The Lord of the Rings
Réžia:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (viac)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (147)
Na animovaného ,,Pána prsteňov" som bol dlho zvedavý a aj napriek nepriaznivým ohlasom a teda aj predpokladanému možnému sklamaniu, som sa na toto dielo tešil. Práve animované spracovanie sa v tej dobe javilo ako najschodnejšia možnosť realizácie, aj keď trocha paradoxne produkčné štúdio United Artists už začiatkom 70-tych rokov uvažovalo o hranej verzii režírovanej Johnom Boormanom, ktorý sa neskôr preslávil ,,Excaliburom". Tak či onak, moje obavy sa potvrdili a snáď ešte viac než s obsekaním príbehu som bol nespokojný s charakterom postáv, s tým, ako ich vytvorili animátori. Rozoznať od seba Froda, Pipina a Chicha bolo pre mňa často krát prakticky nemožné; odlíšiť sa dali od seba jedine farbou vlasov, no aj tá sa často menila. Veľká podobnosť bola aj medzi Bilbom a Samom. Boromir vyzeral ako Viking alebo ako trpaslík, Gimli síce vyzeral ako trpaslík, ale ak by vyzeral ako Boromir, bolo by to lepšie. Discofilne pôsobiaci Legolas mi pripomínal nejakú figúrku zo Star Wars – možno aj samotného Luka. Stromobrad na mňa pôsobil ako kríženec zemiaku a mrkvy. Aragorna sa mi už riešiť nechce (kamarát ho nazval notorickým alkoholikom). Animácia prostredia je však prinajmenšom sugestívna a pridanie scén z ,,Alexandra Nevského" (čo vôbec nie je poznať) nie je vôbec na škodu veci, práve naopak, a týmto nepríliš častým experimentovaním je budovaná vynikajúca bezútešne temná atmosféra. Nakoniec inšpirácia animovanou predlohou je jasne badateľná aj v Jacksonovom opuse a napr. Boromirova smrť mi tu prišla omnoho pôsobivejšia než v neskoršej hranej verzii. Vcelku vydarenou bola aj pasáž v Morii. Zarytý atonalista a disonantik Leonard Rosenman bol ako autor hudby k filmu prizvaný, zrejme keď už sa muselo šetriť a neostali peniaze na veľký orchester, inak si jeho účasť neviem vysvetliť. Vďaka jeho nekonvenčnému prístupu dostalo veľa filmov osobité vyznenie a dalo by sa povedať, že niektoré obdobné tóny by sa hodili aj sem, avšak jeho hudba je tu absolútne nefunkčná a pôsobí rušivo. Bakshi vtesnal dva diely do jedného filmu a Bass s Rankinom Jr. zase vytvorili ,,Hobita“ a ,,Návrat kráľa“, čím pomyselne vznikla celá ,(,,prvá" predjacksonovská) trilógia aj s prequelom. Ostáva si však zodpovedať, nakoľko je reprezentatívna? (1204. hodnotenie, 78. komentár k filmu) ()
Celkom ten dobovy hate chapem,no vznikom Jacksonovej verzie paradoxne na kvalitach nabrala aj tato verzia. Bakshimu sa nepodarilo uplne dobre predat postavy a obcas je to priserne skratkovite. No ked uz ten pribeh pozname z novodobej klasiky, tak je to mimoriadne zaujimave porovnavat aj si diery domysliet. Navyse to ma naozaj zaujimavy vizual. Skoda, ze sme sa nedockali dokoncenia pribehu v tejto podobe 8/10 ()
Po stránke vizuálnej, milý experiment. Po stránke scenáristickej je to trošku problém. Nejde o námet, ten je bez komentára. Je to skôr to ako sa s ním zaobchádza. Rýchlo a bez gradácie. A to by som mal spomenúť ako to vlastne všetko skonči. Nijak. Film mal byť len prvým z dvoch filmov. Nakoniec to dopadlo ako dopadlo ( dostal akurát tak televízne pokračovanie Návrat kráľa ) a film tak ostal smutným nedokončeným projektom, na ktorom sa podpísal čas. ()
Stará, dobrá, šeredná animace. Rozpohybování obrázků je pěkné, ale ty animo-hrané pasáže mi vůbec nesedly. Když animovaný film, tak bez zbytečně hraných scén + "dark animace za uzavřenou oponou" tomu taky nijak zvlášť nepomohly. (Beru s mírou, rok 1978) Nejde nesrovnávat původní verzi s novou a to když nedosahuje takových kvalit se přímo nabízí, i když je to chyba. Bez znalostí Jacksonova Společenstva atd. se budete ve filmu ztrácet a vlastně bych sahal i po nižším hodnocení. Postavy se chovají mnohdy jinak, mají jiný nebo skoro žádný charakter. Paradoxem je Aragorn, který se jako moje oblíbená postava chová jako naprosto bezcharakterní hňup. Hudba je více méně otřesná a deprimující. Za největší plus považuji souboje,. které mají alespoň trochu úroveň a dobře se na ně kouká. Film celkově působí hodně chaoticky, 379 + 315 + 409 = 1103 stran tří knížek v 132 minutách filmu je opravdu málo(viz. zajímavost - trilogie Pán prstenů NEZKRÁCENÁ VERZE, skoro 12h.) Na samotný konec filmu asi nezbyly peníze nebo čas, protože jinak si nedovedu vysvětlit smysl zakončení. Celý závěr se odehrává v cca dvou minách, kdy Frodo se Samem a Glumem dojdou k (teprve) točitým schodům u Minas Mongul, zatímco Gandalf rozseká armádu skřetů zcela sám s vojskem v pozadí. Film záhy končí větou: "Frodovi udatní přátelé navždy smetli armády temnoty z tváře Středozemě. Tak jak skončila jejich hrdinná bitva, tak končí i první příběh Pána Prstenů." Ve chvíli kdy si tyto věty přečtete je Frodův příběh k Hoře osudu takřka zbytečný, protože (o zničení temné armády se postaral Gandalf, zatímco) prsten zničen nebyl!! otázka "Bylo snad plánované na tento zcela nelogický konec pokračování?" 40% ()
Ako keby to z oka vypadlo Pánovi prsteňov od Jacksona. Miestami sa mi to zdalo byť dosť chaotické na úkor toho aby sa zmestili do čo najkratšieho času. Kebyže predtým nečítam knihu, ani by som poriadne nevedel o čo sa tam jedná. Treba zas brať aj do úvahy, že tento film má už pár desaťročí zasebou. ()
Galéria (218)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (9)
- V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
- Když byl film v roce 2012 nadabován do češtiny, většině postav propůjčili své hlasy stejní dabéři jako v trilogii Pán prstenů od Petera Jacksona. (L_O_U_S)
Reklama