Deň vďakyvzdania

Vlastně ani moc nevím proč, ale úvodní výprodejové šílenství během Black Friday mi připomnělo sérii Nezvratný osud. A vlastně i dost namlsalo. Každopádně veřejnost z masakru viní majitele obchoďáku i provokující partu přátel (je mezi nimi i podnikatelova dcera), kteří se mezi vábivé slevy dostali před agresivním davem. Uplynul rok, rány z tragédie ještě nejsou zahojené a v ulicích města se zjevuje maskovaný vrah, který má v ruce seznam těch, kteří při loňském masakru sehráli nějakou klíčovější roli. Užvaněný hororový nadšenec Eli Roth je sice totální brakař, ale pár solidních jednohubek se zajímavým námětem (Nebezpečné pokušení, The Green Inferno) divákům přece jenom naservíroval. I když se mnohdy tváří jako spása žánru, o kdovíjak kreativního filmaře nejde. Ale pokaždé dokáže svým pomrkáváním na diváka, působivým bouráním masa či holými dívčími zadky získat pozornost. Mnozí možná pamatují jeho grindhouseový fake trailer na slasher Thanksgiving, po mnoha letech došlo i na celovečerák, ale ač jsou jednotlivé mordy fajn (Gina Gershon, trampolína, ufiknuté prsty…), čekal jsem větší divokost a možná i odvahu. Každopádně atmosféra uplynulých dekád je poměrně silná, nechybí toliko potřebná nadsázka. Z ústředního zabijáka jde respekt, představitelé omladiny jsou vesměs nevýrazní, minimálně Nell Verlaque ale (asi to nebude herectvím) rozhodně zaujme. Jen velká škoda, že všichni tolik melou (klidně 10-15 minut mohlo jít pryč) a samozřejmě se nezapomenou (když jim jde o kejhák) chovat lehce pitomě. Každopádně rád jsem si připomněl staré dobré hororové časy. Chtěl jsem dát čtyři, ale poslední půlhodinka to stáhla na velice slušné tři. (15.01.2024)

Na úrovni lepších béčkových slasherov z 80tych rokov. Ako fanúšik slasherov nemôžem povedať, žeby som bol nespokojný, ale 45 rokov po zrode žánru to ponúka veľmi málo nového. Úvodná nepredvídateľná scéna, ktorá začína referenciou na Halloween a končí absurdnou čiernohumornou kritikou kadečoho v modernej spoločnosti, je fantastická, ale zvyšok filmu len veľmi rutinne zliepa scény z falošného traileru ku Grindhouse. Obzvlášť slabý je záver a rozuzlenie whodunit-detektívky. Miesto toho by som radšej videl viac mordov v drevenici a väčšiu odvahu kosiť postavy, ktoré sú aj tak do poslednej nesympatické a obsadené mdlými hercami. Stačilo by možno tváriť sa menej vážne. (15.12.2023)

Celkom slušné, na niektoré pichačky a rezačky sa dobre pozeralo, tak až oddychovo po tých všetkých vianočných prianiach šťastia a pokoja. Škoda len, že dlho trvá, kým sa to rozbehne a nie je to príliš desivé, no potok krvi uspokojí nielen upíra. Mrazivý zážitok to určite nebol, veď je osem nad nulou, ale zázvorový čaj s citrónikom si tu celkom vychutnáte s dobrým pocitom, že vraha odhalíte už v polovici filmu. (26.12.2023)

Roth měl určitě navíc, než kdy dokázal. Je to podobný režisér jako Ti West, který se vykoupil ovšem skvělou trilogií X, teda pokud nepokazí poslední díl, který nás teprve čeká. Za to Roth uspěl akorát průměrně s povedeným Green Inferno a jeho Thanksgiving je tak někde napůl mezi povedeným slasherem a mírným zklamáním. My starší kousci co jsme kdysi viděli fake trailer jsme možná čekali přeci jen víc. Roth neví, respektive divák neví, jestli netlačí na pilu záměrně a nechává postavy zbytečně mluvit na úkor masakru. I když černý humor jede a několikrát sem vyprsknul smíchy, vraždy jsou slušný a vrah má potenciál. Jenže atmosféra je právě díky humoru dost potlačená stranou a když ve scéně, kdy se zažíva upeče člověk v troubě se smějete díky teploměru v těle a necítíte žádné děsivé emoce, je to prostě spíš ke škodě. Vrah se dá docela dobře uhodnout po výslechu na policejní stanici, takže se nedá ani úplně mluvit o nějakém větším napětí a zábavnost akce zase brzdí přehršel průměrných postav a moc zbytečných dialogů, ale postavy jsou vesměs sympatické. Počáteční masakr v obchoďáku, solidní vraždy a charismatický vrah udrží Thanksgiving na hraně kvalitního slasheru, ale jak už je u Rotha zvykem, mohlo to být mnohem lepší. Je to zbytečně zkartkovité a paradoxně tomu ubližuje fakt, že se to nebere moc vážně. Jako by si Roth na vážnější notu nevěřil, přitom v Green Inferno dokázal, že pokus chce točit vážně, tak se mu atmosféra a emoce daří. Hodně se tu píše o srovnání s Vřískotem, který jsem vždycky k smrti nesnášel a všechny díly považuju za naprosto debilní, hlavně už stupidní jedničku, která mě srala už na základní škole. Slasher je takový druhořadý podžánr hororu a těch opravdu dobrých, jakože áčkových je naprosté minimum. Roth natočil zábavné béčko na jedno podívání, které mělo ale možnosti stát se něčím větším, bohužel. Stejně nedopečené jako Machete. Teď už jen zbývá čekat, jestli někdo odvážný natočí SS vlkodlaky s ďábelsky přehrávajícím Cagem a zkusí z kdysi fakeových trailerů natočit aspoň jeden epický celovečerní horor, který by byl něčím víc, než promarněnou šancí. 60%. (08.03.2024)

Eli Roth je konečně plnohodnotně zpátky a já nemohu jinak než pět. Tohle je prostě slasher který v mainstream kinech chyběl strašně dlouho. Černohumorný killy které nešetří gorem a fakt jsem byl překvapený jak drsný a hravý ty mordy byli. Také potěší na poměry žánru chytřejší příběh, postavy co se chovají docela logicky či celková atmosféra podzimního mšstečka a jistý nadhled. Roth tu opravdu kráčí sebejistě a jeho pauza od tohoto žánru mu asi prospěla. Sám se i divím s jakým mini budgetem tu dokázal vykouzlit ty praktický efekty v killech, to jako fakt klobouček. No celkově jsem spokojený, celý cast mě bavil (hlavně Patrick Dempsey) a zapamatovatelných scén tu bylo taky dost. Například pobavil totálně absurdní carnage na Black Friday či popelnicový kill nebo stylové uříznutí hlavy. Jediné k čemu mám asi výtku je že mi přijde že Roth tu byl trochu mírnější v jeho humoru, jsem zvyklý na trochu více absurdního humoru v jeho filmech (Cabin Fever, Hostel 1), tady mi přišlo že šel v rámci možností safe. I tak ale plný počet a z letošních hororů je tohle minimálně v mé TOP 3. (24.11.2023)