Charlie a továreň na čokoládu

Tahle Burtonovka se mi moc nelíbila, také je dost atypická. Burtonův styl je ponurý, což tenhle film není. Smekám ale před Deppem, který vystřihl podivína jedna radost. I když čokoládu miluju, provedení továrny na čokoládu bylo až moc na efekt, na tenhle film až moc nereálné. Štvaly mne také písničky těch pidimužíků.... (11.10.2007)

Znáte to, jak to obvykle dopadá, když vás někdo do filmu hecuje a půlka filmového národa se nebaví o ničem jiném než o úžasném Burtonovi?! To se pak v člověku všechno šprajcne a z představy, že by měl patřit do jednoho šiku s těmi oblouzněnými, naskakuje vyrážka. Takhle jsem to měla já, šla jsem do Karlíka s lehkým despektem (i když recept na nadšení to samozřejmě automaticky není) a s povytaženými drápky čekala na fiasko. To se ale nekonalo, protože jsem byla z filmu ještě vykulenější než miloučký, ušatý Karlík a jeho řízek děda z továrny. Asi nejvíc mě překvapilo, že film je strašně vtipný. Hlášky stařečků v posteli, cukrátko pro rockery, atak veverek, zkrátka cynik Wonka i Burton si mě získali a už v "tom" jedu taky, ach jo. (08.04.2006)

Na Tima Burtona je vždycky spoleh, kdykoliv něco natočí, tak to stojí za to. A i tentokrát potvrdil, že je to filmařskej machr. Sice jsem původního karlíka neviděl, ale zpracování Tima Burtona se mi hodně líbilo, i když je u Burtona pokaždý hodně stejný. A to, že nejdřív používá takovou temnou atmosféru a pak do toho vloží prozářenej příběh plný barev a kontrastů a hudba je taky pořád stejná nebo aspoň podobná, ale když je to všechno dokonale zpracovaný, tak to vůbec nevadí a nakonec si to už ani moc neuvědomujete. Asi nejvěvětší výhrou Burtona bylo angažování Johnnyho Deppa, v jeho podání byl Willy Wonka téměř dokonalý a když se pak přibrali výborně vybraný děti, který se do své role skvěle hodily, ať už vzhledově nebo svým chováním, tak i obsazením se dá nazvat dokonalým. Jedinej kdo byl tak trošku mimo byl Karlík, ten byl na muj vkus až moc hodnej a Burton po celou dobu filmu pořád divákovi předhazuje, jak neni ani trochu zkaženej, jak je upřímnej a to až moc okatě. Jinak k tomu už moc výtek nemam a i když se mi to na plných 5* nezdálo, tak za několik hodně povedených scén, dokonalýho Deppa a za kruťáky Oompa Loompa je dám (09.09.2005)

Tim Burton kašle na temnotu a daleko za hranicí kýče opulentní barevnosti vytváří dechberoucí svět vytvořený z těch (doslova) nejsladších ingrediencí. Maximálně práce s nadsázkou mu jdete naprosto skvěle a tak přehnaně patetický příběh o rodinné soudržnosti nepůsobí trapně, nýbrž mile. Excentrická herecká kreace Johnnyho Deppa je stejně tak zábavná jako malí Umpa-Lumpové, jejichž pěvecké kreace jsou možná trochu samoúčelné, ale co v tomto filmu není? Burton zde všechno tak nádherně přemrštil, až jsem mu to sežral i s navijákem. Ale chutnalo mi (14.04.2006)

Kam se na tento film hrabe originál. Samozřejmě drzost nemá obdoby a to je možná jeden z hlavních rozdílů mezi přespříliš přeslazeným originálem. Johnny Depp samozřejmě tomu všemu dodává na geniálnosti. Ačkoliv to se dalo čekat. Hraje si s divákem, jako myš s kočkou a podporováno fantastickým hudebním podtextem Dannyho Elfmana vše vypadá na klasickou Burtonovku a taky tomu tak je. Nevím jak je to možná, ale právě Tim Burton tu atmosféru má jedinečnou a geniální. Tak jako má David Lynch punc deprese a nechápavosti. Tim Burton má copyright na zvláštnost a temnotu podporovanou špetkou legrace zamíchanou v kotli plném síly postav, které jsou napsané naprosto bravůrně, praštěně a chytlavě. Tento film, ale je přecijenom trochu více dětský a pro děti než, aby se v něm objevilo více mystičnosti a duchařství, ale na druhou stranu to vůbec nevadí. Beztak je toto film, který se mu opět a naprosto dokonale vydařil. Takže je to vlastně jedno. --- Všechno v téhle místnosti je k jídlu. Dokonce i já jsem k jídlu, ale tomu se říká kanibalismus a většina společností to odsuzuje. (19.10.2007)