Rodáci

Takže…. i přesto, že docela v poslední době sleduji staré komunistické seriály, které jsem naposled viděl někdy v osmdesátých letech, moc se mě do této recenze nechtělo. Přece jen, seriál je psán v pozdní totalitě a to jsem již o soudruzích a jejich kulturní tvorbě ledacos věděl. Celé svoje psaní tedy zatím rozdělím do několika částí. Nechci, aby to bylo příliš dlouhé, kdo to má pak číst. Jo a koukám na nějakou novou verzi kde je 13 dílů místo původních 22. Tuším, že to reprízovali na barrandově. Až dokoukám seriál celý, tak to možná vše přepíšu a nebo také smažu. Uvidíme…………………… Dodatek po shlédnutí – být stručný se mě nepodařilo. Kdo nechce trpět a nebo není přesvědčený soudruh, tak ať se radši na tenhle seriál nekouká a dál nečte. Ke konci to už bylo na hraně jestli u toho vydržím. Jo a holky ať se na to radši nekoukají vůbec. Více idiotsky napsané a zahrané ženské role jsem ještě neviděl. Stručně řečeno do šestého dílu jedna hvězda, další už jen odpad…………………………. 1-3 díl Rodáci jsou skutečně v některých ohledech originální. Tak ploše napsané kladné hrdiny (tajní či budoucí komunističtí odbojáři - partyzáni) jsem dlouho neviděl. Nejvíce si asi zahráli herci negativních gestapáků, SS a kolaborantů. Nemá cenu moc herce jmenovat, protože se jich v seriálu vystřídá velká spousta. Dialogy mezi děvčaty jsou naprosto debilní. Jediné oživení snad přináší ve třetím díle pár scén ze zámku, kde hlavní hrdina posléze pracuje. Vitásek na konci třetího dílu zastřelí nového správce zámku, německého kolaboranta, a je nucen uprchnout………………………………. 4-6 díl Hlavní hrdina je již bezpečně u partyzánů. Záběry z jejich zemljanek a vzájemné dialogy partyzánů patří k tomu lepšímu z těchto dílů. Život takové odbojové skupiny je popsán docela realisticky, bez zbytečných agitačních keců. Tohle už neplatí o situacích, kde dochází k zakládání revolučních výborů (konec války se nezadržitelně blíží) a všichni kdo nejsou komunisti jsou vylíčení jako kulaci, kolaboranti a vůbec svoloč všeho druhu. Přichází osvobození, trocha akce a celkem solidní ztvárnění radosti z konce války. Šestý díl už však spadá znovu do docela nechutné komunistické nalejvárny. Komančové jsou místy ztvárněni celkem realisticky: Nepotřebují žádná pověření, nerespektují žádné zákony, jen namíří kvér a vezmou si co chtějí. Považuji to za klad seriálu….. i když to tak soudruzi zřejmě nezamýšleli . Šestý díl je obecně docela odporný pro každého, kdo nemá vymytý mozek bolševickou rétorikou………………………………. 7-9 díl Tak soudruzi a samozvaní “ochránci práv” mě začínají pěkně lézt na nervy. Adorace Vitáskova regulérního samozvaného gangu, jednající v podstatě bez pravidel je docela hnus. Scénáristé a režisér Adamec se to snaží zachránit tím, že nechá tuhle bandu bojovat také proti německým záškodnickým skupinám, plus zachrání jednoho poctivého němce. Schůze různých výborů, komisí a svazů nabírá na síle a koukat se na to nedá. Pokud se scénář drží stranou politiky, tak to pořád docela jde. Osmý díl radím všem normálním lidem raději přeskočit. A devítku taky… Dívčí dialogy jsou stále úplně mimo…………………………. 9-11 díl Moc se toho nezměnilo. Začíná tažení proti “zlým“ kulakům, kteří jsou znázorněni jako hamižní a nepřející svině, protože prostý lid hladoví (sucho) a oni si tajně schovávají nadměrné zásoby. Lidovci to taky celkem schytávají a Národní socialisté taktéž. Docela lituji pár výborných herců, kteří musejí ztvárňovat “hodné“ soudruhy (Brzobohatý) a naopak například Ilja Prachař, v roli lakomého kulaka, docela pobaví .. Pěknou svini, ovšem celkem dobře zahranou, také s chutí hraje Bronislav Poloczek a Václav Postránecký. Postupně docházím k názoru, že jakákoliv scéna kde nefiguruje neměnný tragický výraz mladého Vitáska, je přínosem seriálu. Horší už to asi těžko může být………………………. 12-13 díl Hnus. Komančové se prostě nestyděli ten svůj převrat docela otevřeně prezentovat i v tomto seriálu. Násilné přebírání moci, seznamy reakcionářů a lidí, kterých je se potřeba “zbavit” (vyložte si to po svém jak to Vitásek myslel) jsou na denním pořádku. Busty Leonida a Josifa pomalu v každé místnosti. Dostávám pocit, že koukám na nějakou zvrácenou perverzní filmovou úchylárnu. Chudák herec Šťastný, protože jeho postava je v posledních dílech těžce napřesdržku. Jednu hvězdu dávám sobě za osobní statečnost v dokoukání seriálu. (26.02.2015) (menej) (viac)

