Ruróni Kenšin: Meidži kenkaku romantan - Season 1

Filmové zpracování v podobě pěti dílů mám neskutečně rád. Originální seriál jsem neviděl, ale když jsem se na to chystal, tak vyšlo právě toto nové zpracování, tudíž jsem si zvolil rovnou toto. Takže budu asi hodnotit více kladně, než ty co originál viděli. No a musím říct, že je to naprosto fantastické! Jak už to bylo u těch filmů, tak toto prostě není o nějakém epickém příběhu, ale o pořádné akci, hodně speciálních metod a taktikách, skvělých dialozích, komediálních hláškách situacích a velké díky patří samozřejmě famóznímu hudebnímu podkresu. Některé epizody byly sice takové obyčejné, ale pak se objevily ty, které mají sakra koule a dokáží dělat divy. Například tu byla část, kde mi příběh ukáže postavy, které nenávidím a během pár minut mi těch postav bylo neskutečně líto, takže před tímhle stylem klobouk dolů. Já jsem tedy spokojený a na Šišia mám šíleně neskutečný HYPE! Mé hodnocení: 8/10 (24.12.2023)

Je mi úplně jasné, proč byl původní seriál svého času tak moc oblíbený, bohužel mi přijde, že remake se moc nepovedl (minimálně bych čekala, že trošku napraví ten zastaralý humor) a je to v rámci shounen žánru dost průměrné. Všechny zápletky působí tak nějak nepodstatně, nemáme tam žádnou hlavní linku, vlastně jsem si nenašla jediný důvod (snad kromě fajn romantické stránky příběhu) proč seriálu vůbec věnovat pozornost. Podle mě zklamání a ani nevím, co tam chtějí tak dlouho řešit. Drop po devátém dílu. 5.5/10 (11.03.2024)

Na jednu stranu dospělejší (už jen tím, že hlavního hrdinu tu nemluví herečka, ale herec) a ráznější verze Kenšina, která osekala všechen nepotřebný balast a přinesla jen to nejlepší a nejdůležitější, takže nás dokázala krásně a svižně dovést až k začátku Kjóto arcu. Na druhé straně se dá říct, že je to jen hutný výtažek, kterému chybí jakákoli lehkost a je skoro - tak nějak bez duše. Humor je tu brán jako víceméně zbytečný a když na něj náhodou dojde, tak většinou v rámci celkové atmosféry příliš nefunguje. Naštěstí Kenšin není primárně komedie, takže to vlastně až tak děsivě nebolí. Jako náplast zde slouží velmi dobré grafické provedení, na Kenšina v novém kabátku se zkrátka velmi dobře kouká, a i hudba v určitých pasážích plní solidně svoji úlohu. Bohužel má Kenšin opět tak trochu smůlu, že vychází v době, kdy je konkurence na poli anime obrovská. Průměrný divák tak buď zrovna sleduje, nebo má v živé paměti minimálně jeden anime seriál s výbornými souboji, a tak má Kenšina s čím srovnávat a bohužel i když jsou zdejší souboje solidní, v rámci celkové anime tvorby jde spíš jen o lehký nadprůměr a v porovnání s šíleným akčním overkillem, který nabízí třeba Džudžucu Kaisen a jemu podobné může působit skoro až trošku nudně. Co se seriálu povedlo i přes to svižné tempo docela vystihnout, nebo spíš zachovat, je dle mého zajímavost zdejších postav, jejich charizma a motivace – zkrátka i když dostali méně prostoru, pořád je všechny poznávám, chápu a mám rád zhruba stejně jako kdysi. Možná že tu necítím až tak silné emoce v některých důležitých chvílích (třeba samotný konec), ale to může být i způsobené tím, že jsem celý příběh už viděl, vím plus mínus, co mě čeká (samotného mě překvapuje, kolik si z Kenšina i po těch letech pamatuji), prostě nemyslím si, že by to byla vysloveně chyba adaptace. Když si k tomu přihodím obecný fakt, že mám rád samuraje a zajímá mě i období japonských dějin, které dílo zachycuje, tak seriál sbírá další body k dobru. Ve výsledku jsem si tuhle adaptaci užil, nebyla perfektní (to ale není ani ta verze z roku 1996), ale určitě se povedla a rád se podívám na již oznámený Kjóto arc. 7,5/10 (17.12.2023)