Reklama

Reklama

Rodáci

(seriál)
všetky plagáty
TV spot
Československo, 1988, 20 h 3 min (Minutáž: 89–95 min)

Réžia:

Jiří Adamec

Kamera:

Kristian Hynek

Hrajú:

Jan Šťastný, Radoslav Brzobohatý, Jana Hlaváčová, Emma Černá, Stanislav Zindulka, Jaroslava Obermaierová, Antonín Navrátil, Petr Kostka, Jiří Pomeje, Milena Dvorská, Soňa Novotná, Karel Roden (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(13)

Přežili válku a teď někteří nevědí, jak naložit se svým životem. Válečné i poválečné osudy lidí v  malém jihomoravském městečku podle románů Jaroslava Matějky. Mladý Petr Vitásek z jihomoravského městečka Radeč je prostořeký idealista, který má rád pití a děvčata. Po konfliktu s kolaborantským profesorem je vyloučen z gymnázia a přidá se k partyzánům. V přestřelce je raněný. Po válce se stane v Brně redaktorem komunistických novin... Seriál sleduje společenské proměny malebného jihomoravského maloměsta v období 1942 - 1948. Mapuje dobu a lidi v jejich proměnách, v jejich občanských postojích a činech a v jejich charakteristické mnohotvárnosti. Rozsáhlý seriálový projekt podle románů Jaroslava Matějky "Rodáci a odrodilci" a "Kam jdete, rodáci" natočil Jiří Adamec v roce 1988 na politickou objednávku KSČ k 40. výročí Vítězného února. (TV JOJ)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (143)

PatoP 

všetky recenzie používateľa

Do odpadu môže tento seriál zaradiť iba totálny ignorant alebo človek, ktorý nemá o hereckej a režisérskej práci ani poňatia a nevie, alebo čo je ešte horšie, nechce ju oceniť z blbej zásady o "schvaľovaní socializmu" v televíznych a filmových dielach. Takíto ľudia mi pripadajú ako kone s klapkami na očiach. Tiež pre nich neexistuje nič naľavo ani napravo a povedú vás iba jedným smerom. ()

