Réžia:
Ki-duk KimScenár:
Ki-duk KimKamera:
Dong-hyeon BaekHrajú:
Yeong-su Oh, Ki-duk Kim, Yeong-min Kim, Jae-kyeong Seo, Dae-han Ji, Jeong-yeong Kim, Park Ji-aObsahy(1)
Jaro. Uprostřed jezera v horách stojí malý buddhistický chrám. Starý mnich v něm vychovává malého chlapce jako svého nástupce.
Léto. Dospívající chlapec se zamiluje do dívky hledající v chrámu zdraví. Následuje ji do "skutečného" světa.
Podzim. Dospělý uprchlík hledá v chrámu útočiště před policií: zabil z lásky. Pod vedením svého mistra projde pokáním a pak se vydá do rukou spravedlnosti.
Zima. Muž se vrací, aby se znovu ujal svého poslání. Přijme pod střechu chrámu zoufalou mladou matku a po její smrti se začne starat o osiřelé dítě.
Jaro. Mnich vychovává svého nástupce
Lyrický snímek o plynutí ročních období a lidského života Jaro, léto, podzim, zima a jaro představuje v Kim Ki-dukově kontroverzní tvorbě fascinující obrat bez ztráty umělecké identity i nejosobnějších témat. Postavu mnicha v čase zralosti v něm ztvárnil sám třiačtyřicetiletý tvůrce. Snímek získal Cenu diváků na MFF v San Sebastiánu a svému autorovi vynesl Cenu C.I.C.A.E., Cenu Dona Quijota na MFF v Locarnu. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (472)
Ano, o tom je život. O tom jestli se dokážeme ze svých chyb poučit. Upřímně nesdílím úplně bezbřehé nadšení z tohoto snímku, je v něm dost detailů které mi v něm vadí, ale ty klady je mohutně převáží. Například symbolika dveří, zvířat, samozřejmě přírody... Ty záběry jsou kouzelné, řekl bych snad až vláčilovské(!!!). Nikdy jsem se o žádné náboženství cíleně nezajímal, ale čím jsem starší a čím víc znám lidi, zvlášť v posledních pár letech, tím víc tíhnu k samotě, klidu, místům kde si můžu vychutnat scenérie které třeba za svítání příroda nabízí... Snad teď můžu nahlas říct, že buddhismus je mi blízký. ()
Nádherné dílko. Děj soustředěný na malé místo uprostřed rozlehlé úchvatné krajiny. Symbol vedle symbolu, koloběh života...jsem unešen. ()
Fascinující! Vypněte mobil, odpojte zvonek, pošlete spolubydlící do kina a dívejte se... Nejlépe na jaře, v léte, na podzim, v zimě... a na jaře. ()
Nevěřila jsem svým očím, když na začátku ten malý, začal přivazovat ke zvířatům kameny, ale napadlo mě, že asi moc rozumu nepobral, což se pak potvrdilo.... Jenomže když to začal dělat i ten druhý, film jsem vypnula. Tohle by snad neudělalo ani malé dítě, navíc, když žije v přírodě, a ještě ten smích u toho... ()
Abych se přiznal moc mě filmy Ki-duk Kima neberou.Tento snímek je mě však mile překvapil.Připadá mi jednodušší než ty které jsem od K-d K. viděl dřív, ale o to víc se mi líbil. ()
Možná jsem zrovna nebyl naladěný na správnou vlnu, ale dost mě to nudilo. Nevím, jestli najdu odvahu to znovu zkusit... 17% ()
Film je prokládán spoustou samozřejmých záběrů a detailů které jsou (pro mě) nepochopitelné, ale nepřehlédnutelné viz. osamocené dveře v interiéru, mistr použuje místo štětce ocas kočky atd. Pro mě asi nejzajímavější Kim Ki-dukův film dobrý komentář: Aidan ()
Je jisté, že pro tento druh příběhu musí mít divák slabost. Celý film je posazen do jednoho malého údolí s domkem uprostřed vody. Byl jsem velice překvapen, že z tohoto prostředí děj vůbec neodejde a přesto je jasné co se stalo mimo údolí. Můžete toho dost pochopit, nebo si znovu připomenout jak je život jednoduchý. Z toho, co jsem od Kim Ki-duka viděl, tenhle tedy vede. ()
Méně slov = více. Už indiáni, pokud se nepletu, pravili, bílý muž moc mluví. Tento film mi dal mnohem více, než všechny sebeuvědomělejší upovídané záležitosti. Meditace nad životem a jeho smyslem mi sedla krom podání Fontány právě a přesně zde. Rozhodně jsem neviděl naposledy. ()
