Partička B. D.

Mám rád viacero skladieb Boba Dylana. O jeho živote veľa neviem a tento film je tým posledným zdrojom, ktorý by mi v tom pomohol. Nemám rád filmy, ktoré veci komplikujú namiesto toho, aby nám ich približovali. Po pol hodine snahy o pochopenie, čo nám to chce pán režisér vlastne povedať som sa obmedzil iba na zvuk, pretože Dylanovu hudbu som už dlhšiu dobu nepočul. Nezaujala ma ani plejáda slávnych hercov, pretože som už každého z nich videl v lepšej úlohe. (16.07.2020)

Jedno je zřejmé – pro diváky, kteří ví pouze fakt, že Bob Dylan byl nějakým zpěvákem ze šedesátých let, bude životopisný snímek hodně silnou kávou (komplikovanost i nesourodost děje běžný divák odkojený na přímočarém vyprávění při vší úctě nepobere). Řada odboček, drobných narážek, skrytých významů, nespočet odkazů, komplikovaných textů jeho písní a především množství více či méně provokativních hvězd ztvárňující zpěvákova alter ega dělají z už tak inteligentního filmu relativně náročnou záležitost, protkanou nitěmi dokumentu i fikce. A až překvapivě hodně na mě padala jistá zcizenost, protože upřímně přiznávám, že i když tu má všechno svůj význam, nejednou jsem se ztrácel. Drama s šesti výtečnými herci v hlavní roli tak utváří i sráží představu o samotném Dylanovi a jeho zásadní postavení v popkultuře. Herecky je to excelentní na několika úrovních, máme tu jedno z posledních filmových zastavení Heathe Ledgera i na tucet dalších hvězd a hvězdiček, které tak vzdávají hold mimořádnému folkovému talentu. Bezpochyby zajímavé uchopení, kterému ale něco chybí, aby si „zasloužilo“ místo v mojí filmotéce!! (27.06.2008)

Pseudodokument o životě Boba Dylana bez Boba Dylana…. Zprvu se celý film tváří jako dokument doplněný o rozhovory a fotografie, avšak postupně se změní v sled střípků ze života hlavních představitelů, jenž se navzájem proplétají bez logické návaznosti. Naprostá absence dějové linie nutí diváky být stále ve střehu, film ale nenabízí žádný klíč k dekódování zprávy, jenž se ukrývá hluboko pod povrchem této nevšední hříčky, ani konečné vyznění, které by dalo divákovi možnost pochopit celkový koncept. Kdyby se jednou měl točit snímek o tom, jak to mohlo vypadat třeba v mé hlavě přál bych si, aby výsledná podoba byla takováto, neboť velryby v Mississippi, žirafy pobíhající na venkově a mezi tím umě vimplantované důležité okamžiky lidského života jsou naprosto impozantní. 8/10 (20.11.2008)

Scénář: Todd Haynes, Oren Moverman .. Jediné opravdu přirozené věci jsou sny. A ty příroda nemůže rozložit. ___ Boží, boží. Boží je Cate Blanchett v dosti tvrdém biografickém oříšku, který nejspíš každý nerozlouskne, ale věřte že v jádru se skrývá rozhodně originálně pojatý portrét hudební osobnosti amerického folku. Především Blanchett, ale i Bale táhnou snímek vší svojí grandiózní hereckou silou, opomenoutí si však nezaslouží ani Marcus Carl Franclin, který je jako zpívající černý chlapec excelentní. Jenže, nejen žánrové roztříštění, ale celková nesourodost vyprávění je největším nepřítelem a pokud nejste vyloženě fanda do Bob Dylan, asi právě tohle bude, společně s přílišnou délkou (linie s Richard Gere je nejméně snesitelná ba nadbytečná), největším nepřítelem vysokého diváckého prožitku. A to i přes fakt, že obsažené písničky má Bob Dylan skutečně skvělé. 70%. (15.01.2008)

Film o legendárním písničkáři v režii Todda Haynese, ktery mě dostal do kolen svou Sametovou extázi? Těšila jsem se jako malé dítě na zmrzlinu. Tentokrát mě však pan režisér trochu zklamal, i když svůj rukopis nezapře. Ano, bylo to originální, nápadité, ale také zdlouhavé a místy i zmatečné, v ději jsem se ztrácela, ale snad to bylo tím, že Dylanův životopis opravdu nastudovaný nemám. Takže mhouřím obě oči, dávám za 4*, a těším se, jakou hudební etapu si Haynes vezme do parády příště. (28.03.2008)