Red Rooms

Velmi originální, intenzivní film, který vás zadupe do země, přestože v něm nic brutálního neuvidíte (slovo "neuvidíte" podtrhuji). Zpočátku až dokumentárně vyhlížející soudní drama vygraduje do neuvěřitelně silného zla a teroru (psychického). Jednohvězdičkových názorů si nevšímejte, očividně jsou v menšině a navíc mimo. Než začnete psát něco o modelce hackerce, tak si uvědomte, že hlavní "hrdinka" není žádná hackerka, jen umí dobře googlovat (pardon, duckduckgovat), ani geniální pokerová hráčka, počítač jí ukazuje pravděpodobnost výhry a v závěru měla prostě kliku._______ Nejlepším důkazem toho, o jak dobrý film jde, je umístění v první desítce divácké ceny, kde se většinou umisťují jen nekonfliktní feel good filmy. (05.07.2023)

Co lidi fascinuje na sériových vrazích a plodí blízké zkoumání zla také zlo? Odpovědí na tyto otázky se nám (ne nutně) dostane prostřednictvím dvou ženských protagonistek, v jejichž psychologii se střídá dětská naivita se skoro až ďábelskou tajemností a nejednoznačností. Tento hypnotický, audiovizuálně opojný thriller o fascinaci brutalitou člověka je silnou žánrovou podívanou, jakých se do soutěžní sekce Varů moc nedostává. Rovnou několik scén (zejm. cosplay v soudní síni) bylo opravdu mistrně vystavěných a vlastně bych si to celé docela rád dal velmi brzy znovu. [KVIFF 2023] (26.07.2023)

Niekde na pomedzí pokusu o artový film a o Béčkový thriller. Red Rooms je síce dobre natočený, ale v priebehu stopáže dá prísľub zaujímavejšieho filmu, než divák nakoniec dostane. Rozpracuje totiž množstvo tém - od úvodného 20 minútového prejavu prokurátora na súde a zahájenia prípadu vrážd troch dievčat, aby sa následne mohol dlhú dobu venovať podivného vzťahu hlavnej hrdiny, dark webu, snuff videám a nejasným motiváciam hlavnej hrdinky. Oceňujem síce nejednoznačnosť celého diania a fakt, že množstvo vecí film necháva na divákovu interpretáciu a často aj fantáziu, ale čo z toho, keď Red Rooms vo výsledku nepovie nič zaujímavé a všetky jeho témy, vrátane v úvode načrtnutého súdneho procesu, pominú úplne do prázdna. Nakoniec tak ani intenzívny thriller, ani poriadna artová podivnosť, ani súdna dráma. Iba prapodivný mix, u ktorého som mal pocit, že sa režisér nevedel rozhodnúť čo chce vlastne natočiť, i keď režíjne schopnosti sa mu rozhodne uprieť nedajú. CELKOVO: 6/10 (04.03.2024)

„TATO PŘÍŠERNÁ PŘEDSTAVENÍ BYLA DLOUHO MÝTEM DARK WEBU…“ Divnej, ale zajímavej film. Nejde o filmařinu… nebo spíš jde jen o to, jak ten příběh věrohodně předvést. Záběry ze soudní síně… dvě ženy... Fanynky (?) Jedna je čitelná a ta druhá… nevíte co má za lubem. Samozřejmě jde i o to, že tyhlety internety jsou nebezpečná věc. Psychopaticky znepokojivý, poučný a zvláštním způsobem poutavý. I díky pointě!    /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film se zaobírá tématem hybristofilie (známé také jako syndrom Bonnie a Clyda). Jde o sexuální deviaci, jejíž podstatou je, že člověka přitahují nebo sexuálně vzrušují zloduchové a zločinci, typicky vrazi, včetně těch vícenásobných nebo sériových. 2.) Thx za titule „Dadel“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (04.04.2024)

Random výpisky na téma dark net, groupies a sérioví vrazi nesoudně smíchané s prvoplánovým motivem "navenek krásné, ale uvnitř zrůdné modelky, která žije v klinicky čistém bytě s AI, co vypráví vtipy". Film, který hloubkovou psychologii zaměňuje za vnějškové efekty, nechtěně přitakává bulvární fascinaci násilím a vhled do patologického světa za eklektické střídání témat, o kterých nevypovídá lautr nic. Prázdné gesto, horor leda vacui. (05.07.2023)