Krycí názov Odessa

Moc dobré. Tím vyčkáváním mi to hodně připomnělo Den Šakala, ačkoliv tady není lovec profesionál a ani žádná izraelská kontrarozvědka s tím nic neudělá. Strhující je scéna v tiskařské dílně, hodně dobře natočili i závěr v komnatě na zámku (tedy vyvarovali se obvyklých přeháněk, skoků k šuplíku za zbraní proti namířené pistoli atd). Mary Tamm kočka první třídy, líbila se mi angličtina některých postav (německý přízvuk) a vůbec nevadila absence titulků u německých dialogů z války. Možná škoda, že prorostlost tehdejší západoněmecké společnosti s nacistickou je jen naznačená a Peter Miller jim čelí vlastně jen na dálku. (17.08.2016)

Tak tohle bylo ovšem velice příjemné překvapení! Nečekal jsem, že Krycí název Oděsa mě dokáže zaujmout takovým způsobem, že se neubudu ani vteřinku nudit a budu s napětím očekávat, co přinesou následné minuty. Že je příběh založen na skutečných událostech jen podpořilo můj zájem o tohle už tak lákavé téma a podbarvilo i prožitek. (17.07.2011)

Bondovka po Německu se vyvedla pěkně, hlavně díky jakémusi morálnímu aspektu a věčně žhavému tématu vyvražďování Židů za 2. světové války. Jon Voight hraje německého novináře, který se náhodou dostává k informaci o tajné organizaci O.D.E.S.S.A. Ta už 20 let ukrývá uprchlé nacistické pohlaváry, dává jim novou identitu a nový život. Společnost se pomalu rozrůstá a chystá se udeřit znovu na izraelský národ. Jon Voight touží pomstít smrt jednoho židovského starce a odkrýt věci, které by neměly zůstat pod pokličkou. Nakonec i pro něho se boj stane osobním... (17.10.2006)

Mám v knižnici osem diel Fredericka Forsytha. Odessa medzi nimi chýba, ale aj tak môžem predpokladať, že by som z jej čítania mal porovnateľný zážitok, ako pri ostatných. A predpokladal som, že film nakrútený podľa Forsythovej predlohy bude vydarený. Veď mená ako Jon Voight, Maximilian Schell, Maria Schell, Andrew Lloyd Weber mali byť zárukou správnosti môjho predpokladu. Výsledkom bolo veľké sklamanie. Prehliadol som, že okrem mimoriadne úspešného Šakala bola sfilmovaná aj Ikona, a to veľmi mizerne. V Odesse ma nepríjemne prekvapil Jon Voight. Tak zle som ho doposiaľ nevidel hrať. Ani ostatní sa nevyznamenali. A dávať na prvé miesta v titulkoch Mariu Schell, ktorá sa vo filme iba mihne, je ukážkou zúfalého pokusu získať vynaložené prostriedky za každú cenu späť. Celý film mi pripadal amatérsky vo všetkých ohľadoch a ľutujem, že som jeho sledovanie neukončil po prvej polhodine. Podobný pocit som mal pri sfilmovanej Sofiinej voľbe, ktorá sa kvalite knižnej predlohy ani nepriblížila. (24.05.2016)

Zaujímavý thriller od režiséra Ronalda Neameho, tvorcu legendárneho Dobrodružstva Poseidonu, ale kameňom úrazu je jeho spracovanie, kde by sa hodil režisér ako je Pollack, či Frankenheimer, lebo Ronald nie je podľa mňa dobrá voľba. A taktiež predstaviteľ Petra Millera Jon Voight, ktorý hrá nemeckého novinára, ktorý dostane chrobáka do hlavy, aby sa zaplietol s organizáciou ODESSA. Možno výmena herca a režiséra by tejto látke viac prospela ? Nechajme analýzy analýzami, prejdem k deju. Peter Miller cestuje v nemeckom Hamburgu v aute, je večer, je akurát významný deň, 22. novembra 1963, Peter sa dozvedá o atentáte na J.F Kennedyho v rádiu... Je smutný. Začuje hukot sanitky, ktorá smeruje k domu, kde sa istý pán otrávil plynom, a k tomu dobrovoľne. Volal sa Salomon Tauber, bol cez vojnu medzi kopec nemeckými židmi, ktorých eskortovali do koncentráku v lotyšskej Rige, kde tomu velil istý kapitán SS Eduard Roschmann. Salomon zanechal po sebe istý denník, kde zdokumentoval postavy a zverstvá v koncentráku spolu s esesákom Rochmannom. Peter sa dostane k tomuto denníku a začne v tejto veci pátrať, aj sa tajne infiltruje do organizácie Odessa, čo sú zločinci za druhej svetovej vojny, ktorí zdrhli, a teraz používajú novú identitu. Ako sa Peter postupne obšmieta okolo prípadu, začnú sa oň zaujímať osoby, ktorým prekáža. Zaobstarajú profesionálneho vraha, ktorý sa má postarať o Petra. Ale Peter nie je školák, ktorý by nevedel, ako to chodí vo svete, tak si začne dávať pozor, aby sa nakoniec dostal k Roschmannovi zoči - voči, a to je najlepšia pasáž filmu + čierno - biele flasbacky esesáka Roschmanna v koncentráku, inak viac - menej dobre spracovaný film, ale lepší režisér + herec by z toho vykresal ešte o niečo viac, takto je to niekde v strede, čo neurazí, ani nenadchne, ale proste niečo tomu chýba, možno väčší zápal ? PS : Škoda, že Maximilian Schell nebol v snímku častejšie, lebo ako esesák Roschmann naháňa hrôzu, a to len na konci + v flasbackoch ! (18.09.2015)