Slávici v klietke

Jeden z mnoha filmů na téma neposlušní žáci versus učitelé, kteří se žáky snaží zaujmout a "zpacifikovat". Vím, že ve skutečnosti to nefunguje zdaleka tak ideálně jako ve filmech, přesto tyto pozitivní filmy mám rád a pokud v nich má velký význam hudba i její vnímání, zajímají mne tím spíše. V tomto případě probíhá "pacifikace" (nejenom) formou sborového zpěvu. Při castingu se opravd podařilo vybrat neskutečného hlavního dětského představitele. To je skutečně Anděl (vizuálně a pěvecky) s ďáblem v těle. A Gérard Jugnot v ústřední úloze učitele hudby je sázkou na jistotu. Tato role mu opravdu sedne perfektně - co se týče vizáže, ale hlavně jeho hereckého umění. Myslím, že speciálně u něj jsem snad na slabší herecký výkon nenarazil ani v jiných filmech. Proto mám toto hudební drama ve svém žebříčku oblíbených "srdcovek" poměrně vysoko, stejně jako např. "Opus pana Hollanda" či "Panu učiteli s láskou". (18.05.2017)

Přání otcem myšlenky. Nedovedu si představit, že by malý plešoun předělal gaunera pomocí zpěvu. Gauner se předělat nedá. Sám jsem gauner, co hodiny zpěvu nenáviděl a po učitelce střílel broky pristolovou vzduchovkou. V hodinách matematiky jsem dával pozor a chtěl na vysokou. To mělo význam, hodiny zpěvu mi pouze zprotivily vážnou hudbu. Tento film je prostě kravina, ale krásná kravina, díky hudbě. (12.07.2023)

Už v půlce projekce mi bylo jasné, že Velký sál v Thermalu čekají nadšené ovace ve stoje. Sám jsem se jich ale neúčastnil já totiž ty do detailu vypočítané dojáky, v nichž zručná ruka režiséra zakryje prázdný scénář a obalamutí většinu diváků srdceryvným, megaklišovitým příběhem, prostě a jednoduše nemusím. Aspoň jeden překvapivý moment a méně hloupých nesmyslů (ředitel je chvíli pohodář chvíli svině...). Co naplat, že je hudba fajnová, až mi z ní dvakrát přeběhl mráz po zádech, když zbytek nudí trapnou prvoplánovostí. (11.07.2004)

Není to nejhlubší film, pravda, ale pro mě to byl emotivní zážitek. Jednoduchý, téměř groteskní příběh s mnoha úsměvnými momenty a s ohromně laskavým učitelem. Jistěže to bylo od začátku prvoplánovaně natočené jako dojemný příběh, kterak učitel "plešoun" naučil ty sígry přes noc krásně zpívat ve sboru...ale mě to vůbec nevadilo a žmoulajíc kapesník, jsem si film náležitě užil. (08.05.2014)

Ať si říká kdo chce co chce sborové prostředí je prostě kouzelné. Sama chodím do sboru(nyní už do komorního) 14tým rokem a proto mám pro takovéto filmy neskutečnou slabost. Líbí se mi také ta myšlenka, že se odnikud vynořil nadaný skladatel a učitel s dobrým srdcem a převrátil naruby jednu ušmudlanou francouzskou školu pro "nepřizpůsobivé děti". Nejen nádherná hudba - tímto velmi děkuji Brunovi Cloulaisovi, kterého jako skladatele velmi obdivuji - ale i skvělé herecké výkony a nadějný mladý(nebo nadějně mladý? :-D)Jean-Baptiste Maunier by se svou andělskou tváří mohl klidně být nájemným vrahem a já bych mu to spolkla i s navijákem. Příjemná atmosféra filmu mě dostala hned několikrát a tak si nezaslouží jiné než-li plné hodnocení - 100%. (16.12.2012)