Obsahy(2)
Jeden pán na zahradě zalévá stromy. Za ním se objeví chlapec, který přišlápne gumovou hadici. Zahradník je překvapený a diví se, že voda přestala téct. Začne si prohlížet hadici a v tom okamžiku mu proud vody vstřikne do obličeje. (duklak2)
Recenzie (112)
Jen těžko lze hodnotit tento snímek z dob filmového pravěku. A posuzovat jej z dnešního hlediska je nesmysl. Jiná technika, jiná mentalita, nulová zkušenost a nulová možnost inspirace. Každopádně přinášel něco nového - děj. Na rozdíl od statické fotografie nebo obrazu přinášel pohyb a přinášel nápad. A jsem přesvědčen o tom, že diváci se na něj dívali fascinovaně, protože přinášel něco naprosto nevídaného. ()
Prvý komediálny kúsok bratov Lumièrovcov a možno prvý gag v histórií kinematografie. Záhradník si v pokoji polieva kvety, možno aj zeleninu, no v tom mu jeden fagan stúpne na hadicu. Voda samozrejme prestane tiecť a tak sa záhradník pozrie do vnútra hadice.... CHYBA!!! Chlapec dostane spravodlivo riadny výprask. Dneska by ho za to zatvorili ale vtedy aspoň dokázali vychovať normálnych ľudí, nie ako teraz. Ľudia v kine sa vtedy museli riadne nasmiať. ()
Myslím, že Pokropený kropič je jeden z těch lepších a zaručeně vtipnějších krátkých filmů bratří Lumièrů. Člověk se aspoň krapítek zasměje a může si říct, že to dává smysl a stává se i dnes. Kdo z nás se nekoukl do hrdla hadice, když přestala stříkat, a nedostal spršku do obličeje? Ale dneska vlastně jen málo lidí má zahrádku. Ti, kteří nemají, zřejmě dají horší hodnocení. ()
První filmová groteska, prvně se objevuje rychlý "dostih" dotčeného a zákeřeného. Lumierove se nechali inspirovat kresleným příběhem o 9 obrazích, kdy kluk zašlápne hadic, neteče tedy voda, pak ji však uvolní a zahradníka pokropí. Můžeme zde hovořit o prvním námětu, prvním scénáři, kdy je už dopředu rozkresleno jak celkové dílo bude asi vypada. Kompozice je však neřehledná, špatné zarámování, na zemi je moc listí. Na druhou stranu první gag ve filmu... ()
Film mě pobavil, ten neskutečně starej gag pořád ještě dokáže zapůsobit:) Je to také důkaz, že Lumierové nenatáčeli jen dokumenty, jak si možná někteří lidé myslí. Dalo by se říct, že je to jeden ze základů narativního filmu. Tady už se dá hodnotit. PS: Samozřejmě i tohoto filmu existuje množství verzí, takže je mi jasný, že tady každej hodnotí něco jinýho. Ono je to ale ve výsledku jedno. V jedné z verzí, které jsem viděl, ten uličník nebyl žádnej malej kluk, ale dospělej chlap (což na tom bylo to nejzábavnější). ()
Reklama