Ale soudruzi, tohle přece vůbec není špatný seriál. 1) Jsme svědky různorodosti postojů a charakterů. Od těch jednoznačně špatných - konfident gestapa (Václav Postránecký), který po revoluci zmizel, nejspíše na západ do služeb imperialistů, přes advokáta (Petr Kostka), za fašistů starostu obce Rača, který to myslel dobře, ale zašel příliš daleko a nakonec byl po zásluze postižen infarktem, po statkáře (Ilja Prachař), který čeká, kam se to otočí a k nim se pak přidá i se synem, až k těm v zásadě dobrým, ale pomýleným, kteří neprohlédnou - učitel gymnasia (Alois Švehlík) anebo nakonec prohlédnou (Antonín Navrátil). I na té správné straně stojí lidé různí - prudký těžko zvladatelný hlavní hrdina (seriálový debut Jana Šťastného), či obětaví komunisté, kteří padli v boji proti fašistům (Rudolf Hrušínský) anebo nepadli a rozdávají svou moudrost dále (Ota Sklenčka a spousta dalších). Politickou mozaiku dobře doplňuje řezník, který vyjde s každým režimem (Petr Haničinec) a také je po zásluze potrestán, do komunistické strany se vloudivší nicméně včas rozpoznaný a vyhozený kariérista (Bronislav Poloczek) či poctivý německý lékař (František Němec)._____ 2) Seriál je typickým machistickým příběhem. Ženy se tu sice vyskytují, ale výhradně jako milující matky anebo jako nevýrazné mladé husičky, které nevědí, co by._____ 3) Hlavním argumentem odpadových hodnocení je ideologické vyznění seriálu. Je pravda, že v době vzniku jsem seriál považoval za odpadovou nudu. Socialistické propagandy jsem měl plné zuby stejně jako všichni a ani po jiných stránkách mě seriál nezaujal. Dnes ale vidím výborné herecké výkony, uvěřitelné postavy s uvěřitelným vývojem a zemitou poctivost tehdejší řemeslné tvorby. Co seriál popisuje, se mohlo stát a asi i pravděpodobně dělo. Peripetie příběhu jsou uvěřitelné, možné, přijatelné a nepůsobí na mě nepatřičně. Nesouhlasí celkové vyznění - skutečnost, že nositeli těch pozitivních vlastností jsou převážně komunisté, zatímco ti špatní jsou, jaká náhoda, jejich odpůrci._____ 4) Spoiler. Příběh druhé řady začíná začátkem padesátých let. Petr Vitásek se s vášní sobě vlastní vrhá do probíhajícího třídního boje. Předseda OV KSČ, který nad ním držel ochrannou ruku, je spolu s šéfredaktorem Rovnosti odhalen jako třídní nepřítel. Rovněž major STB (Vladimír Kratina) a ředitel gymnasia (Petr Štěpánek) jsou posláni do jáchymovských dolů. Vitásek po krátkém váhání organizuje petice za trest smrti pro všechny. Mladý Mlejnek, bývalý angažovaný fašista (Karel Roden), vstoupí do komunistické strany a stává se vyšetřovatelem STB. Starý poctivý dělník (Oto Sklenčka) po infarktu odstoupí z funkce a jeho následovníkem se stane Petr Vitásek. Vládne městu železnou rukou a Račí se šíří strach._____ 5) Spoiler. Třetí řada začíná v roce 1967. Vitáskův otec, nadšený podporovatel obrodného procesu, se tvrdě střetne se synem. Toho nakonec vymění ve funkci jeho bývalý kamarád (Antonín Navrátil). Do republiky se vrací i Horáček (Václav Postránecký). Ukáže se, že ve Velké Británii pracoval jako agent československé rozvědky a že se osobně zná s majorem Zemanem i podplukovníkem Žitným. Petr Vitásek ho usvědčuje z kolaborace s fašisty, načež záhadně umírá pod koly projíždějícího náklaďáku. Za normalizace se Horáček stává tajemníkem OV KSČ a spolu s nemanželským synem mrtvého Vitáska nastoluje v Rači klid k pokojné práci na výstavbě socialismu._____ 6) Připravuje se další řada. V ní se zjistí, že Horáček hrál dvojí hru a byl agentem britské tajné služby u nás. Po roce 1989 získává státní vyznamenání a stává se významným podnikatelem. Dál zatím nevím, ale jakmile to zjistím, rád to sem napíšu. (13.07.2011) (menej) (viac)