carl.oesch 

všetky recenzie používateľa

Odpad nedám, protože to je skvělý studijní materiál, cosi jako nacistický Žid Süss z roku 1940. V současné době (2024) vytáhla tohle veledílo slovenská Markíza International (hahaha!!!), protože opakovat pořád dokola majora Zemana, Okres na severu nebo Ženu za pultem už asi nebylo únosné. Autorem scénáře byl asi především tvůrce románové předlohy Jaroslav Matějka, který patřil k těm režimním spisovatelům typu Pilaře, Pluhaře nebo Kalčíka. Ve Vitáskovi se asi viděl sám, nakonec jeho osud byl trochu vzdáleně podobný jeho hlavnímu románovému hrdinovi. Tento celoživotní pracovník ústavu marxismu-leninismu KSČ a celoživotní člen komunistické strany nemohl vysmahnout nic jiného, než romány Rodáci a odrodilci a Kam kráčíte rodáci? A ne pokyn své strany tedy ke čtyřicátému výročí jejího vítezství vzniklo tohle veledílo. Zajímavé je, jak bez zábran předvedli (přes manipulativní dehonestaci svých politických protivníků – především národních socialistů, méně lidovců a nejméně sociálních demokratů) brutalitu a pohrdání zákony při převzetí moci, i třeba fakt, jak jim už od první chvíle sloužila Státní bezpečnost k likvidaci potencionálních i skutečných nepřátel. Matějkovi a jemu podobným asi nedošlo, že vlastně ukazují (po příslušném odfiltrování) něco, na co sice byli v době své vlády hrdí, ale co se ve skutečnosti příčí všem atributům toho, čím se sami tak rádi oháněli a chvástali – humanismem, spravedlností, láskou k lidem i vlasti. Seriál končí krátce po únoru 1948. Už tehdy jsem litoval Jana Šťastného, protože svým Vitáskem se naprosto zesměšnil a to dohromady mnohem víc, než celá ta záplava ostatních herců dohromady. Se seriálem mám ale spojené jiné jméno. Seriál totiž vyvolal ve své době bouřlivé a nutno říct že i posměšné a odsuzující reakce. Ve Svobodném Slově patřila k nejhlasitějším kritikům právě mladá Mirka Spáčilová, která se nebála seriál patřičně „ohodnotit“. Svobodné Slovo šlo tehdy v létě 1988 na dračku, protože se zde otiskovaly dopisy diváků, vesměs stejně peprné, jako její umělecká kritika. Adamec, a především Matějka se zase bránili díky čs. Televizi a Rudému právu. Adamec argumentoval úplně stejně, jako tvůrci vlastně svým způsobem podobných dnešních sraček, že prý diváci nejsou dost vyspělí a mají špatný vkus. Paradoxem je, že přitom v době, kdy Rodáci běželi v televizi dotáčel naopak skvělý seriál ze sportovní prostředí Dlouhá míle. To byla reálná ukázka a hlavně kritika tehdejšího režimu (i když zabalená do sportovního hávu) a jako kdyby předznamenávala to, co přišlo dřív, než si onen Matějka, ale možná i Adamec představovali. Dlouhou míli ale napsal jistý Ivan Hejna, syn Jiřího Hubače, který měl kvalitní scenáristiku na rozdíl od režimního pisálka Matějky v krvi. Matějka svůj opus zase hájil tím, že chtěl mládeži předvést ono období války a let po ní jako – dobrodružství a ne jako učebnici. Diváky měla ke sledování asi taky přitáhnout na svoji dobu docela slušná záplava nahotinek, Ljubou Krbovou počínaje a Nelou Boudovou konče, Žáková a Bartůňková se držely zpátky. Jinak z retro pohledu byl seriál udělán velmi pečlivě, poněkud směšně vypadaly „bojové“ scény, Adamcovi měl někdo vysvětlit, že za druhé světové války se vojáci už nestavěli do hustých řad nebo chumlů jako za Marie Terezie. Vůbec akčnost (s výjimkou nakládačky, kterou dostal Vitásek v posledním díle) byla slabou stránkou celého veledíla a vrcholem byla komunistická parafráze na zapomenutý pochod studentů na Hrad, kdy v čele davu odpůrců komunistů vyváděl s americkou vlajkou a šíleným výrazem v obličeji Karel Roden (bývalý kolaborant a syn národního socialisty Petra Kostky) podporovaný Danielem Landou. Tady se mladí reakcionáři stáhli před pevným krokem postupujících příslušníků SNB, v tom skutečném případu v Praze dostala mládež nakládačku, proti které byla ona dobře zorganizovaná akce na Národní Třídě selanka… () (menej) (viac)

Reklama

Phobia

všetky recenzie používateľa

Barrandov se snížil k repríze "Rodáků" a já jim věnovala několik minut, v zoufalé snaze vydolovat z mozku informaci, zda jsem to jako děcko viděla. Nevzpomněla jsem si, ale současný dojem byl nevalný, tak jsem se radši vydala stáh... půjčit další sérii "Breaking Bad". A hle, pod mohutným dojmem ze zdejších odpadů váhám, zda se nevrátit k TV obrazovce, abych sem později mohla taky napsat nějaký zasvěcený sprostý komentář. Snad časem seberu odvahu a budu se nudit dostatečně, abych sledování riskla... EDIT: Dostala jsem za uši od jednoho z místních uživatelů, že jsem seriál nazvala "bolševickou močkou" jen na podkladě zdejších odsudků. Napravila jsem se a poctivě odsledovala jeden celý díl (třetí). Ideologie v tom ještě nebyla moc cítit (zatím jsou nepřátelé Němci a konfidenti), více či méně známí herci vytahují z (pod)průměru všední postavy, nic mi vysloveně nedrásalo nervy. A nic mě taky vysloveně netáhne k dalšímu sledování. Z hlediska filmového řemesla i prozatimního děje bych to zhodnotila šedí, ale pokud se to později zvrhne v oslavu zločinů komunismu, tak všechny ty nekompromisní odpady celkem chápu. ()

gudaulin odpad!

