Krycí názov Odessa

Reziser Ronald Neame /Nejlepsi leta slecny Jean Brodieove, Dobrodruzstvi Poseidonu/ natocil vyborny film o pohone na nacistov po skonceni poslednej svetovej vojny. Uvod divaka hned zaujme, a navnadia ho aj vyborne dialogy. Striedaju sa tu jemne sceny - kaviarenske posedenie - s drsnymi vyjavmi - vystup vaznov z dobytcich vagonov v koncentracnych taboroch. O co ale hlavne ide, je patranie po jednom kapitanovi Schutzstafeln. A na tom stoji a pada cely film. Kulisy su vyborne, ako som spominal, dialogy tiez a divak chtivy hereckych vykonov si tiez uzije svoje. najma, ked sa do toho opru herci ako Jon Voight /Nelitostny Souboj, Nepritel Statu, Anakonda/, dalej Maximillian Schell /Judgment at Nurenberg/ a vyborna Maria Schell Kral Drozdi Brada, Superman/. Za zaverecnu scenu, v ktorej reprezentant dobra Jon Voight zvitazi nad zlom /nacisticky kapitan/ musim dat vysokych 89 % - boj dobra so zlom, to kaze aj taky obstarozny mentalny invalid a spina tlsta dementna ako som ja. (24.05.2016)

Průměrný tak trošičku špionážní thriller. Už Forsythova předloha doplácí na jeho negativa při psaní - přílišnou popisnost, soustředění na množství fakt, až mu ze zřetele utíká příběh. Na filmu je to nejvíce vidět. Kde v knize několik stránek je věnováno převodovce, výrobci převodovky, autorádiu a výrobci autorádia, tam prostě pod titulky projede auto. Děj se drží přesně knihy, a právě i proto je vidět, jak je řiďounký a jednoduchý, bez větších charakterů postav, a vlastně i bez větších zápletek. Hlavní hrdina prochází vším bez větších problémů, dostane se k Wiesenthalovi, i když to zpočátku vypadalo na velký problém, nacistická chobotnice se ho nedokáže zbavit - těch náhod je mnoho a i díky tomu chybí napětí nebo jakékoliv soucítění s hlavní postavou. Jsou zde ale moc hezké lokace, ta města mají něco do sebe, a náznaky jisté atmosféry, rozbourané však nekonzistentností děje. (25.03.2013)

Agniezska Holland na jednej svojej prednáške povedala, že podľa nej druhá svetová vojna dodnes neskončila. KNO je film, kotrý dokazuje, že v roku 1963 tomu tak skutočne bolo. Námet je výborný, prepája nacizmus s novodobou krvavou históriou blízkeho východu, o čom sa tak nejak všeobecne nerozpráva. Scenár však už ponúka skôr jednoduchšie dialógy, zo scén nie je ani zďaleka vyťažené maximum, očakával som napínavejší film. Celý čas som premýšľal nad skutočnou motiváciou hlavnej postavy, ktorá je nakoniec vysvetlená pomerne prekvapivou a myslím, že vydarenou pointou. Flashbacky sú síce skoro vždy rozprávačskou barličkou, ale tu nám dávajú aspoň pocítiť poriadnu nenávisť voči hlavnému záporákovi. (28.05.2016)

Byly doby, kdy se Forsyth nemusel za filmové adaptace svých děl stydět. Oděsa patří po nedostižném Šakalovi k tomu nejlepšímu, co daný subžánr nabízí, přestože dojde jen k jedné mizerné bitce. Jinak to ponechává všechny atributy mistrových románů - hodně pátrání, dlouhý výcvik, fikaný plán, zajímavá pointa a k všemu nacistické spiknutí v podobě Maximiliana Schella - co lepšího si člověk může přát. (15.06.2011)

10.10.2010 ~ Film založený na skutečných informacích (neříkejme raději událostech) mapujících stav fašismu v Německu a i mnoho let po válce. Ani po ní totiž vlivní němečtí důstojníci neztratili touhu po tom se nejen ukrýt a změnit si život, ale hlavně touhu vymazat ze světa Izrael. A vždycky dokáže nakrknout, když se vám v tom někdo začne zvenčí nimrat. ~ Zvláště ve chvíli, kdy tajně vyvíjíte způsob, jak na Izrael vyslat rakety nesoucí něco ošklivějšího, než propagandistické letáky. Za vším ale stojí tajná organizace, tzv. Odessa, která má za úkol bývalé Němce, kterým by mohl nějakým způsobem hrozit za své válečné působení postih, skrýt a dát jim novou identitu a nový život. ~ Novinář Peter Miller, tou dobou na volné noze a s přítelkyní, která si vydělává tančením v barech, se dostává k deníku židovského stařečka, který se udusil doma plynem. Z deníku zjišťuje, že přežil koncentrační tábor v Rize a následně od jeho známého, stejně poznamenaného, že byl viděn Eduard Roschmann, správce onoho tábora. Roschmann je ale už považován za mrtvého. Peter Miller se z deníku dozvídá dost podstatných informací a začíná pátrat po tom, kdo je dneska Roschmann a jak to, že přežil a nikdo o něm neví. Pátrání ho přivádí blíže a blíže k tajné organizaci Odessa a čím blíže jí je, tím více jde o zdraví a život nejen jemu, ale i jeho přítelkyni. Spřáhne se tedy s uskupením lidí, kteří by také rádi věděli o co tu přesně jde, a v přestrojení se jme do organizace dostat, zjistit potřebné informace, najít Roschmanna a vynést všechno na povrch. ~ Ačkoliv mám filmy z období WWII poměrně rád, tady mě Odessa nějak zvlášť nezaujala. Bohužel Jon Voight mi nepřišel po celou dobu zvlášť sympatický, nevěřil jsem mu, že se do něčeho tak zakousl a po zjištění, proč tomu tak je, mi to přišlo všechno ještě hloupější a neuvěřitelnější. Na scéně se objevuje nějak moc lidí, až jsem se v tom začal ztrácet, a závěrečné Millerovo "bondovství" mi přišlo jen o málo míň sci-fi než Star Trek. ~ Tak proto v úvodu píši, že se jedná o film na námět reálných podkladů, nikoliv událostí. Skupina vojáků skutečně i po válce měla své aktivity a nebyly zrovna dvakrát mírumilovné, zdejší příběh ovšem začátku filmu zrovna 2x neodpovídá (čekal jsem něco trochu jiného) a hlavně mi to přijde celé poněkud na hlavu postavené a nezáživné. Nevím jak bych se na to koukal před třiceti lety, být tou dobou už nějakou chvíli na světě, dnes jde jen o film pro pamětníky a bohužel o nic víc. (07.04.2013)