Réžia:
Stéphan CastangScenár:
Mathieu NaërtKamera:
Manuel DacosseHrajú:
Karim Leklou, Vimala Pons, François Chattot, Jean-Christophe Folly, Karoline Rose, Stéphan Castang, Michaël Perez, Benoît Lambert, Sébastien ChabaneObsahy(1)
Je obyčejný den a Vincent se v kanceláři věnuje své práci. Zničehonic se jeden stážista naprosto zblázní a bez jakéhokoliv důvodu Vincenta napadne. Když se to stane už po několikáté, je Vincent nucen dát se na útěk. Vydává se na venkov a snaží se přijít na to, co se děje a jak může přežít ve světě, kde nejen že jsou všichni proti němu, ale dokonce se ho snaží zabít. V této živoucí noční můře se Vincent setkává s Margaux, servírkou z bistra, která je milá, okouzlující, ale potenciálně nebezpečná. Tento film je plný násilí – nešetří se tu krví, slinami ani exkrementy, které symbolizují temnou stránku společnosti. Jsme čím dál víc sobečtí a podráždění a tento snímek to všechno satiricky umocňuje. Titul čerpá inspiraci z filmů jako Invaze zlodějů těl nebo Neutečeš a je okořeněný silnou dávkou černého humoru. Jde o jedinečnou variaci na zombie žánr, kde se promyšleně mísí prvky hororu, apokalypsy, komedie a romantiky. (Film Europe)
(viac)Videá (4)
Recenzie (26)
Jednoduchá metafora na násilí ve společnosti a na absurditu konfliktů, která má sice ze začátku nakročeno k pořádné adrenalinové jízdě s prvky černého humoru, ale ve výsledku jede vždy jen na půl plynu a upřednostňuje spíše pomalejší tempo vyprávění. Řada scén zejména v první polovině pobaví, pak ale film začne zabředat do vlastní nekonzistence a vyvstane v něm spousta otázek, na které neumí odpovědět. Postupem času se navíc od zápletky o nutnosti přizpůsobit se nově nastaveným pravidlům nutným pro přežití ve světě, v němž se násilí šíří jako morová epidemie, přesune k bizarní romantické linii, což je de facto nepříliš vítaný úkrok stranou od toho nejzajímavějšího. ()
Vincent Must Die je příběhem zakřiknutého muže ve středním věku, jenž se zničehonic začíná stávat obětí náhodných brutálních útoků svých známých nebo kolemjdoucích. A to, co začíná jako poměrně komická premisa, postupně graduje do nových a nových úrovní. Prozrazovat víc by bylo medvědí službou tomuto příběhu, protože je velmi zábavné sledovat, jak s ubíhajícími minutami snímek nabírá nové směry, kudy se bude dál ubírat. [Sitges 2023] ()
„Poselství hutné, SPOILERY! nutné.“ Kolikrát musí stážista majznout Vincenta po hlavě notebookem a jak hluboko mu musí kolega zarazit tužku do ruky, než Vincentovi dojde, že je tzv. chronická oběť? Pětihvězdičkový úvod mě namlsal, i sekundární viktimizace oběti v kanceláři nadřízeného. O to větší frustraci mi pak přineslo IDIOTOVO OKÉNKO: [][] Vincent už ví, že agresi spouští oční kontakt. A přesto na každého čumí jak tele na nová vrata. Sklopí zrak? Ani náhodou. Sluneční brýle zrcadlovky?! Kdepak, to by byl život moc snadnej. A co šátek přes oči? To až v samotném závěru, pak teprve objevíme Ameriku. Budeme sice za debily, ale parádně tím nasereme Omnibuse. [][] Škoda. Jak si mám užívat vizionářskou satiru se zombie lookem plus romantické vztahové drama, soucítit s chronickou obětí, dobrovolně izolovanou od lidí a přemýšlet o kořenech zla a násilí, když mi Naërt háže vidle do očí a do příběhu? Chci remake, ale s chytřejším scénářem! ()
Francouzská odpověď na It Follows. Vincent Must Die je spíše metaforou na násilí ve společnosti, než hutným hororem, ale rozhodně dokáže být nepříjemně brutální, když si to situace žádá. Precizně budovaný začátek po čase trošku zvolní náhlou změnou lokace, ale i tak zvládne čas od času předložit nějakou pamětihodnou scénu. Poutavý high concept film, který má své mezery a moc neví, jak skončit, ale nepochybuji, že ve mně bude ještě delší dobu rezonovat. ()
Neuveriteľne originálna vecička z krajiny "Galského kohúta", ktorú by som veľmi do horor žánru neradil, keďže hororová je tu akurát tak myšlienka (+ pár ojedinelých scén bez priameho pohľadu na násilie), no v rámci nejakého námetu, ktorý by mal vzbudiť zvedavosť so základnou otázkou v hypotetickej rovine (akože prečo?), musím skutočne skonštatovať, že toto tu ešte nebolo. Na záver treba dodať, že bežný konzument hororových počinov toto proste nedocení. No a nedocení to ani "znalec", ktorý bude očakávať niečo, čo skrátka tento snímok ponúknuť nedokáže. Ja osobne som tak nejak na rázcestí, lebo kým bola prvá polovica pútavá najmä z dôvodov, že divák tak nejak nevedel čo očakávať, v tej druhej, v ktorej boli karty už viac menej rozdané, cítiť jasný dejový úpadok bez mimoriadneho prekvapenia. Za mňa napriek prvotnému nadšeniu (a slušnému záveru) za (silné) tri. ()
Galéria (13)
Zaujímavosti (10)
- Stéphan Castang o inšpirácii pri natáčaní filmu: "Samozrejme ma ovplyvnil Carpenter, ktorý je tak trochu vedúcou osobnosťou, ale skôr je to Carpenter z They Live. Tiež to bol Romero a jeho Crazies. A tiež Buñuel - odtiaľ prvá scéna, v ktorej vedľajšia postava rozpráva sen. Tiež ma inšpirovala burleska a Buster Keaton." (Arsenal83)
- Stéphan Castang uviedol, že tento film prijala mladá generácia celkom dobre, no stretáva sa s kritikou od generácie medzi 60-70 rokov, ktorí mu vyčítajú, že film ukazuje "bezdôvodné násilie, ktoré má byť prejavom zhýralosti". Táto definícia ho pobavila. (Arsenal83)
- Manuel Dacosse natočil takmer 80% filmu s pohyblivou kamerou. (Arsenal83)
Reklama