Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slávny dirigent Pierre Morhange sa vracia do Francúzska na matkin pohreb. Stretáva sa tam s bývalým spolužiakom, ktorý mu povie, že ich učiteľ hudby tiež zomrel. Učiteľov denník vráti Pierra do roku 1949. Vtedy učiteľ Clément Mathieu učil v internátnej škole, ktorej žiakmi boli problémoví chlapci, na ktorých podľa tyranského riaditeľa školy platila len prísnosť a tvrdá ruka. Clément Mathieu sa však rozhodol používať vlastné metódy a prostredníctvom hudby zmeniť osudy svojich zverencov. (STV)

(viac)

Videá (4)

Trailer 2

Recenzie (181)

Radiq 

všetky recenzie používateľa

Jako to s tím zpěvem trochu přehnali. I největšímu dementovi musí být jasný, že není možný z takové tlupy vychovat tak kvalitně zpívající sbor, jaký jsme ve skutečnosti slyšeli někde z playbacku. Tomu odpovídaly i rychlé střihy při zabírání jejich zpěvu, aby nebylo poznat, jak to ti malí zmrdi kurví. Když pominu tenhle fakt, tak to byl film dobrej, což je ve škole za tři, tedy průměrnej. ()

katasta 

všetky recenzie používateľa

Tak vysoké hodnocení přisuďte jednoduše tomu, že jsem cíťa a milovník hudby. Je zde hodně věcí, co se mi líbí - Pepinot k sežrání, skvělá hudba a pěkný příběh, ne zas až tak hloupě zpracovaný. Nicméně je škoda, že je to příběh dost jednoduchý, který můžeme odhadnout více méně už od chvíle, kdy Mathieu prvně vstoupí do budovy. Každopádně si myslím, že i tak to stojí za podívání. ()

Reklama

Terva 

všetky recenzie používateľa

Dno rybníka............začátečníci přicházejí z ušlechtilými ideály..... Budeš stojan na noty.......... DIALOG : Kdo jiný jim to mohl napsal !!!!! To já. Vy umíte psát ?...... Ani se nebudu moc rozepisovat o tomto snímku, stačí jen napsat, že je velice pozitivní a .... nádherný. .....fond de letang. ()

Marigold 

všetky recenzie používateľa

Po shlédnutí Knoflíkové války jsem očekával průtrž pastelových kompozic a zuřivých útoků na branku s diváckými emocemi. Jenže tenhle chlapecký chorus řídí Barratier o mnoho snesitelněji, dokonce se mu během sázení libých not tam, kde se jim z hlediska obecného vkusu bude dařit nejlépe, podaří načrtnout i celkem zajímavé vztahy mezi postavami a velmi pěkný charakter "pana učitele" (pokud něco, pak Barratierovi filmy musí milovat učitelé, protože je ukazuje jako statečné a inspirativní lidi). Samozřejmě, narativní rámec je vybraný přesně tak, aby diváka schopného vyhodnocovat prudké manipulace vyhodil právě včas z docela příjemně nastolené atmosféry "internátní" části příběhu. A samozřejmě, film je doslova vysázený ve zlatě, které ale není tak otravné a otupující jako ideologický krasopis Knoflíkové války. Pokud se tu za něco agituje, tak je to dojemný příběh několika lidí, jehož jediným potenciálem je rozbouřit velký sál Termálu (a vzbudit trochu té pomíjivé a libé "buržoazní" selanky nad prospěvujícími hajzlíky). Ačkoli mi někdy podobné filmy doslova způsobují rudo před očima, Slavíci jsou celkem prostoduší a svým způsobem vlastně příjemně skromní. Následkem čehož jsem si je dokázal užít i s těmi několika úšklebky nad momenty, kdy se ze sympatických hošíků stávají režisérovi (a scenáristovi) kastráti. ()

claudel 

všetky recenzie používateľa

Nádherný zážitek po všech stránkách. Vynikající Gérard Jugnot v roli dobrosrdečného smolaře, Francois Berléand v roli sadistického darebáka a Kad Merad v roli férového tělocvikáře. Já jsem na takové snímky příiš citlivá povaha, takže mě dojímaly jednotlivé scény i film jako celek. Christophe Barratier svoji prvotinu zvládnul výborně. Myslím si, že takových filmů není nikdy dost. ()

Galéria (43)

Zaujímavosti (11)

  • Ve Francii se po uvedení filmu do kin zvýšil zájem dětí o sólový a sborový zpěv o 30%. (hippyman)
  • V Německu, jedné ze spoluprodukujících zemí, se Slavíci v kleci uvádějí pod názvem "Děti pana Mathieu". (imro)

Reklama

Reklama