Jar, leto, jeseň, zima... a jar

Meditácia obrazom a zvukom, poézia s minimom slov. Táto všeobjímajúca alegória o kolobehu života (v ktorej je rovnako možné nájsť budhistické ako i kresťanské motívy) stojí ako vzácne výbrusený kvalitný diamant aj sama o sebe, ale ešte fascinujúcejšiou je skutočnosť, že plnú hĺbku svojej krásy odkryje až potom ,čo si tento film zaradíte v kontexte predchádzajúcej filmografie Kim Ki-Duka. (09.12.2004)

Nebudem sa tváriť, že mi je celý film jasný. Mám mnoho dier, čo sa týka porozumenia. Je to krásne, je to čisté, ale aj nudné. Nájdete chabé scény, pri ktorých by bolo jednoduché zaspať. Ki-duk Kim údajne hovorí o svojich režisérskych kolegoch ako o príliš intelektuálnych. S niečim takým sa dá polemizovať, keďže 4 (+1) ročné obdoba sú prefilozofované a až moc intelektuálne vyžarujúce. Možno keby by som mal k tejto kultúre bližšie, film by na mňa zapôsobil inak. Možno.. Rád by som aj dodal, že všetka kritika nie je z nesympatií. Určité časti sú jednoducho geniálne, no však pri pohľade na film ako celok, nemôžem vyjadriť potešenie, zábavu, či vnuknutie hlbokej myšlienky do srdca. Vážne si myslíte, že niekto natočí xx scén, pri ktorých je xxx záberov na prírodu a ja si z toho pustím do gatí? Nie, pardon, toto skutočne nebol môj šálok kávy. (09.04.2010)

Film čistý, vyhlazený jako kamínek v horském potoku. Kim Ki-duk nemluví slovy, ale obrazem. A musím říct, že nádherným obrazem. Uprostřed hustě zalesněného údolí leží jezero a na jeho nezčeřené rovné hladině leží malý buddhistický chrám. V něm žije starý mistr a jeho žák, který se učí žít bez chtíče a pokušení, protože jak říká jeho mistr (a později se to i dokáže), chtíč a pokušení probouzejí vražedné úmysly. Cyklus ročních období plyne synchronně s cyklem života. V každém ročním období je krajina úplně jiná a pokaždé vám to vyrazí dech. Jaká škoda, že taková místa se na Zemi vyskytují čím dál méně. Fascinovaly mě některé symboly, jako například dveře, které stojí v pokoji a pomyslně oddělují ložnici od modlitebny. A přestože se dají obejít nebo nahlížet na spícího člověka, starý mnich si ty dveře stejně otevře, aby viděl. Stejné je to se vstupní bránou, která se také dá obejít, ale přesto jí každý návštěvník projde. Pomyslně odděluje svět tam venku se světem na jezeře. Přestože film je svým dějem prostý a jednoduchý, jen znalí lidé pochopí význam všech obrazů. Ale není to na škodu, naopak. I po skončení filmu vám tedy zůstává něco, o čem se dá ještě dlouho přemýšlet. Rozhodně doporučuju každému, aby se alespoň na 100 minut odprostil od uspěchaného rušného městského života a ponořil se spolu s Kim Ki-dukem a jeho filmem do meditací uprostřed překrásné krajiny neznámo kde. (06.03.2005)

Ročné obdobia predstavujú plynutie života a táto filmová galéria najzákladnejšie ľudské emócie silou , ktorá nepotrebuje slová. Človek v lone prírody prežíva lásku k dieťaťu, žene, hnev, túžbu a učí sa vyrovnanosti, ktorú dokážu týmto spôsobom aplikovať iba „východní“ ľudia. Je to najcennejšie čo majú a úcta k tradícii vybraných chráni rovnako, ako ich život v spoločnosti môže ničiť. Zabíjajú nás túžby a hodnotenia okolia, od ktorých je tak ťažké sa oslobodiť. Závidím im a zároveň som rada, že takého diela vznikajú, aby sme vedeli, že sa máme čo učiť. (28.10.2005)

Tento film, tohle umělecké dílo můžete milovat nebo nenávidět. Nejde ani tak o to, zda vše pochopíte, ale o to, co to ve vás zanechá, jak moc to ve vás bude po dokoukání filmu rezonovat. Jaro, léto, podzim, zima... a jaro obsahuje tolik metafor a má tak neskutečnou hloubku, poetičnost a sílu myšlenek, že musím dát 5*, přestože mi spousta věcí jistě nedošla tak, jak by měla. Přesto jsem snímek sledoval s obrovským zaujetím. První část filmu - Jaro - se mi líbila nejvíce a její závěrečná scéna byla dost emotivní a sugestivní. Druhá část - Léto - byla také úžasná a opět měla silný závěr. Následné části pro mě byly o něco slabší, ovšem pro celkový dojem byly opět skvělé. A poslední Jaro bylo dokonalou tečkou vyjadřující strašně moc. Scény s rybičkou, žábou, hadem, želvou a pokáním, které mistr nařídil a které můžeme vidět také ke konci filmu, jen tak z hlavy nevymažu. Rád se někdy k tomuto počinu vrátím. (03.05.2012)