Takže konečně se dostávám k hodnocení často velmi démonizovaného seriálu, který většina smrtelníků mohla vidět jen jednou před dvaceti lety. Když se teď nedavno konečně objevil, tak si mohla hrstka nadšenců, včetně mě, vychutnat 13ti dílnou verzi, kdy každý díl má poctivou hodinu a půl. Rozhodně to tedy není ani úplně černobílá komunistická agitka, ani brak z filmařského hlediska. Adamec chtěl natočit něco trošku akčního, trochu snad romantického a zároveň musel vyhovět diktátu shora, který si představoval propagandistický epos k výročí Února. To co tedy sledujeme, je řekněme určitý kompromis, který na jedné straně výborně ukazuje lidské povahy za protektorátu a nabízí i na české poměry slušnou akci, což se tedy týká zhruba první poloviny seriálu, tj. let válečných a těsně poválečných. Na druhé straně pak, po přehoupnutí děje ve druhé polovině, Rodáci připomínají tak trochu spin-off sériálu Gottwald, kdy prostředí vedení bolševiků vystřídá moravská vesnice. Hlavní hrdina Vitásek (Šťastný) je tedy mladý rebel který ve stylu J. Bonda přefikne všechno co před ním neuteče na strom, který po anabázi s vyhazovem z gymplu a postupným přechodem k partyzánům vstupuje do KSČ a pak bezhlavně bojuje za práva prostého lidu, jeho otec, bývalý legionář a současný odbojář (Brzobohatý) je férový chlap a ač nekomunista, má s nimi velmi nadstandardní vztahy, Jana Hlaváčová, která hraje jeho ženu je tady ve své typické poloze starostlivé matky, ale dá se říct, že její role je poměrně nevýznamná. Zbylé postavičky ve vsi jsou pak pestrou škálou charakterů a je často velmi typická jejich proměna po osovobození, velmi zajímavá je například postava JUDr. Mlejnka (Petr Kostka), který ač bývalý sokol a vlastenec přijme za protektorátu s určitým sebezapřením post starosty, který samozřejmě vyžadoval stýkání se s němci a občasnou "službu říši" jako např. přednášku v Národním souručenství, přestože tento člověk měl pouze tu smůlu, že se dostal ve špatné době do špatné funkce (a spíš z pocitu odpovědnosti než prospěchářství; něco jako Hácha) a rozhodně neudělal nic zlého, automaciky je na něj v seriálu pohlíženo jako na kolaboranta, který se pak dá dohromady s jedinou konzervativní stranou po válce (tedy tou "špatnou"), s ČSNS. Jeho syn Karel (Karel Roden) je ale o poznání větší hajzlík, který se stane nadšeným mladým náckem (pro Rodena role naprosto sedící) a později demagogickým antibolševikem na právnické fakultě (ta druhá poloha je sice sympatičtější, ale to by se u toho nesměl tvářit a chovat jako Hitler). Pokud jde o Národní socialisty, ti tady jsou zobrazeni ne úplně jednoznačně (jako například v Gottwaldovi) a zahrnují i postavy zcela kladné jako jsou otec a syn Pačandovi (Zindulka, Navrátil), i když druhý jmenovaný nakonec "prozří" a převlékne dres, velmi neštastné je ale silně negativní a nutno dodat že i lživé zobrazení předsedy ČSNS Petra Zenkla, což je asi jeden z největších hříchů Rodáků. Podobně nejednoznačná je situace i v ostatních stranách, ono totiž sotva přijedou ruské tanky, půlka vesnice vstoupí do nějaké partaje a s přicházejícím Únorem se to zase všechno jakoby srovná - ti jakoby kladní prozří a ti ostatní většinou skončí nevalně. Jsou zde tedy i v kladném smyslu zobraneni např. někteří sokolové (Zindulka dokonce v kroji) či odbojová organizace Obrana Národa (myslím, že je to možná jediná zmínka o ní v předlistopadové seriálové či filmové produkci). Velmi zajímavá ja také na celém seriálu krimi linie o slizkém konfidentu Voráčkovi (Postránecký), po kterém jde duo kriminalistů Kratěna - Renč (ano ten Filip Renč). Celkově tedy seriál nemá cenu bezhlavě zatracovat, i přesto, že je v něm řada propagandistickým momenů, někdy i nesmyslností (partyzán vyběhne z krytu a nechá se zbytečně zabít kvůli pitomé flašce atd.). Když přes to všechno ale člověk srovná Rodáky s dnešní rychlokvaškovou seriálovou produkcí, tak všechna čest, jen ten konec mohl být trochu rozvinutější... (24.03.2009) (menej) (viac)