1984

Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. 1984 (natočeno 1984). Depresívní film, ale bohužel méně depresívní a tudíž i méně povedený, než geniální knižní předloha George Orwella. Ten dokázal s úděsnou představivostí předpovědět hodně z projevů totalitního režimu Velkého Bratra, který mnohé neosoby socialistického bloku okusily na vlastní kůži. Ani závěrečné mučení ve filmu zdaleka není tak tvrdé, aby se mnou výrazněji otřáslo, a (bohudík) zdaleka neodpovídá kruté realitě čekistických mučení v neslavně proslulé moskevské Ljubljance, nebo obdobných zařízení v rudé Číně, Kambodži, KLDR... Pokud jde o filmový zážitek ze zfilmování totalitního prostředí, film 1984 byl pro mne jen slabším malým bratříčkem Gilliamova dokonalého filmu Brazil, kerý byl o totalitním režimu natočen jen o rok později. Takže jediné, co mne opravdu uchvátilo, bylo skvělé herectví Johna Hurta a Richarda Burtona (plus ochlupená krása Suzanny Hamilton) a hesla jako např. Válka je mír. Trailer k filmu zde: http://www.youtube.com/watch?v=Sdc0RHeY87s (04.08.2009)

Snímek, jehož projekce je bez přečtení knižní předlohy naprosto zbytečná a to neříkám jako zarputilý zastánce hesla "kniha je vždycky lepší" (viz. Klub rváčů), ale jako jeden z řady čtenářů, kteří při čtení knihy žasli nad tím, jak je možné na sotva 200 stranách vytvořit tak bezvýchodnou atmosféru, kterou v různých podobách zažily všechny generace a ani my nejsme výjimkou. Na knize je strašně znát životní fáze, ve které se sám Orwell nacházel. Film sice působí depresivně, ale není obsahově bohatý a opravdu nemá sebemenší snahu divákovi nečtenáři pomoci se orientovat v ději. Navíc vnitřní monology, základní stavební kámen předlohy, tady jsou nejen hrozně strohé, ale celkově se mi zdálo, že je tvůrci dost odflákli a zařadili jen, aby si odškrtli důležitou položku knihy. (27.06.2014)

Upozornění pro alergiky – může obsahovat stopové prvky spoilerů. Kniha 1984 ovlivnila můj pohled na svět a ač je to již pár týdnů, co jsem ji četl, stále mi hnízdí v hlavě. K její filmové adaptaci jsem přistupoval obezřetně, přesvědčen o nemožnosti přetransformovat ponurost knižní v ponurost filmovou. Michael Radford uspěl tak na půl. Unavené lidské tváře bez známky chuti do života. Pouze chabé fyzické schránky zakryté ošoupanými kombinézami a žijící z nenávisti a ginu břečkovité chuti. Ze stroze zařízených „kanceláří“ odcházejí do polorozpadlých paneláků – chladných, šedivých, jenom ledva vhodných pro plnohodnotný život… Vzhled Oceánie je odrazující, budí dojem místa, kde přežívá jen pár posledních trosek. Jenže ony jsou jich milióny. Rozsah území, nad kterým bdí Velký bratr není z filmu dobře zjevný. Stejně jako struktura zdejší totalitní společnosti (Ti nahoře, Ti uprostřed, Ti dole). Ona vlastně hned první scéna kráčí vstříc hlavně divákům znalým předlohy. Výhradně oni a lidé, jež zažili totalitu na vlastní kůži, v plném rozsahu docení její děsivost. Ale následující minuty, ač maximálně věrné Orwellovu románu, se již s takovou razancí nedokázaly zažrat pod mou kůži. Jistě to není vina skvělých hereckých výkonů (Richard Burton budí hrůzu, aniž by jedinkrát zvýšil hlas), spíše bylo všechno příliš komorní, subtilní a děsivé teprve při zpětné vzpomínce na konkrétní pasáž knihy. Radford nenadužívá přímých citací z knihy (příp. Knihy ), což by se u podobné předlohy nabízelo, ale zároveň ani v těch nejvyhrocenějších momentech (zatčení) nedosahuje její působivosti. Nemluvě o zvláštním finále, kdy mi nebylo jasné, má-li věta „Miluji tě“ pronesená zády k podobizně Velkého bratra značit jiskřičku naděje, či (stejně jako v knize) Smithovo pokořené lidství. 1984 není špatný film, pouze adaptuje příliš dobrou knihu a z tohoto hlediska sice nevítězí na plné čáře, přesto z boje odchází se vztyčenou hlavou. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, genetique, Anderas, _-0-_ (30.04.2009)

Sklíčenost, melancholie, psychická roztřesnost, beznadějnost - to jsou pocity emeitujícíc jak se samotného filmu, tak z vynikajícího Johna Hurta v roli Winstona Smithe, a je to dobře, neboť právě taková nálada k námětu patří. Ohromná škoda že se výprava a vizuál celkově ve své ošuntělosti propadá z budovatele atmosféry do nevyhnutelné nutnosti podmíněné nízkým rozpočet. Byl bych vděčnější za promakanější nasvícení interiérů a umělečtější zpracování kulis (ty igelitově vzhlížející helikoptéry jsou vážně sux). Ale snad ještě mnohem víc jsem postrádal narativnější pojetí děje, neb jako divák neznalý předlohy jsem často tápal ve sděleních, jenž film předkládá a možná jsem si je i vykládal přiliš povrchně, protože mi většinou připadaly velice triviální. A když si vzpomenu na nucený a desítky minut dopředu pedvídatelný závěr, divím se, za co vůbec dávám 3 hvězdičky...Možná v tom bude to zdejší osmdesátkové hodnocení a úcta ke jménu George Orwell, jinak nevím. (15.10.2007)

Když jsem film viděl před přečtením knihy, předpokládal jsem, že jde jen o zkratku a ilustraci. Po přečtení vidím, že jde o poměrně věrné převyprávění banálních Orwellových nočních můr, jen očištěné od jejich nekonečné repetitivnosti - takže film vnímám o kus pozitivněji, protože předloha je zásadně horší, než jsem myslel. (15.01.2010)