Mandžuský kandidát

Pokud se oprostím od výrazně jiné (a nepřekvapivě mnohem lepší) předlohy, tak zůstává dobře zahraný solidní thriller s několika nelogičnostmi. Co to ovšem ve výsledku pohřbívá zdaleka nejvíce, je pokus o aktualizaci na současnou politickou situaci. Tento krok se totiž hrubě nevyvedl a postrádá to "naléhavost" originálu. (07.02.2005)

Ráda bych viděla pro srovnání původního kandidáta se Sinatrou. V tomhle filmu jsou vojáci prošpikováni čipy a ovládáni hypnozou prostřednictvím konkrétní formulky, takže kdo viděl Prokletí žlutozeleného škorpiona neubrání se asociaci a někdy je to vážně až směšné (stejně jako vykusování čipu ze zad), i když by být nemělo. Maryl hraje matku (monstrum, a ta role jí absolutně nesedí), která obětuje svého syna k ukojení svého karieristického ega. Danzel se snaží zachránit svou vojenskou čest, prezidenta, lidstvo a kdoví co ještě, hraje velmi solidně a poctivě jako ostatně vždy, ale na víc jak na 3* to kluk neutáhne. (15.08.2005)

Není zřejmě náhodou, že remake Manchurianského kandidáta vznikl v době, kdy válka USA proti terorismu byla velmi žhavým a aktuálním tématem. Vzpomínáte na debaty ohledně zákonů, které měly vést ke zvýšení bezpečnosti, ale zároveň v sobě (pravděpodobně) nesly riziko zneužití a ztráty soukromí obyčejných občanů? Následují SPOILERY. V Manchurianském kandidátu je ztráta soukromí absolutní, vláda nad vlastní myslí, nad svými činy, v něm může být ukradena. Je ukradena. Proklamovaným účelem je bezpečnost a prosperita té veliké země, přičemž matce kandidáta Shawa její touhu po zářivé budoucnosti nevěříte ani chvíli. Je nad slunce jasné, v kom tento film spatřuje zlo. Já osobně bych byl raději, kdyby kritizoval a varoval spíše jen před něčím (a on před něčím samozřejmě varuje), než před někým. To mu sice dodává autentičnosti a u některých diváků i na naléhavosti, obírá ho však o možnou nadčasovost. Navíc se zbytečně okrádá o přízeň fandů Bushe (těch však v Evropě moc není), ač i oni by ze sdělení něco mohli mít. Přestože film svým ideovým bratrům, Orwellovu 1984, Huxleyho Konci Civilizace, Zamjatinovu My či Kallocainu Karin Boyeové v mých očích úplně nestačí, z dohledu je rozhodně neztrácí. Silné ***. (26.08.2008)

No, řekněme si to upřímně, byla to docela blbost. Tahle konspirační zápletka byla až moc neuvěřitelná na to, aby mě to vtáhlo. Navíc tam bylo moc politiky, politické moci a málo akce. Streep jako vždy nezklamala a byla hnusná, tady navíc ještě vypadala jak ředitelka ze střední, na kterou jsem chodil. Taky to bylo někdy dost nelogické a blbé. Prostě jsem se nemoh dočkat konce. Ne nedočkavostí, ale nudou. (30.11.2016)

Zajímavý remake původního Manchurian Candidate (česky Mandžuský kandidát) s trochu upravenou historickou souvislostí a jinou válkou. S hvězdným obsazením zkouší Jonathan Demme zavzpomínat na svou zašlou slávu z let dávno minulých. Daří se mu to velmi dobře, protože Denzel Waschington odvádí svůj velký standard s několika jeho oblíbenými drsnými pohledy. Vedle něj mě opět potěšil můj oblíbený Liev Schreiber, který jako zmanipulovaný syn své dominantní matky Meryl Streep předvádí co se naučil na prknech, která znamenají svět. Děj je působivý, i když trochu podobný (ne ve "faktech", ale celkovým pohledem na zmanipulovaní skutečnosti a vojáků) výbornému jakubově žebříku od Adriana Lynea s výborným Timem Robbinsem v hlavní roli. Celá mysteriózní linie, která není ve výsledku tak tajemná, jak se z počátku zdá, působí velmi dobře a určitě zabaví každého milovníka konspiračních teorií a nejen jich. Díky velmi dobrému hereckému obsazení a režisérovi, který po pár letech opět předvádí výborný výkon, lze Manchurianského kandidáta pouze doporučit ovšem milovníkům klasických válečným snímků se jistě moc líbit nebude. (05.07.2008)