Modigliani

Modigliani je standardní velkolepé drama na americký způsob. Andy Garcia si libuje v pózách patosu a své hrdiny účelově zlidšťuje, charisma osobnosti nahrazuje gesty a s rozhodností kráčí za svým spotřebním úspěchem. Fascinace rozpolceností je v technické efektní dokonalosti dávkována se zaujetím pro dosažení osobních ambicí a dlouhotrvajícího aplausu vděčného publika. Schizma rozdrásané duše na mě nepůsobí přirozeně, tápání a hledání v podstatě neexistuje, většinou je vytlačí rozmáchlým melancholickým gestem citového vydírání. Možnosti skutečného konfliktu se mistrně vyhýbá, odškodněním jsou působivé obrazové kompozice. Hlavní postavou je pochopitelně Amedeo Modigliani (strojený Andy Garcia), slavný italský malíř v rozpolcenosti života, pudů, citů i umělecké kariéry. Umělecký úspěch přeměněný ve finanční zabezpečení okázale odmítá, ale není to životní postoj, spíše se zdá být z větší části dílem obyčejné lidské závisti. Freudovská psychoanalýza by si s hrdinou vyhrála o poznání svědomitěji a věrohodněji. Každá nuance se pohladí po povrchu, ale nikdy se pozorovatelův zrak nedostane ani pod vzdušný přehoz, který ledabylost zakrývá svou nastrojenou emoční načechraností. Hlavní ženskou postavou je Jeanne Hébuterne (velmi zajímavá Elsa Zylberstein), Modiglianiho životní láska. Osudová oddanost mučednicky snáší každou bolest, po každé ráně se vždy postaví a ochotně nastaví druhou tvář. Hlavním protivníkem i souputníkem je Pablo Picasso (zajímavý Omid Djalili), španělský malíř se zcela pragmatickým přístupem k vlastnímu uměleckému úspěchu. Nutnost kompromisů je jen zástěrkou, na život lze hledět s nenávistí, nebo s nadějným očekáváním. Výraznou postavou je Léopold Zborowski (zajímavý Louis Hilyer), galerista a nejupřímnější Modiglianiho přítel. Vždy ochotně připraven s pomocnou rukou. Symbolickou postavou je malý Dedo (Frederico Ambrosino), Modiglianiho spojení minulosti s předurčeností. Z dalších rolí: psychicky labilní francouzský malíř Maurice Utrillo (Hippolyte Girardot), Picassova atraktivní manželka a ruská baletka Olga Chochlova (Eva Herzigová), přátelský a bohémský francouzský malíř a básník Max Jacob (Udo Kier), hrdá odmítnutá Beatrice Hastings (Susie Amy). uznávaný francouzský umělec Jean Cocteau (Peter Capaldi), litevský malíř židovského původu Chaim Soutine (Stevan Rimkus), mexický bohém a malíř Diego Rivera (Dan Astileanu), další člen malířské obce Moise Kisling (George Ivascu), Jeannina obětavá matka Eudoxie Hébuterne (Michelle Newell), americká podporovatelka umění Gertrude Stein (Miriam Margolyes). živoucí bůh malířské bohémy Auguste Renoir (zajímavý Theodor Danetti), či Jeannin zatvrzelý maloměšťácký otec Achilles Hébuterne (Jim Carter). Americké životopisné drama Modigliani je pompézně nabubřelé ve svém efektivním provedení a úspěšném balancování na hraně konzumní potřeby. Nic jiného snad ani nelze očekávat. (22.08.2017)

Nejsem žádnej fanda do umění, ale toto dílo nezanechalo ani skvrnku na mé filmové paletě. Scénář i hudba byli absolutně nedostačující a výkony herců tak průměrné.. Jediné co tenhle snímek drží nad vodou je jedinečný Andy Garcia, který mě svým výkonem donutil přidat * navíc. (25.12.2006)

Točit filmy o lidech, kteří skutečně žili, s sebou nutně přináší ten fakt, že si spousta diváků udělá o té osobě obraz podle toho, co vidí. Takovým markantním příkladem je Formanův Amadeus, v němž jsou Mozart a Salieri zpodobeni takovými, jakými ve skutečnosti vůbec nebyli. Jaký byl Modigliani, to nevím a určitě ho nebudu mít zafixovaného takového, jakým byl v tomto filmu, který sice nepatří ke skvostům světové kinematografie, nicméně určitě patří k těm kvalitnějším a mohl by některé diváky postrčit k tomu, aby se začali trochu víc zajímat o Modiglianiho dílo. Herecké výkony jsou na vysoké úrovni, akorát mi nejde na rozum, proč byl do role Pabla Piccasa vybrán tak tlustý herec, protože Piccaso tlustý nebyl, naopak měl až do pozdního věku hodně sportovní figuru. (25.10.2014)

Bylo to slabé, velmi slabé a s několika historickými nepřesnostmi, Modigliani nezemřel na následky úrazu, ale na tuberkulózní meningitidu. Prvorozené dcercce Amedea a Jeanne bylo v té době přes rok, nebylo to žádné mimino v peřince - a kdyby skutečně bylo tak malé, nemohla by Jeanne být v tak vysokém stavu těhotenství. Amedeo i ve vysokém stupni TBC byl urostlý, krásný a zdravě vypadající muž. Nevím, jestli se v roce 1919 v Paříži zpívaly anglické vinšovánky při oslavách, dost o tom pochybuji. Navíc se tam jednu chvíli evidentně rappovalo. A co ta Edith Piaf v roce 1919? Jeanne byla pohřbena na Pére-Lachaise až řadu let po smrti Modyho. Kdo byl ten italský hoch? Kdo se o něho staral? Postava Picassova i to, jak byl zahrán, velmi připomíná Alfreda Molinu - Diego Riveru z filmu Frida. Prostě s realitou si Američané moc starostí nedělají, snad i ta závěrečná bitka byla sehrána proto, aby si americký divák přišel na dávku pravidelné krve. Bylo to suché, bezduché, ze života velkého malíře bylo ukázáno jen to, že byl feťák a alkoholik, ale třeba jeho promiskuitní minulost prakticky nebyla připomenuta, i když možná právě ta byla pravou příčinou odporu Jeannina otce. Raději ale byl zmíněn jeho antisemitismus. (06.11.2014)

Tak nevím, Garcia mě teda přesvědčivý nepřipadal ani trochu. Jak může vůbec hrát uhlazený skoro padesátiletý slušňáček Garcia, třicetiletého feťáckého bouřliváka Modiglianiho? Nemůže. Ono scénář je taky napsán tak, že dělá z Modiglianiho takovou politováníhodnou oběť, což je podle mého špatně. Docela mi ještě vadil soundtrack, který je na poslech vynikající, ale k jednotlivým scénám se absolutně nehodí. Slabota. (24.08.2007)