všetky recenzie používateľa

Z televizní produkce totalitních let se už reprízovalo kdeco, ale dosud jsem si nevšiml, že by někdo vytáhl z archivu tenhle kousek - dokonce ani notorická oprašovačka televizního second handu Prima ne. Snad proto, že byl zdrojem opovržení diváků i kritiky už v době reálného socialismu. Vzpomínám si, jak se režisér Adamec v televizním vystoupení rozčiloval nad špatným vkusem mas, které nejsou jeho umění schopny pochopit...Tahle nulová schopnost sebereflexe mu mimochodem zůstala. Scény byly nasnímány s neuvěřitelným diletantismem. Vzpomínám si na scénu přepadení zámku, kde sídlil německý štáb, partyzánským oddílem. Na nádvoří se už 5 minut odehrává zuřivá přestřelka, partyzáni vtrhnou do dveří a němečtí oficíři překvapeně vztávají ze židlí, cože se to vlastně děje. Další výstřely, další místnosti - a situace se opakuje. Komedie hadr...Od Adamcova veledíla se zřetelně distancoval kdekdo, aby se nezesměšnil, včetně válečných veteránů. Na seriálu je s odstupem času zajímavá jen účast tehdejší herecké špičky. Celkový dojem 5 %. ()

Kri-kri 

všetky recenzie používateľa

O existenci tohoto seriálu jsem dlouho neměl ani potuchy. Ono ani není divu, vždyť rádoby veřejnoprávní prokavárenská ČT09 ho od roku 1989 nevytáhla z archivu. Naštěstí se o to postarala TV Barrandov. Seriál je poměrně rozsáhlý, delší z tuzemských z předlistopadové doby je snad už jen 30 případů majora Zemana. Koukatelné to jistě je, už kvůli plejádě hereckého osazenstva. Co mi dost vadilo byly zdlouhavé mnohaminutové záběry, v nichž se neustále někdo procházel po ulici, přemýšlel a do toho hrála hudba a taky scény z hospod, kdy si štamgasti neustále něco prozpěvovali. Kdyby se tyto scény vystříhaly, seriál by byl rázem o čtvrtinu kratší. Zklamalo mě nedořešené téma hlavního hrdiny Vitáska s jeho životními láskami, nakonec nezabojoval ani o tu kolegyni z redakce. Závěr seriálu je tedy sice politicky tak nějak zakončen, ovšem v oblasti vztahové absolutně nedořešen. Objektivně je to sice spíš na 2 *, ale když vidím, kolik havlistických kavárníků to zodpadňuje a vsadím se, že naprostá většina z nich ten seriál ani neviděla, přidám jednu navíc, už kvůli Brnu, moravskému nářečí a oné slavné větě o kozách poslankyně.:) 45% ()

Galéria (37)

Zaujímavosti (6)

  • Tehdejší šéf pražských knihkupectví Vrátislav Ebr v předtuše úspěchu seriálu objednal 30.000 výtisků knížní předlohy seriálu. Po zkouknutí dvou dílů si zoufal, že prodělá kalhoty. Ale celý náklad se kupodivu prodal za tři týdny. (cariada)
  • Seriál měl mít původně 13. dílů po 90 minutách. Během natáčení se plán změnil na 22 dílů s přibližně hodinovou stopáží. Po odvysílání byl na příkaz ředitele ČST J. Zelenky upraven do 13tidílné podoby a tak je i v archivu zachován dodnes. (cariada)

Reklama

Reklama