Redigované

Jeden z mála snímků, u kterého nevím, jak začít. :-) Je to onou brutalitou, která je zachycena opravdu věrohodně nebo za to může spousta konfliktních a monologických vyprávění? Jelikož tyto události po čase začínají nudit, nesou vinu na mém rozpoložení právě ony. Nic, konec, už nevím, co napsat... :-) 45% (22.07.2009)

Nevím, co říct... snad, že všechno už tu bylo v x filmech s válečnou tématikou a zbytek se dá vytušit z útržků zpravodajství a dokumentů, změna je jen ve formě, a domnívám se, že ne k lepšímu, většinu času jsem byla ze stylu natáčení i kvality obrazu dezorientovaná a nervózní, špatně jsem rozeznávala identitu vojáků a těžce jsem nesla jejich prázdno vyplňující kecy - vinou výše uvedených překážek jsem jaksi nebyla schopna náležitého pocitu zhnusení, který měl De Palma v úmyslu z diváka vydolovat. Zajímavým se jevilo prolínání několika médií, ale přes snahu o autentické vyznění právě ono paradoxně obviňovalo samo sebe z falše - amatérské výkony herců i třas handycamu vyvolávaly zdání vojenského videodeníku, aby vzápětí došlo k vystřízlivění z nelogických nesrovnalostí, podstrčených filmových fotek a klišovitých vzorců chování. Zbytečný film. (23.08.2010)

Kamera lže dvacet čtyřikrát za vteřinu. Ani nevím kolikrát jsem si na tuto frázi vzpomněl při sledování nového De Palmy. Nápad s několika obrazovými zdroji je nejen neotřelý, ale i dostatečně působivý. Škoda že na konci se celá polemika nad pravdou zvrtne do jednostranné manipulace. Poslední minuty zradily nejen mě jako diváka, ale i samotný film. (25.04.2008)

Redacted je vlastně hraný dokument a nápad použití záběrů z různých zdrojů je působivý. Redacted rozhodně stojí za zhlédnutí, protože je to další pohled na nesmyslnost a hrůzy války, což je věc, které zřejmě nikdy nebude dost - už jen proto, že US vojáci tam někde pořád jsou.. Mohlo by to být lépe, mnohem, mnohem lépe, provedené, ale téma je natolik závažné, že vám různé chyby, nedotaženosti a přímočarost "příběhu" vadit nebudou - je třeba tvůrcům poděkovat za to, že se nám snaží ukázat svůj úhel pohledu, zobrazit to, co běžně bývá v médiích redigováno. A ačkoliv "filmově" to De Palmovi tentokrát moc nevyšlo, není možné dát filmu jentak nízké hodnocení, protože není skvěle natočený - v tomto případě je zobrazení skutečných událostí mnohem důležitější. Ať už je váš názor na tento film jakýkoliv, zřejmě vás minimálně přiměje k zamyšlení. On byl... horlivý reportér. Používal tuto kameru. Právě tuto zde. Aby natočil svoje-- naše--válečné příběhy. Příběhy, které budou částí historie. Dlouho potom, co ty a já zemřeme. (06.04.2008)

Palčivých otázek se dotýká na digitální kameru natočený snímek Briana De Palmy, resumován jako naprosté pohrdání lidským životem. Výsledkem je MINIMÁLNĚ zajímavý pohled na nesmyslnost celého iráckého konfliktu, který je často i svědkem krvavých omylů a rozporuplného chování amerických jednotek (muž v autě spěchá s těhotnou ženou do nemocnice, nedbá příkazů amerických vojáků k zastavení a následný masakr si vyžádá smrt nejen ženy, ale i nenarozeného dítěte). A výsledek? Násilí plodí násilí. I přes kratičkou délku se ale u mne minul účinkem. (10.03.2008)