Mastičkár

Nejsem člověk romantický, ale jsem (asi jako většina z nás) člověk sentimentální; a právě "Znachor" (polštináři nechť poradí, co se všechno za tímto slovem skrývá, mastičkář asi není ten nejtrefnější překlad - šlo především o chirurga) je film určený sentimentálnímu diváku. Zápletky ano, místy až hrozící smrtí, ale vyústění šťastné ve všech ohledech. Vyprávění Tadeusze Dołęgy-Mostowicze (1898—1939) převedl Jerzy Hoffman do řeči pohybujících se obrázků s naprostou suverenitou, nepodcenil vůbec nic: vedení herců (důstojnost, věrohodnost), autentičnost prostředí, dokonce i hudba je pro mě přijatelná. První filmové zpracování Znachora pochází z roku 1937 v režii Michala Waszyńského - slovo remake by tu bylo nepřípadné (jako ostatně skoro vždy). (18.02.2014)

Aj keď som videla film pred mnohými rokmi, silný zážitok vo mne ostal dodnes. Je to naozaj veľmi vydarená adaptácia románu Tadeusza Dolegu Mostowicza. Veľmi dobre si pamätám s akými červenými očami sme vychádzali z kina - celý náš minikolektív z práce, vrátane môjho bývalého šéfa, veľkého "tvrďasa". Tento vydarený kúsok poľskej kinematografie by niekto mohol nazvať aj nasladlým, ale má v sebe tak hlbokú myšlienku, že dokáže vyvolať v divákovi doslova návaly emócií. Mimoriadne oceňujem Jerzyho Hoffmana za scenár a réžiu a herecký výkon vtedy 31 ročnej Anny Dymny, jednej z najlepších poľských herečiek, ktorá v čase vzniku filmu (1982) bola už štyri roky vdovou. Veľký obdiv si zaslúži Jerzy Binczycki, ktorý dokonale zvládol postavu profesora Wilczura, vzdelaného a citlivého muža, aj dedinského mastičkára, ktorý svojou charizmou získa sympatie a úctu celého okolia. (10.11.2008)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 5.4.1985, réžia slovenského znenia = (ČST Bratislava) - V ČST uvedené ako dvojdielny film. - Nikdy nezabudnem na scénu, keď slávny chirurg - toho času vandrák - ide operovať chromého mladíka, syna bohatého sedliaka. A ako pracovné nástroje si vezme - mimo iné - dláto a kladivo. Samozrejme sterilizované ! --- Pozeral som to v kruhu rodiny a bol to jeden z najsilnejších kolektívnych zážitkov. Emocionálne tlačidlá komerčnej kinematografie zafungovali a vôbec sa za to nehanbím. --- Moje úprimné PÁNBOHZAPLAŤ vyslovujem nadšencom, ktorí do poľského DVDripu naštepili geniálny slovenský dabing ČST Bratislava, v hlavnej úlohe s dnes už legendárnym PAVLOM MIKULÍKOM. (31.5.2009) (31.05.2009)

Přiznám se, že film mi léta unikal, lépe řečeno jsem o jeho existenci (i jeho knižní předlohy) neměl ani tušení. O to to včera bylo větší překvapení a jednalo se opravdu o hodně silný a emotivní zážitek. Vypointovaný příběh, který se klidně mohl stát (hranice mezi úspěchem a neúspěchem a existencí a "neexistencí" je opravdu velice úzká), výborné herecké výkony, nádherná Anna Dymna (na těch více než 30, co jí tehdy bylo opravdu nevypadala), zajímavé exteriéry i hudba a hodně velice emotivních scén. Ty ale do silného příběhu patřily a nenechaly diváka ani na chvíli vydechnout či se od příběhu odpoutat. Přesto, že jsem byl do příběhu plně vtažen, několikrát jsem se přistihnul, že se mi "asocioval" Jean Valjean, při některých vesnických scénách zase tak trošku "Želary". Ten název filmu mne zpočátku trochu zmátl, dovedl bych si představit trošku jiný a výstižnější překlad. V té polské kinematografii (a kultuře obecně) je opravdu hodně drahokamů a tento k nim (podle mého názoru) určitě patří. Při mnoha dalších asociacích se mi vybavil i film "Bohové", ale chirurg/mastičkář (Wilczur/Kasiba) zdaleka tolik nehulil :-) (29.12.2017)

Tento film ma očaril už ako dieťa, pamätám si ako to raz išlo v telke a ja som na to náhodou prepol. Začal som to pozerať len tak z nudy, no vydržal som so zatajeným dychom až do konca. Podobne na mňa tento snímok zaúčinkoval aj po dobrej štvrťstoročnici. Pútavý príbeh a osobná dráma lekára so stratou pamäti putujúceho po dedinkách má stále čo ponúknuť. 85/100 (04.01.2016)