1984

1984 je vcelku úspěšná adaptace Orwellovy brilantní knihy. Film jsem si pustil hned po dočtení románu. Bylo mi hned jasné, že snímek nemůže dosáhnout takových hodnot jako kniha, ale i tak působí velmi špinavě a přesvědčivě. Adaptace disponuje hlavně velmi dobrým hereckým obsazením. Těžko si představit na místě Winstona Smithe někoho jiného, než je John Hurt. O Richardu Burtonovi ani nemluvě. Osobně bych doporučil pustit si film jen jako dokreslení knihy. Ten bezprostřední pocit hnusu a deprese vám zaručí jen kniha. (17.05.2011)

Dobré, ale čakal som viac. To najlepšie na snímku sú bezpochyby brilantné myšlienky a obsahová stránka. Forma natočenia mi však akosi nesadla. Prijal by som viac psychodusnoty a lepšie ponorenie sa do charakterov hlavných postáv. Navyše veľa scénok tu zíva nudou a odľahčeným spracovaním. 70/100 (22.12.2014)

Nemá smysl mluvit zde o notoricky známém obsahu - kdo nezná, ať se stydí! Nemá smysl zde mluvit o předloze - kdo nezná, je literární idiot!!! namístě je mluvit o zdařilosti této filmové adaptace, a ta je téměř dokonalá. Téměř, viz výhrady zasvěcených, ale ne zcela. I tak jde o film, při jehož sledování jsem měl nutkání řvát a střílet komouše. Pro mě velká deprese (17.09.2007)

Neuvěřitelně depresivní podívaná, která přesně vystihuje ducha knihy. Všudypřítomná bída a bordel, uniformovanost v myšlení i oblékání, nevlídné prostředí, oprýskané zdi a v každém místnosti obrazovka s Velkým Bratrem, který vidí vše.Dusné totalitní atmosféra, plná strachu a fízlování a v ní muž, ve skvělém podání Johna Hurta, toužící po lásce, čistotě, svobodě. Rovnocenným partnerem mu je Richard Burton v roli vysokého straníka, ačkoliv nemá mnoho prostoru. Suzanne Hamilton jen tak přicmrndává, ale přináší prvek ženské krásy, která aspoň trochu vyrovnáná hodně depkoidní pocity. Rozhodně překvapí, že autory hudby jsou Eurythmics. Závěrečná scéna s elektrošoky a vyhladovělými krysami se vám z hlavy jen tak lehce nedostane. Jestli nemáte náladu, tohle si rozhodně nepouštějte a odložte to na jindy :o) (20.09.2003)

Snímek, jehož projekce je bez přečtení knižní předlohy naprosto zbytečná a to neříkám jako zarputilý zastánce hesla "kniha je vždycky lepší" (viz. Klub rváčů), ale jako jeden z řady čtenářů, kteří při čtení knihy žasli nad tím, jak je možné na sotva 200 stranách vytvořit tak bezvýchodnou atmosféru, kterou v různých podobách zažily všechny generace a ani my nejsme výjimkou. Na knize je strašně znát životní fáze, ve které se sám Orwell nacházel. Film sice působí depresivně, ale není obsahově bohatý a opravdu nemá sebemenší snahu divákovi nečtenáři pomoci se orientovat v ději. Navíc vnitřní monology, základní stavební kámen předlohy, tady jsou nejen hrozně strohé, ale celkově se mi zdálo, že je tvůrci dost odflákli a zařadili jen, aby si odškrtli důležitou položku knihy. (27.06.2014)