Rodáci

Seriál popisuje 40. léta, kdy byla válka, která poté nějak skončila a po čase začala další. Rozhodně se nejedná o komunistickou agitku typu Okres na severu. Je zde popsáno dění ve válce, kde bojovali všichni. Po válce to tu nebylo jednoduchý a směr, kterým republika půjde, byl už dán. V tomto mi přijde, že je seriál na svou dobu celkem dobře natočený. Jasně, že komunisti jsou v něm ti lepší, ale toto si dneska už umíme vysvětlit a podle toho to brát. (22.05.2011)

Barrandov se snížil k repríze "Rodáků" a já jim věnovala několik minut, v zoufalé snaze vydolovat z mozku informaci, zda jsem to jako děcko viděla. Nevzpomněla jsem si, ale současný dojem byl nevalný, tak jsem se radši vydala stáh... půjčit další sérii "Breaking Bad". A hle, pod mohutným dojmem ze zdejších odpadů váhám, zda se nevrátit k TV obrazovce, abych sem později mohla taky napsat nějaký zasvěcený sprostý komentář. Snad časem seberu odvahu a budu se nudit dostatečně, abych sledování riskla... EDIT: Dostala jsem za uši od jednoho z místních uživatelů, že jsem seriál nazvala "bolševickou močkou" jen na podkladě zdejších odsudků. Napravila jsem se a poctivě odsledovala jeden celý díl (třetí). Ideologie v tom ještě nebyla moc cítit (zatím jsou nepřátelé Němci a konfidenti), více či méně známí herci vytahují z (pod)průměru všední postavy, nic mi vysloveně nedrásalo nervy. A nic mě taky vysloveně netáhne k dalšímu sledování. Z hlediska filmového řemesla i prozatimního děje bych to zhodnotila šedí, ale pokud se to později zvrhne v oslavu zločinů komunismu, tak všechny ty nekompromisní odpady celkem chápu. (15.04.2011)

Pokud jste měli problém s ideologickou manipulací už v Nejmladším z rodu Hamrů, zde se teprve obsypete. Zpětně je docela nepochopitelné, jak tohle „dílo“ mohlo vůbec na sklonku osmdesátých let, v době avizované „přestavby“, vzniknout a kolik našich „top“ herců se v něm angažovalo. Nejvíc asi bolí angažmá p. Brzobohatého. Hlavní postava Petr Vitásek (J. Šťastný) je krajně nesympatická a nevybočuje ze zavedeného kánonu „nekompromisních pařezů oddaných jedné pravdě“. Seriál je zcela v duchu komunistické verze historie, bez hlubší reflexe a snahy o objektivizaci. Odboj – jedině ten komunistický je spravedlivý a konfidentů prostý. Němci – karikatury (až na doktora, kterého hraje F. Němec). Bývalí sokolové až na výjimky slaboši a oportunisti. Klér, zástupci demokratických stran to samé. V poválečném ději probleskne občas i kritika obecnějších jevů (např. relativizace odbojové činnosti, černá zabíječka prezentovaná jako odbojová činnost - „prase taky odboj“), pokud se však něčeho dopustí člen komunistické strany, jde buď o horlivost („Proč ten Kléma nezavolá lidi a nevypráská to tu všecko? Revoluci jako v Rusku!“) nebo se jedná o konjunkturalistu, „falešného komunistu“. Všechny demokratické strany stojí v opozici proti politice KSČ - afektované projevy, agitace, prospěchářství, politikaření atd. Antikomunismus je personifikován v postavě Karla Mlejnka (K. Roden), za války člen kuratoria, po válce štve proti komunistům na právnické fakultě a v únoru 1948 vede studentský průvod na podporu E. Beneše a mává přitom americkou vlajkou („Demokrat? Obyčejnej reakcionář!“). Při snaze o útěk za hranice střílí po hlídkách, gauner! Dále nás autoři poučí, že revoluce přišla v pravou chvíli („v Bavorsku se rychtujou Američani!“), jak se po komunistech střílelo ze zálohy, co byl za hada ten Zenkl a že květina je „buržoazní přežitek“ a poezie s lyrikou „maloměšťácká změkčilost“. Co do řemeslné kvality výprava na tom ještě není nejhůře, ale „bojové scény“ jsou zoufalé a herecké výkony značně nevyrovnané. Televizní produkce se nezapře. A stopáž? 13 dílů po 90 minutách? Pekelnost! (02.05.2020)

Seriál s rozporuplnou pověstí při bližším zhlédnutí nepůsobí zdaleka tak odpudivým dojmem, jak se rýsuje v reakcích na ČSFD. Hlavní hrdinové jsou pojednáni neschematicky, některé postavy (Hrušínský, Brzobohatý, Hlaváčová, Holý, Horváth st.) jsou plnokrevnými postavami, poválečná realita nezakrývá stíny poválečné obnovy a počínající sovětizace. Je těžké přesně zachytit i nedostatky RODÁKŮ: někdy drhne psychologické prokreslení postav, jindy kompozice námětu i scénáře, jsou tu také poměrně velké hluché plochy na úrovni ne přehlédnutelných částí dílu (hospodské scény), nelehký úděl má mladičký Jan Šťastný a jeho lásky v titulní roli. Místy j seriálem řetězcem různorodě zvládnutých scén. V porovnání s většinou polistopadové dramatické tvorby polistopadové České televize však obstojí víc než čestně a ve svých zdařilých místech graduje v přesvědčivý obraz pohnutých čtyřicátých let. Stalinistické ideologie je v něm méně, než by se dalo čekat. (18.07.2024)

Mimoradne rozmachly televizni serial, v nemz ucinkuji vsichni slavni a znami herci a herecky te doby. Jednu hvezdu ubiram za Vitaska, protoze tahle osoba je zasadni minela celyho serialu, je protivnej a blbej. Druhou ubiram za prilisnou delku. Chvilema uz se unavou clovek ztraci... Necmene to stoji za videni, dozvite se jak funguji lide pod tlakem at uz fasistu, nebo revolucnich gard, nebo komancu. Neni to moc hezky podivani...  Rekl bych, ze hlavni problem neuspechu tohoto obrdila je hlavne doba jeho uvedeni koncem 80. let. (04.03.2024)