Dom hrôzy

Tady je zase chytrých... a jako obvykle se povětšinou pletou. To jste viděli první Castleův film? Tohle je přesně jeho styl - jeho vybroušenej diamantovej styl. Pomalu a líně plynoucí vyprávění, které se absolutně nebere vážně, celým filmem prosakuje jemně ironický černý humor a do toho (jako obvykle) fantastický Vincent Price. V tom jsou tyhle filmy tak skvělé a právě House on the Haunted Hill je perfektním dokladem, jak skloubit parádní, skoro až gotickou atmosféru s nenásilně působící nadsázkou. Třeba scéna, kdy se divákům představí správce domu a jeho žena: divák neví, zda se má bát, nebo se té dvojici smát, ale je to natolik absurdní moment, že stojí za to si ho vychutnat. Jasně, není to dokonalé dílo, zhruba v první třetině filmu se už tak pomalé vyprávění zadrhne a trošku se natahuje; nemluvě o některých postavách, které jsou na pěst od první chvíle (mladej pilot, klaďas každým coulem, vede). Ale tuhle vadu zase vyvažují postavy jiné: vedle bezkonkurenčního Vincenta to je především Elisha Cook Jr. v roli zbabělého alkoholika. Remcat by se dalo asi i proti konci, ale proč? Sedněte do křesla a bavte se. A buďte rádi, že vám obývákem nepoletují kostlivci. (13.09.2014)

Ponurá atmosféra zprvu slibuje pěkný stařičký horrůrek, kde se sázelo ještě na hrůzu a strach, než na litry krve. Bohužel po chvíli se nálepka "horror" odlepí a pod ní zůstane jen strašidelná, nikoli děsivá detektivní zápletka plná intrik. Jisté scény sice vyvolávají úlek, ale více se tu člověk nasměje. Slabší béčko, které neurazí, ale člověk si připadá, že skončilo příliš brzy a obsahem bylo poněkud strohé. 45% (12.01.2012)

Má to své momenty. Na rok vzniku několik nečekaně povedených a atmosférických, tak těch, u kterých ti slušnější jen nadzvednou obočí a nestačí se divit. Vincent Price byl opět charismatický až na půdu (ten hlas!) a pár herců kolem něj mu nic nekazilo. Kdyby se film snažil dostát hororovému očekávání, které nabízel a nepodstrkával nakonec něco jiného, mohlo to být lepší. A také to vyvrcholení snímku si mohl režisér fakt odpustit... (19.01.2009)

Kdo s koho. Když F. Loren pozve pět lidí do tajuplného domu a tvrdí, že nápad s večírkem měla jeho žena Annabelle, je jisté, že jen pro zábavu hostů, kterým hodlá večer slušně proplatit, to nebude. Důmyslná hra kočky s myší se pomalu rozjede, a aby divák věděl, že jde o horor duchařský, pan Pritchard mu to neustále připomíná. Černobílá klasika dnes nadchne především milovníky starých filmů a V. Price. Já byl i po letech spokojen, a tak hodnocení ponechávám. Navíc mne bavily i dialogy v solidním dabingu, kdy se Loren špičkoval s hosty. Samozřejmě nejde o děsuplný snímek, ale fajn se na něj kouká. (17.01.2024)

Povedený černobílý detektivní filmeček s prvky hororu. Trochu něco na způsob Agathy Christie.Několik lidí je uvězněno ve starém domě,ono to spíš připomíná takovou menší pevnost. No, uvidíme jak se s tím poperou. Kdo komu usiluje o život a opravdu tam straší, nebo je to jen výplod lidského strachu? Nakonec vše dobře dopadne. Zlo je potrestáno a to dost nezvyklým způsobem, rozpuštěním v kyselině. Slepé paní správcové jsem se lekla.Uuááá! A kostlivec - loutka taky dobrý. " Nejdřív si přijdou pro mě a pak si přijdou pro vás ." Pro mě tedy určitě!! (07.10.2008)