Pippi Dlhá Pančucha

Hodnotím jako dospělá maminka dvou dětí, která v dětství milovala knížku. Film jsem asi nikdy dřív neviděla, ale se svými dětmi jsem se ráda podívala. Knize se určitě nemůže vyrovnat, ale je to poměrně věrné a milé vzhledem k předloze. Kniha i film jsou perfektním únikem do říše snů. Co by mohlo být, kdyby se mohlo to, co se běžně nesmí? Pippi není žádná vzorňačka, je to pěkné "kvítko", ale s dobrým srdcem pro všechny. Senzační je především let s balónem a honičky s policisty i se zloději :-) Zajímavé komentáře: LiVentura, duklak2, Fr, Karlos80. (12.04.2014)

Keďže sa jednalo o najobľúbenejšiu knižku môjho detstva, ktorú som čítala niekoľko krát a všade možne aj pri jedle za stolom, takže som mala o Pipi, vile vilôčke a vôbec všetkom okolo svoju predstavu, tak bol tento film jedným z najotrasnejších sklamaní môjho života. Aj napriek mojej slabosti pre staršie filmy dávam tejto zubatej trápnej záležitosti nula bodov. (02.12.2022)

Tam, kde se film drží věrně knižní předlohy je to docela dobré, ale prostřední část, kde scénárista více vsadil na vlastní nápady, je o poznání slabší a celek sráží dolů. Pipi rozhodně není lehká kniha na zfilmování a nakonec to dopadlo ještě docela dobře, avšak film nedosahuje kvalit knižní předlohy nebo některých jiných filmových adaptací Astrid Lindgrenové (Madynka, Ronja). (27.01.2010)

Parchant jeden zrzavej, pihatej, nevychovanej, sociálně nepřizpůsobivej. Přitáhne si do kraje, vosquatuje volnej barák a eště kazí slušně vychovaný děcka ze sousedství. Lže a krade a nikdo jí nedá řemenem. A co děti? Pomyslel někdo z vás na děti? No chtěl bych vidět pokračování její životní poutě po deseti letech, mohlo by se jmenovat Pipi prázdná stříkačka. Divák by se konečně dozvěděl, jak negramotná bezdomovkyně Pipi v Perlovce sundala nejen punčochy (aby měla na perník), kradla se svým feťáckým přítelem, dostala AIDS a umřela mezi bezďákama někde pod mostem. Katka hadr. Točit by to mohl Troška, aby to mělo správně odstrašující efekt. (09.07.2014)

Jako dítě jsem jsem tuto roztomilou rusovlásku s dvěma culíky neuvěřitelně žral, také jsem chtěl dělat různé skotačinky tak jako ona, nechodit do školy, mít pro sebe jen tak celou vilu Vilekulu, penízky po otci pirátovi mořském vlku, a především tu úžasnou medvědí sílu a bláznivé nápady. Švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová opravdu uměla pohladit na duši ,především dětské diváky, s kouzelnou fantazií napsal neuvěřitelně silnou knížku, která vyšla již v roce 1949 a prodává se dodnes. Filmové příběhy se jí myslím alespoň v tom zásadním na míru vyrovnají jsou přirozené a to je hlavní. Nevím jestli to zrovna bylo v tomto prvním celovečerním filmu o Pippi. Ale nejvíce se mě právě líbil ten díl s piráty, ale ten byl tuším buď samostatný a nebo později až jako seriál. Jak říkám příběhy s Pippi byly poté zfilmovány ještě mnohokrát, ať už v úspěšnějších a nebo v méně úspěšnějších pokračováních. Vždy ale se starými známými, a sice s Pipilotou Citónií Cimprlíny Mucholapky Punčochatý (jak znělo officiálně její celé právé jméno), s opičkou panem Nilsonem (typicky švédské jméno), puntíkovaným koněm, s přáteli Tomem a Anikou a hlavně se slečnou Rosenblomovou která vždy tak trpěla rozpustilými ale jinak moc zábavnými kousky zlobivé Pippi. Slečna Ambersonová by totiž Pippi nejraději viděla v dětském domově a to hned od začátku!Ale to by nebylo ono že..? Takže nakonec abych to konečně už nějak uzavřel no dávám určitě za 4* je to přeci jenom kus mého dětství. Ať si každý říká co chce, a to neznámkuji s odstupem času.Nehledně nato že každé dítě přeci jednou mělo chuť vždy alespoň na okamžik jen tak někam utéct být sám na svobodě, prostě být samostatný. (14.10.2006)