Na první pohled to tak nemusí vypadat, ale tento snímek je krásným znázorněním karmického prinicipu, podle kterého se řídí osudy lidí i celého světa. Divák není veden za ručičku, není mu polopatě a popisně vykládáno oč tu běží, a to je jedině dobře. Někomu se bude zdá příběh banální, někdo pochopí.. ()
Pro mně nejlepší kousek od Kim Ki-duka. Věčný koloběh života, přírody. Vnitřní vyrovnanost přichází většinou až v pozdějším věku, chybama se člověk učí. ()
Krásné,romantické,poetické,ale na druhou stranu také svým způsobem,Ki-dukovým způsobem,drsné a perverzní. ()
Jedním slovem okouzlující. Jak málo bylo řečeno ve filmu řečeno a jak mnoho bylo uděláno pro duši diváka. Tenhle film zůstane v člověku dlouho, těžko se od něho vrátit do reality. Jen víc takových pohlazení, duše je potřebuje a tělo pak zůstane chvíli někde jinde..... ()
K těmto filmům nemám vztah, strašně mě nudí. Ztěží jsem se dokázal dokoukat do konce. ()
A pak že film musí být ukecaný, aby o něčem byl. Ale zas si umím představit, že hromadu konzumních Evropanů by tento příběh 1 domku unudil k smrti. Žádné nové myšlenky film nemá, roční období jsou klasickou metaforou pro život, ale jak je to natočené, to už je teprv umění. ()
Hecnout se do východoasijské kinematografie pro mne nikdy není jednoduchá záležitost, protože často upřednostňuji jiné filmy, ale když už jsem si něco pustil, tak jsem zatím nikdy nebyl zklamán! Tento film je toho jenom důkazem. Perfektní atmosféra a hudba jen dokreslovala hloubku příběhu. Je až neskutečné jak vizuální stránkou a hudbou téměř bez dialogů je navozována atmosféra, která by se dala krájet. Některé scény se dokáží člověku zarýt do paměti hodně hluboko (zvířata s přiázanými kameny). Zasloužených 86%. ()
Zvláštní film, ještě mi bude nějakou dobu trvat než se mi v hlavě pořádně usadí... ()
Snímok, ktorý vykresľuje život v jeho najčistejšej podstate. Umelecké dielo, ktoré vtiahne a prinúti zamyslieť sa nad tým ako žiť, ako prežiť našu jar, naše leto, jeseň, zimu...a jar. Jednoduchosť, miestami až strohosť filmu je geniálna a má obrovskú výpovednú hodnotu. Výborná kamera, hudba, strih a „skromné“ herecké výkony tvoria zladený celok, ktorý doslova upúta, ukáže pravé a skutočné hodnoty života. 4 z 5 ()
Nemohu jinak, než 99% :-) A kam že se podělo to jedno procento? Jak se říká, nic není dokonalé, avšak tomuto snímku k tomu - alespoň u mne - chyběla, no, vlastně spíše přebývala jedna věc - český dabing, ve kterém jsem film sledoval. Místy naprosto časově nesedící, nevyvážený. Nad originál nikdy není, čísti titulky umíme snad všichni :-) Film jako takový je - upřímně řečeno - tím nejupřímnějším obrazem, odrazem a životodárným skloubením panenské přírody, minimalistického života, klidu, lásky, pohody i na těch nejodlehlejších, avšak paradoxně životem nejnabitějších částech světa a zároveň ukázkou nezměrného lidského optimismu, smyslu bytí na tomto světě, ale i mnoha temných stránek našeho světa a nás všech. Všechna tato skloubení dělají z "Jaro, léto, podzim, zima ... a jaro" pravděpodobně nejpoetičtější a nejvíce zamyšleníhodný snímek posledních měsíců a rozhodně patří k TOP nejen Korejské, ale i světové kinematografie. ()
Krásna výprava do vzdialenej kultúry. Silný realistický snímok s mnohými symbolmi nám pripomína podstatu našho bytia. Snaží sa nám ukázať život z iného uhla. Dnešný človek žijúci v materiálnom svete sa akoby zabudol radovať z maličkosti, stal sa otrokom žiadostivosti, ktorá plodí iba tužbu vlastniť. Pre mňa bol tento film vyjadrením istej filozofie života, z ktorej by si každý mal brať príklad. Čas plynie rýchlo, hodiny života tykajú a človek by sa mal začať radovať z každej chvíle života, pokiaľ nie je neskoro. ()
Reklama