Hnüs

Netflixovská odpověď na Bohemian Rhapsody, v hlavní roli Mötley Crüe. Název skupiny jsem znal, ale jak jsem během sledování a poslouchání hudby zjistil, tak o žádné z jejich písniček nemůžu říct to samé. I tak jsem se bavil, protože film podle mě nebojácně zachycuje jaké to bylo být rockovou hvězdou ke konci minulého století. Scéna s Ozzym nebude nikdy zapomenuta (i když se o to určitě bude spousta diváků snažit). Byla to neskutečně šílená jízda, i když ke konci trochu vyměkla, ale to je asi údělem vývoje. Nejspíš jeden z nejlepších filmů, co Netflix zatím vypustil. (09.04.2019)

Ano. Jak zde správně poznamenal největší bukanýr Pan Apač, hudba všech těch glamrokových transek je dobrá leda tak do gejklubů jako kulisa k zasněným pohledům do kakaových očí při mlsném usrkávání banánového daiquiri. A obzvláště tihle naprosto hudebně nenápadití a bezvýrazní Matláci, na rozdíl od tehdejší inventivní konkurence, například Džonboviho, Skidrou, Érosmisů či Gansů, balastní kolovrátková homopartička vymatlaných trapáků bez jediného pořádného hitu, která se proflákla akorát tím, že chlastala, fetovala a dělala bordel, což zaujalo i v branži müslitele z největších - Ozyho, jenž jim na to konto podal pomocnou učebnici astrofyziky. To hovadění jim ovšem šlo náramně, a tak si jako narkogeronti uplácali o svých prasotrampotách veskrze zábavný filmík, kde se naprudko a bez příkras pochlubili, jací to bývali (a s největší pravděpodobností pořád jsou) hloupí a slizcí čuráci. A ano 2. Jak zde správně poznamenává každý druhý gej, ultrapokrytecký pan Květen se u toho může třísknout do hlavy a poučit, jak dokonale by okořenilo jeho sterilní báchorku o bezkonfliktních správňácích pár záběrů na Bulsaru s pérem v prdeli a rypákem v kokainu. (17.04.2019)

Chtěl bych napsat pár laskavých slov o filmu THE DIRT. Ne, není dobrý. Ale ruku na srdce, vážně si myslíte, že film o MÖTLEY CRÜE, který navíc vznikl v produkci kapely a podle knih všech čtyř členů může být dobrý? Výsledkem je vlastně taková glam metalová Bohemian Rhapsody pajcnutá Vlkem z Wall Street, film o tom, že ať bylo, co bylo, kapela je hlavně rodina. Oproti Bohemian Rhapsody se tam trochu víc smilní, squirtuje, šňupe koks z prdelek, střílí herák, běhá bez kalhot, demolují pokoje, líže moč u bazénu, ukazují řitě na veřejnosti... Takže hlavní první polovina je fun a zjevení Madmana ze země Oz patří k vrcholům. Ve druhé už to posmrkává dojetím a je to přesně tak přesvědčivý, jako když drama o smrti dítěte natáčí výhradní režisér vidláckých srandiček Jackass. Oscara to asi nedostane, i když je to líp nastříhaný než Bohemka a paruky to má stejně směšný. Že jsou MÖTLEY CRÜE dobrá kapela vás to taky nepřesvědčí. Ale že glam byla hovězí mutace metalu a tahle čtyřka to autenticky cejtila, tomu se věřit dá. God Bless the Children of the Beast! (26.03.2019)

Áno, je to film. Nie dokument, už vôbec nie zostrih domácich videí či dokonca skrytých kamier. Ale je to film, ktorý NECÚVA! Pred ničím. Nie len pred rockandrollovým šialenstvom, ale ani pred tragickými dôsledkami celého toho besnenia. A ani vtedy, keď dôjde ku tragédii, ktorá s tým cirkusom nemá spoločné nič (alebo má?) a je "v rozpore s vesmírnymi zákonmi" (alebo naopak v plnom súlade s nimi?). Kamera neuhýba ani na moment, naopak, je prítomná pri každom okamžiku, dobrom či zlom, veselom či tragickom. Akoby ožila, stala sa súčasťou kapely a plne sústredená ku divákovi, ktorému všetko toto sprostredkováva naplno, prehovárala - Čo sa cukáš? Čo sme si do dna vychutnali, to sme si aj do dna vyžrali! Ber alebo uteč. My sme Mötley Crüe... a inak to už nebude! (02.04.2019)

Akademicky bych kariéru Mötley Crüe označil jako bouřivou nebo kontroverzní. Ale kdo viděl The Dirt už ví, že to byly naprostý hovada. Ovšem ta chemie, která byla mezi herci, vede k výbornému filmu. Nechyběly emocemi nabité scény, ani srandovní prasárny všeho druhu. Jo a dámy feministky, radši si pusťte něco jinýho. (18.06.2019)