Ruróni Kenšin: Meidži kenkaku romantan

Po pětadvaceti epizodách úspěšně... zabaleno. Nevidím totiž důvod pokračovat. Ne že by to bylo tak špatné, jen to není tak dobré, abych se na tu schématickou schématičnost díval stále dokola. Každých dvacet minut skoro to samé. V postatě je to tvořeno pouze fillery. Na začátku se objeví nějaký záporák (vždy řádně zamračený, podlý a vůbec nechutný zmetek už od pohledu), na konci ho Kenshin zmlátí (ne zabije). Naschvál jsem si pustil poslední díl, abych viděl, kam se to "posunulo". Z ústředních postav nikdo nepřibil ani nikdo neodpadl, vztah Kaoru-Kenshin se nikam během těch 95 epizod neposunul. V podstatě je to na stejném místě, kde to bylo hned na konci prvního dílu (!), což je častý problém japonských anime-(skoro)romantických-sérií. - 60 % (17.03.2011)

Tak tenhle seriál má něco, co se jen tak nevidí. Dokonalá hlavní postava Kenshina a celkově nevážná nálada, která je taky díky němu možná, dává možnost ubrat na ději a přesto být zábavný. Proto se mi líbily i díly, které bych u jiného anime považoval za prachsprosté fillery; dokonce možná platilo, že čím méně dílů na sebe navazovalo, tím víc jsem se bavil. To ovšem neplatí o hlavní dějové linii v Kyotu - to byl určitě vrchol seriálu. Po ní měl asi seriál skončit nebo se vrátit k dílům podobným jako na začátku. Přesto se jedná o jeden z mých top 5 anime seriálů. Edit: Tak opravdu, od dílu 62 jsou to fillery, které s mangou nemají nic společného. To pomyšlení, že kvůli nim klesla popularita natolik, že se neanimovala celá poslední část mangy! (14.09.2007)

Tendle seriál miluju. Hlavně kvůli skvěle vybarveným postavám, jejich ambicím, lidskosti, trápení a radostech. Kenshin započal trend "nezabiješ" ještě před Vashem a stal se jedním z mých nejoblíbenějších anime hrdinů vůbec. Začíná to představovačkama hlavních aktérů a později se pomalu přesouvá na epizodické anime, kdy každý díl se přihodí nějaká událost (obyčejně příchod nového záporáka), kterou Kenshin a spol. na konci vyřeší. Todle je arc první, pěkně všechny vykreslí, ale pravda, nestane nic zvláštního. Pravá sranda začíná až od 28. dílu, kdy startuje Kyoto arc, kde se objevuje hlavní záporák a Kenshinův nemesis - Shishio Makoto. Těchto něco přes 30 dílů je prostě jen a pouze čistá radost. Bavil jsem se po celou dobu a celé slupl snad za 2 dny. Zbytek jsou fillery, které nejsou součástí mangy a neměly být součástí ani seriálu. Doporučuju přeskočit, bez jakýchkoli výčitek svědomí a ani je v tomdle komentáři nehodnotím. Kdybych měl, musel bych dát Kenshinovi tak 6/10 a to já nechci, protože zbytek je vynikající. 9/10 (09.01.2012)

