Redigované

Ústředních 10 minut je síla, ale všechno ostatní přes veškerou snahu nepůsobí jako autentickej záznam skutečnosti, ale jen jako nízkorozpočtovej film. Vyzněním je to takřka přes kopírák slavný mistrův kousek Oběti války. K tomu jsem napsal, že se podobné příběhy opakují ve všech válkách a tak nelze mít tvůrci za zlé, že se k té další vyjádří podobně. Potíž je, že Oběti války jsou klasickej film (teda hraní pro kameru) a přesto působěj víc autenticky než tenhle jen jako reálnej zaznam skutečnejch událostí. Kdybych měl jmenovat lepší alternativu, doporučil bych Valčík s Bašírem. (23.08.2010)

Tak tohle se moc nepovedlo, je to takové Oliver Stone meets Blair Witch Project, bohužel herecky na úrovni druhého zmiňovaného, což je největší překážkou pro to, aby ona originální a superrealistická forma vyprávění mohla pořádně fungovat. Mám velké podezření, že ty 3 hvězdy dávám hlavně kvůi DePalmovi a jeho snaze natočit trochu jiný film.50% (17.08.2020)

Jeden z mála snímků, u kterého nevím, jak začít. :-) Je to onou brutalitou, která je zachycena opravdu věrohodně nebo za to může spousta konfliktních a monologických vyprávění? Jelikož tyto události po čase začínají nudit, nesou vinu na mém rozpoložení právě ony. Nic, konec, už nevím, co napsat... :-) 45% (22.07.2009)

Podobne ako MARIŇÁK pracuje s atmosférou nič nerobenia. Trochu nečakaný je fakt, že ide o komorný (veľmi komorný) príbeh pár vojakov. Zápletka aká je tu, je "v každom posratom filme o Vietname" ale aj práve preto pôsobí film uveriteľne. A vďaka jednoduchosti (pomalá gradácia deja) nás tvorcovia dokážu aj občas slušne prekvapiť. U nás (a zrejme ani v ostatných krajinách "Ligy ochotných") sa distribúori netrhajú s propagáciou tohto filmu, som však rád, že ilúzia demokracie funguje a vznikajú aj filmy ukazujúce aj kritický pohľad na modernú koloniálnu politiku... (02.09.2010)

Palčivých otázek se dotýká na digitální kameru natočený snímek Briana De Palmy, resumován jako naprosté pohrdání lidským životem. Výsledkem je MINIMÁLNĚ zajímavý pohled na nesmyslnost celého iráckého konfliktu, který je často i svědkem krvavých omylů a rozporuplného chování amerických jednotek (muž v autě spěchá s těhotnou ženou do nemocnice, nedbá příkazů amerických vojáků k zastavení a následný masakr si vyžádá smrt nejen ženy, ale i nenarozeného dítěte). A výsledek? Násilí plodí násilí. I přes kratičkou délku se ale u mne minul účinkem. (10.03.2008)