, kterí tak trochu i převyšují jinak vyníkajícího Luďka Munzara. Nezapomenutelný je rovněž Boris Rörsner v roli Schlapkeho. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (46)

  • Luděk Munzar (Jakub Cirkl) získal roku 1987 za svou roli diváckou cenu Zlatý květ v kategorii nejoblíbenější seriálový herec. (JoranProvenzano)
  • Postavu Fanynky Herálcovéj si zahrala pre televízneho diváka nie príliš známa Slávka Hozová. Po rokoch na seriál spomínala: „Neďaleko sklárskej huty v Tasiciach (seriálových Albrechticiach) – cez les – mali moji rodičia chatu a na tasický rybník som sa chodievala kúpať, do sklárne som sa chodila pozerať, lebo tam bola presklená stena, dala som si kávu a pozerala som, ako sklári pracujú... Malo to tam zvláštnu atmosféru a keď sa potom natáčalo v tasickej sklárni a postava Fanynky sa tam vyskytla v pár scénkach, páčilo sa mi to, pretože to bolo v lete a ja som chodila do práce a z práce cez les. Inak sa točilo na rôznych miestach, vrátane ateliérov. Rada si teraz všetko znova pripomeniem pri sledovaní seriálu v TV. Skúsenosť s kamerou som mala minimálnu a priznávam, že sa pred ňou celý život skôr hanbím. Radšej mám prácu na javisku. No a toho ostychu najskôr pán režisér Dudek, vynikajúci "čmuchař" - neviem, ako by som tento dar lepšie označila - využil, dobre sa mu hodila do figúry Fanynky, a tak som sa od neho nechala viesť a je zrejmé, že hercov viedol výborne!“ (Raccoon.city)
  • Delegace z huti se v kanceláři představuje jako závodní rada, vzápětí však říkají Krahulíkové (Jana Štěpánková), že je posílá závodní rada. (sator)

Súvisiace novinky

Zemřel herec Luděk Munzar

Zemřel herec Luděk Munzar

26.01.2019

Ve věku 85 let zemřel legendární český herec Luděk Munzar. Toho dlouhodobě trápily zdravotní problémy, v minulosti například prodělal rakovinu ledvin a prostaty. Diváci si herce mohou pamatovat… (viac)

Reklama

Reklama