Kenshin nemá daleko k další legendě v anime žánru.. mluvim samozřejmě o Trigunu. V obou anime tu máme bijce, kteří už nikdy nechtějí nikoho zabít (navíc v Rurouni Kenshin se vyskytuje postava, která velmi připomíná Vashe... jedná se o swordhuntera Choua, ale asi je to jen náhoda :). Jako každé anime, i tohle má pomalý rozjezd, kde se člověk musí seznámit se všemi hlavními charaktery a všechny díly mají velmi schématický ráz, ale mám za to, že v případě Kenshina se tyto díly opravdu povedly a vůbec nenudí (+komediální prvky, které neomrzí...Sanosuke je skvělý hláškař ;-). Největším lákadlem je ovšem linie s Makoto Shishiem..atmosféra, že by se dala krájet.. záporáci, kteří mají charismatu plnou prdel a naprosto skvělý finální souboj, u kterého by někteří mohli zapomenout dýchat. No a co je odjakživa trendem u anime po něčem naprosto nářezovém? Ano správně...fillery...fillery, které poslaly Kenshina někde do hlubin dlouho neopečovávané zadnice. Náboženská agitka s velmi gay záporáky (a když nejsou gay, tak jsou alespoň velmi imbecilní...i když i ti gay záporáci nevydrželi jeden švih katanou...prostě byli moc gay), následná linie s Černými rytíří už byla na tom, co se týče atmosféry, trošku lépe (tady zase hraje hlavní roli motiv hledání pokladu a taky Nazi tématika, akorát místo Führera je tu Meister...ale ideály jsou stejné) no a všechno to vyústí snad nejstupidnější fillerem vůbec....Feng Shuei...záporáci tu maj na sobě listí a Kenshina atakují pravítky a destičkama, jo a likvidují Tokyo pomocí mapy a nožíku...bravo (po tomhle jsem měl chuť jít na 3*...u téhle dějové lince jsem doslova trpěl a nudil se neskutečným způsobem), nejen že to všechno, co se tam děje do schématu seriálu NAPROSTO NEZAPADÁ, ale navíc je to celé strašně hloupé. Poslední díl se nese ve velmi nostalgickém a příjemném duchu.....píšu to pořád a napíšu to i teď: FILLERY JSOU ZLO! (21.06.2008)

Jen hodně málokdy se mi stává, že bych si dokázal užít epizodický seriál s více než dvaceti díly právě tak, jako jsem si užil Kenšina. Je sice fakt, že celý seriál není tvořen epizodickými příběhy (jen do 26. dílu), ale myslím, že je to věc, kterou bych ve svém komentáři měl určitě zmínit nejdříve. Příběhy do 26. dílu jsou totiž zajímavé nejen co se jejich obsahu týče, ale navíc netrpí takovou tou "představovací příběhovou impotencí" dlouhým sériím často tak vlastní (např. Reborn nebo Bleach) – hlavní postavy jsou představeny přirozeně; necítil jsem tedy z úvodních dílů fillerový zápach. Pokud bych měl ohodnotit jen část do 26. dílu, bylo by to něco mezi 4* a 5* . . . Od 26. dílu však začíná přes třicet dílů trvající příběh o Kenšinově cestě do Kjóta za účelem poražení bývalého "kolegy" z dob revoluce. V této části se značně sleví ze zábavnosti, šklebení se a ksichtíkovaní na úkor vyprávění, což je jedině dobře. Děj této části se mi velmi líbil, nepřátelé byli hodně zajímaví (Sódžiró ftw!) a závěrečný boj byl vynikající – přesto z ní mám o něco malinko horší pocit než z části do 26. dílu. Část v Kjótu totiž i přes zajímavý děj trpí občasnou roztahaností a pomalým tempem, což mě v určitých chvílích opravdu hodně iritovalo. Za tuhle část bych tedy udělil čisté 4*. . . Poslední část je bohužel – jak už tady mnozí zmínili – oproti předchozím dvěma znatelně slabší. Opět přichází epizodkovité schéma, tentokrát už však v podobě regulérních fillerů, jejichž kvalita je ale neskutečně vrtkavá (některé jsou tak za 1*, jiné se zas kvalitou blíží až k 4*) a mám z nich příšerně rozporuplné pocity. Filleroidní část suma sumárum přibližně za hodně slabé 3*. . . Celkově tedy za 4*. Získané poznatky: Kenšin má jeden z nejkouzelnějších úsměvů anime postav, Jahiko je jeden z nejsnesitelnějších a nejsympatičtějších spratkovských postav (s takovým Lambem z Reborna naprosto nesrovnatelný) a silné podezření na Kišimota, že při psaní postavy Hakua vykradl charakter Sódžira a... no, tamtoho druhého z Džuppongatany, co měl dívčí rysy (toho především!). A samozřejmě nějaké ty získané poznatky o období Bakumacu a Meidži. . . Doporučuji bez výjimky všem. Btw, soundtrack je neskutečná pastva pro uši. (13.09.2012)