Krycí názov Odessa

Agniezska Holland na jednej svojej prednáške povedala, že podľa nej druhá svetová vojna dodnes neskončila. KNO je film, kotrý dokazuje, že v roku 1963 tomu tak skutočne bolo. Námet je výborný, prepája nacizmus s novodobou krvavou históriou blízkeho východu, o čom sa tak nejak všeobecne nerozpráva. Scenár však už ponúka skôr jednoduchšie dialógy, zo scén nie je ani zďaleka vyťažené maximum, očakával som napínavejší film. Celý čas som premýšľal nad skutočnou motiváciou hlavnej postavy, ktorá je nakoniec vysvetlená pomerne prekvapivou a myslím, že vydarenou pointou. Flashbacky sú síce skoro vždy rozprávačskou barličkou, ale tu nám dávajú aspoň pocítiť poriadnu nenávisť voči hlavnému záporákovi. (28.05.2016)

Velmi slusne drama o novinari, ktery se rozhodne rozkryt organizaci OdeSSa, co pomaha po valce byvalym prislusnikum utect a zacit novy, klidny a bezpecny zivot nekde vysoko v ustani. A male se mu to... Na konci kdyz uz to zacalo byt opravdu ozehave a jak jsem pak videl ten nazi sraz, polevalo me docela horko... (24.07.2006)

Průměrný tak trošičku špionážní thriller. Už Forsythova předloha doplácí na jeho negativa při psaní - přílišnou popisnost, soustředění na množství fakt, až mu ze zřetele utíká příběh. Na filmu je to nejvíce vidět. Kde v knize několik stránek je věnováno převodovce, výrobci převodovky, autorádiu a výrobci autorádia, tam prostě pod titulky projede auto. Děj se drží přesně knihy, a právě i proto je vidět, jak je řiďounký a jednoduchý, bez větších charakterů postav, a vlastně i bez větších zápletek. Hlavní hrdina prochází vším bez větších problémů, dostane se k Wiesenthalovi, i když to zpočátku vypadalo na velký problém, nacistická chobotnice se ho nedokáže zbavit - těch náhod je mnoho a i díky tomu chybí napětí nebo jakékoliv soucítění s hlavní postavou. Jsou zde ale moc hezké lokace, ta města mají něco do sebe, a náznaky jisté atmosféry, rozbourané však nekonzistentností děje. (25.03.2013)

Snáď žiadna iná štátna ideológia neláka jej priaznivcov viac ako nacizmus. Teraz samozrejme nemyslím na náboženstvá, ktoré neboli primárne späté so štátom. Snáď v tom má prsty čierna mágia a okultizmus, ktoré výraznou mierou asistovali pri zrodení tejto temnoty z rádu najhlbších. Tam stačí spomenúť a mnohí sú v osídlach. Veď si len stačí pozrieť tv programy, koľko venujú týždenne priestoru nacistickej ideológie z rôznych uhlov. Alebo stačí letmý pohľad na vojnové filmy, koľko percent z nich sa venuje druhej svetovej. Jedným z nich je aj Krycí názov Odessa. Pátra po pohrobkoch Tretej ríše. Pozaliezaní v rôznych úradoch, polícii, novinách, štátnej správe i vedení veľkých firiem. Samozrejme, ich identita je zmenená. No myšlienka na totálne víťazstvo ich neopúšťa. Do boja s nimi sa dáva mladý novinár, pokúšajúci sa preniknúť do organizácie Odessa. Jej úlohou je niesť pochodeň Adolfovej ideológie. žurnalistove pohnútky však nie sú výsostne antifašistické. Pútavé a svižné dobrodružstvo medzi pohrobkami nacistov ponúka obdobné ladenie ako Schaffnerovi Chlapci z Brazílie. Tam chceli naklonovať vodcu, a Odessa sa tam spomína. Tu sa zase pokúšajú vyzmizíkovať Izrael. (09.11.2016)

10.10.2010 ~ Film založený na skutečných informacích (neříkejme raději událostech) mapujících stav fašismu v Německu a i mnoho let po válce. Ani po ní totiž vlivní němečtí důstojníci neztratili touhu po tom se nejen ukrýt a změnit si život, ale hlavně touhu vymazat ze světa Izrael. A vždycky dokáže nakrknout, když se vám v tom někdo začne zvenčí nimrat. ~ Zvláště ve chvíli, kdy tajně vyvíjíte způsob, jak na Izrael vyslat rakety nesoucí něco ošklivějšího, než propagandistické letáky. Za vším ale stojí tajná organizace, tzv. Odessa, která má za úkol bývalé Němce, kterým by mohl nějakým způsobem hrozit za své válečné působení postih, skrýt a dát jim novou identitu a nový život. ~ Novinář Peter Miller, tou dobou na volné noze a s přítelkyní, která si vydělává tančením v barech, se dostává k deníku židovského stařečka, který se udusil doma plynem. Z deníku zjišťuje, že přežil koncentrační tábor v Rize a následně od jeho známého, stejně poznamenaného, že byl viděn Eduard Roschmann, správce onoho tábora. Roschmann je ale už považován za mrtvého. Peter Miller se z deníku dozvídá dost podstatných informací a začíná pátrat po tom, kdo je dneska Roschmann a jak to, že přežil a nikdo o něm neví. Pátrání ho přivádí blíže a blíže k tajné organizaci Odessa a čím blíže jí je, tím více jde o zdraví a život nejen jemu, ale i jeho přítelkyni. Spřáhne se tedy s uskupením lidí, kteří by také rádi věděli o co tu přesně jde, a v přestrojení se jme do organizace dostat, zjistit potřebné informace, najít Roschmanna a vynést všechno na povrch. ~ Ačkoliv mám filmy z období WWII poměrně rád, tady mě Odessa nějak zvlášť nezaujala. Bohužel Jon Voight mi nepřišel po celou dobu zvlášť sympatický, nevěřil jsem mu, že se do něčeho tak zakousl a po zjištění, proč tomu tak je, mi to přišlo všechno ještě hloupější a neuvěřitelnější. Na scéně se objevuje nějak moc lidí, až jsem se v tom začal ztrácet, a závěrečné Millerovo "bondovství" mi přišlo jen o málo míň sci-fi než Star Trek. ~ Tak proto v úvodu píši, že se jedná o film na námět reálných podkladů, nikoliv událostí. Skupina vojáků skutečně i po válce měla své aktivity a nebyly zrovna dvakrát mírumilovné, zdejší příběh ovšem začátku filmu zrovna 2x neodpovídá (čekal jsem něco trochu jiného) a hlavně mi to přijde celé poněkud na hlavu postavené a nezáživné. Nevím jak bych se na to koukal před třiceti lety, být tou dobou už nějakou chvíli na světě, dnes jde jen o film pro pamětníky a bohužel o nic víc. (07.04.2013)