Život pod vodou

Tenhle film je rozhodne originalni a da se tezko nekam zaradit, ale rozhodne bych ho nebral jako komedii, protoze jsem se jen parkrat pousmal. Je to proste takovej divnej film. Herci hrajou vyborne, hlavne Bill Murray, Willem Dafoe a Jeff Goldblum jsou skveli, ale ani oni film nezachrani. Furt jsem cekal, kdy uz se to konecne rozjede a ono nakonec nic. Navic tu hraje svizna hudba jen obcas (hodne malo), takze vetsinou se film neskutecne tahne. Kdyz se konecne dostali pod vodu, tak jsem si rikal, ze uz to snad bude lepsi, ale pak jsem uvidel ty priserne animovany ryby a utesy. Mozna to byl zamer, ale me to prislo jen spatne animovany a uchylne barevny ryby a vlastne cely more. Nizsi hodnoceni nedam jen proto, ze i presto, ze jsem skoro celou dobu kroutil hlavou, co to ma jako bejt, jsem se nijak zvlast nenudil a par scen je docela povedenejch, rozhodne jsem ale cekal vic. (30.09.2005)

Tak neviem. Aj na tretí pokus mi vyšlo, že mám s Wesom Andersonom asi nejaký problém, proste ja tej jeho forme a spôsobu spracovania nejakej témy nerozumiem. Herecky síce slušné, no aj napriek tomu som sa cítil nekomfortne a čudne. Nebola to vyslovene nuda, na pár absurdných situáciách sa dalo pobaviť, pričom sa mi páčil aj ten pastelkový vizuál, no celkovo nešlo ani o nejaké hlbokomyseľné terno, ako tvrdí väčšina užívateľov. Vidím to niekde na úrovni jeho Grandhotel Budapešť. Priemer. 60/100 (21.09.2017)

Krásný a podivínský film o tom, jak se starý dobrodruh snaží ještě jednou a naposledy vyplout na moře, poznat svého dospělého syna, dát zapomenout neúspěchům a posměškům, ale hlavně - pomstít se, skoncovat s (možná) jaguářím žralokem, který na předešlé výpravě zabil jeho nejlepšího přítele a parťáka. Kouzlo filmu spočívá ve 'statickém' projevu všech herců, skrz který ale paradoxně uplyne více emocí než kdyby na to jakkoliv tlačili. Je to příběh o stáří a vzájemném smíření se, kamkoliv Steve (skvělý a dojemný Bill Murray) a jeho tým zavítá, jakoby už zavítal a to v mnohem lepších časech, všechno tak nějak mizí v mlžném oparu vzpomínek. I'll fight it, but I won't kill it. Now, what about my dynamite? (29.12.2007)

Jeden z filmů ve kterých forma dominuje nad obsahem. Život pod vodou je krásně barevný, obsahuje několik dobrých nápadů (exkurze lodí, písně Davida Bowieho), nechybí v něm silně působící scény (především finální setkání s leopardím žralokem), člověk jej sleduje s úsměvem na rtech a nadšeným výrazem. Den, dva po shlédnutí filmu se ovšem dostaví zvláštní pocit nenaplněnosti - o čem to vlastně celé bylo a jaký to mělo smysl? Odpověď je neuspokojivá: "nevím". (22.08.2005)

Dejte si pozor, tady se může stát naprosto cokoli. Naštěstí většina zvratů není Deus ex machina, ale vyplývají z logiky příběhu. Líbí se mi ten "jemně" mystifikační tón, zároveň pocta fenoménu JYC (ostatně zmíněno i v titulcích). Stejně jako v Moonrise Kingdom, Anderson si mě nejvíc získává tím, že pokud ve filmu někdo položí otázku, třeba i infantilní nebo nesmyslně vypadající, ten, komu je položena, odpovídá seriózně a nejpoctivěji, jak dokáže. I kdyby se ptalo dítě nebo člověk, kterého nenávidí, nebo v situaci, kdy by se dal odbýt. (10.11.2012)