Masaryk

Životopisná nuda, u které nechápu, proč to vlastně natočili. Muselo to stát strašný prachy, přitom je na tom paradoxně vidět, jak se šetřilo, kde se dalo (viz např. to natáčení v Rudolfinu - odjakživa jsem alergický na to, když se reálné lokace ve filmu vydávají za nějaké jiné). Skáče se tam neustále v čase a z místa na místo, až je to otravné, na scénu pořád vstupují nové a nové postavy, které často řeší problémy, které jsem vůbec nepochopil, a některé repliky tahají za uši, jak jsou trapné (Masaryk: "Lidi možná neumírali po tisících, ale jejich duše je navždy zničená.") A to, jak ten film volně ohýbá některá fakta nebo jak to tenkrát bylo s tím Českým lvem, je kapitola sama o sobě. Rodenova proměna je zde celkem zajímavá (Kaiserovi jsem naopak na chuť moc nepřišel), ale stejně se nemůžu ubránit dojmu, že kdybych to neviděl, o nic bych nepřišel. (09.03.2019)

"Pořád mluvíte o demokratických principech, ale přitom máte nasráno v kalhotách." Zfetovaná excelence zvaná Jeník mě nikdy nedonutila hledat nějaký historický pramen, takže jsem využil příležitosti k tomu, abych si s ní napudroval nos koksem, zazpíval, zatančil a pohádal se světovými politiky. A taky jsem si mohl připomenout tu rozvážnou a noblesní diplomacii, s níž nás politická smetánka Anglie a Francia darovali Německu. Nějak mám totiž pocit, že je ta Mnichovská zrada zase tak moc nemrzí a hodí nás přes palubu vždy, když to pro ně bude výhodné. Opět rozvážně i noblesně a navzdory tomuto snímku, kterým je za to sice trošku kritizujeme, ale zároveň v něm mluvíme převážně anglicky, čímž se jim opět poslušně drápeme do řitních otvorů. (28.02.2018)

O tomto snímku bylo slyšet především souvislosti s "Českým lvem" a jistá předpojatost se tak nevyhnula ani některým zdejším reakcím. Co se děje týče, dopředu jsem netušil jakému období života Jana Masaryka se film věnuje - a po jeho zhlédnutí jsem více než spokojen. Události kolem mnichovské krize znám docela podrobně a tak jsem se rozhodně neztrácel v retrospektivách (což je jedna z výtek, které se tu vyskytují), jejich řazení naopak považuji za navýsost účelné a logické. K pojetí historických událostí nemám nejmenší výhrady, to jak jsou ztvárněny osobnosti s nimi spojené se mi velmi líbilo, speciálně britská a francouzská politická reprezentace, nebo krátká scéna s Emanuelem (! - nikoliv Františkem ja by bylo lze se také domnívat ) Moravcem. K výtečným hereckým výkonům je zbytečné cokoliv dodávat, kamera i lokace jsou skvělé a hudba je zážitkem sama o sobě. Julius Ševčík mne v dobrém smyslu překvapil už svým předchozím snímkem (byť je mi jasné že jeho styl není pro každého) a "Masarykem" jen potvrdil své filmařské kvality. (09.03.2017)

Viděno dvakrát a u druhé projekce jsem byla ještě spokojenější než po premiéře. Navzdory historickým nesrovnalostem se mi film líbil. Zastávám názor: pokud chci fakta, pustím si dokument nebo přečtu literaturu tohoto žánru. K filmu: výstřední pojetí mi sedělo, Roden jako vždy skvělý, ten pán zahraje opravdu asi všechno a člověk z něj nemůže spustit zrak, výprava, kamera, hudba, casting, střih... chápu, že si to své diváky našlo. Patřím mezi ně. (19.03.2019)

Možná nejlepší kamera v českém filmu v historii, a dobová hudba je v některých motivech opravdu lahůdka. Film, u něhož je od začátku patrné (resp. scény v kabaretu), že neaspiruje jen na Lvy, ale rovnou na Oscara. Bojím se ale, že nám Čechoslovákům všeobecně známé souvislosti budou pro západní svět příliš těžkým soustem. Zajímavé, že v českém filmu hrají v podstatných rolích jen dva čeští herci, ale je to dobře. Vyhodil bych jedinou scénu, tu s tou fackou, protože britská milenka by asi takové ambice neměla. Silný zážitek a ano, tomuhle filmu by slušelo pokračování, možná válečná dvojka a trojka o vítězném únoru (do Masarykovy smrti se tvůrci určitě hrnout nebudou). (11.08.2017)