Réžia:
Karel ReiszScenár:
Harold PinterKamera:
Freddie FrancisHudba:
Carl DavisHrajú:
Meryl Streep, Jeremy Irons, Hilton McRae, Charlotte Mitchell, Jean Faulds, Peter Vaughan, Colin Jeavons, Liz Smith, Patience Collier, John Barrett, Leo McKern (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Světoznámé, na pět Oscarů nominované drama českého rodáka Karla Reisze, bylo natočeno podle bestselleru Johna Fowlese s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem v hlavních rolích. Vypráví o nerovné lásce mezi váženým biologem, který při návštěvě své snoubenky potkává melancholickou a záhadnou Sarah. Jejich vzplanutí svět viktoriánské Anglie odmítá rozumět a oba milence postupně dovede až na pokraj zkázy… (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (77)
Naprosto nečekané, strhující překvapení. *** Podle zdejších hodnocení, komentářů a vlastně i zavádějící a reputaci filmu škodící anotace bych vůbec nepředpokládala, že se bude jednat o tak zásadní filmovou záležitost. Jako by nikomu nestálo za to důkladně zmínit, že se ve skutečnosti nejedná o žádný historický romantický snímek, ale o mnohem náročnější reflektivní žánr filmů o natáčení filmu, kde se složitě, ale pochopitelně a uhrančivě, propojuje a vzájemně ovlivňuje žitá realita herců s realitou postav natáčeného příběhu. *** Čili děj se rozumově vzato odehrává v moderních osmdesátkách 20. stol. - jenže s postupem času sledování je možné to úspěšně zpochybnit - co spolu oba hlavní protagonisté prožívají při studování rolí a nevěře, má zřejmě vliv i na to, co a jak uvěřitelně se odehrává mezi postavami v natáčeném filmu - a kam to povede (Jak to vlastně skončí? Slyšel jsem, že scénář se neustále přepisuje.). Pak je tedy těžké rozhodnout, která linie by měla být hlavní, anebo dokonce zda je vůbec možné je uvažovat oddělitelně. My lidé nežijeme nikdy mimo říši příběhů, jsme (bez)nadějně narativní, ať chceme nebo ne, a všechny příběhy jsou svým způsobem univerzální a všeplatné, v prostoru i čase, a posilují se v kontinuu navzájem. *** V obou rovinách však obecněji vzato muž i žena tíhnou k naději na nějaký opravdovější život, ať už jim k tomu má dopomoci jiný vztah, anebo pouhý únik z těch dosavadních - ať už reálných nebo smyšlených. A každá z obou zdvojených hlavních postav těm ostatním třem něčím přispěje k jejich finálnímu rozhodnutí - je to složitá escherovská čtverylka -, byť není vůbec jisté, pro koho se nakonec co a zdali vůbec změní k lepšímu a jaká nepoctivost koho nakonec stejně dožene. *** Otázka možnosti dosažení zralé upřímnosti výjimečných, citově i rozumově silně založených jedinců k sobě samým, jinak pojednaná ve fikční historické rovině, která odráží romantické ideály a naděje a kde je na všechno v životě ideální dostatek času a prostředků, a jinak v moderní době, kde není potřebný čas a klid vůbec na nic, a možnost následného dosažení zralého, upřímného naplňujícího vztahu s někým druhým - a s kým - se tu důkladně pojednává v archetypálních i stereotypních varietách v jediném plasticky propleteném obrazci, ale naštěstí se nijak jednoznačně a banálně nerozřeší. Tuhle otázku si musí každý položit ve svém životě sám, včas, a vydat se poctivě do téže nejistoty, aby měl na takový vztah vůbec naději, ač nikdy nebude mít záruku. *** Francouzova milenka je velké filmové dílo, ve světě zřejmě jednoznačněji ceněné a správněji uchopené, na ČSFD nespravedlivě nedoceněné, podhodnocené a především trestuhodně špatně anotované. ***PS: V románové předloze je oním malířem, do jehož domu se Sarah uchýlí, aby se zde v ústraní zklidnila a našla, Dante Gabriel Rossetti - a když si vygooglíte, jaké obrazy žen tento prerafaelita maloval, bude vám jasné, odkud se vzala estetická stylizace postavy Sarah. *~ ()
Velmi pomaly sa rozbiehajúca historická dráma (ono je to ale trochu zložitejšie). Zložitejšie je to aj s tým pomalým tempom, pretože aj vdaka nemu sa vám postavy poriadne dostanú pod kožu a pri konci môžete byť značne emocionálne pohnutý. Totiž pri oboch koncoch. Francúzova milenka je taký klasický anglický akademizmus, čomu zodpovedá aj casting a všetky filmové zložky. Pokial nemáte nič proti a nevadí vám, že sa do filmu nedostanete do dvadsiatich minút, môže byť pre vás Francúzova milenka nakoniec aj celkom zásadnou záležitosťou. Pre melancholikov všetkých troch typov a najmä toho tretieho, vedecky nevysvetlitelného, povinnosť. ()
Klasický milostný trojúhelník v historickém hávu, to už tu bylo nesčetněkrát. Ale díky vědomí, že všichni tuto linii "pouze hrají" může paradoxně působit mnohem přesvědčivěji. Tento efekt se povedl výborně, ale bohužel nebyl hlavním smyslem filmu. Tím je ona paralela se skutečností, která však oproti té filmové těžce zaostává. Škoda, že skutečnost nebyla pojata jako pointa, takhle výsledný dojem spíš ruší. ()
Film jsem dokoukal spíš z nutnosti než díky tomu, že by mě nějakým způsobem uchvátil. Ale musím ho pochválit za nevšední pojetí, obě linie sice mají totožný námět, ale jsou vyprávěny rozdílně a krásně se doplňují i přesto, že ta modernější má méně prostoru. Škoda jen délky, která mě ukolébávala a trvalo delší dobu, než nadešel nějaký zlom. Streep i Irons jsou ve svých rolích charismatičtí. ()
Meryl Streep a Jeremy Irons pod taktovkou českého rodáka Karla Reisze, co víc bych si mohla přát? Snad jen ještě vyšší hodnocení, pět hvězd zdá se mi málo. U mě absolutní spokojenost, oba milenecké příběhy jsou krásně napsané, výborně ztvárněné, k tomu nádherná hudba a rozdílné uzavření působí velmi dobře. ()
Galéria (115)
Zaujímavosti (9)
- Přestože jí role přinesla některé z nejlepších recenzí a několik ocenění, Meryl Streep považuje svůj výkon v tomto filmu za jeden ze svých nejslabších. (jezurka42)
- Jeremy Irons byl obsazen do tohoto filmu poté, co ho scenárista a režisér Karel Reisz spatřil v britské televizní hře. (jezurka42)
- Román „Francouzova milenka“ (1969) neobsahuje linie s herci a herečkami natáčející film o této novele. Kniha však má tři různé alternativní konce a čtenář má tak volbu toho, jak chce, aby příběh skončil. Vytvoření dvou paralelních příběhových linií umožnilo tvůrcům filmu zahrnout dvě z těchto zakončení, jedo šťastné a jedno tragické. (jezurka42)
Reklama