Réžia:
Julius ŠevčíkKamera:
Martin ŠtrbaHrajú:
Karel Roden, Hanns Zischler, Arly Jover, Oldřich Kaiser, Paul Nicholas, Milton Welsh, Dermot Crowley, Tim Preece, Gina Bramhill, James Flynn, Emília Vášáryová (viac)Obsahy(1)
Prežil život bohéma, miloval ženy, hudbu, veľká gestá i veľké zápasy. Vo vnútri jeho srdca a duše bojovala nespútanosť extravagantného umelca s morálkou a povinnosťou úradníka a diplomata. Smrť Jana Masaryka je dodnes zahalená tajomstvom. Mnohé tajomstvá sa však skrývali i v jeho živote! (Garfield Film)
Videá (5)
Recenzie (536)
Masaryk se zmítá mezi dvěma reakcemi. Po kličce ve Lvech absolutně dominoval a následně sice sklidil větší tržby v kinech, ale diváci odcházeli mírně zklamaní. Pravda je někde mezi. Film je na české poměry skvělý (až se zdá, že se nejedná o naši produkci), ale stále se nemohu zbavit dojmu, že těch 12 Lvů mohli kritici rozdat i jinak. Roden a Zischler jsou nicméně výteční a musím pochválit, že Kaiser v roli Beneše nešel téměř poznat. Výstavba děje nepostrádala gradaci a člověk by si až myslel, že to Masaryk zvládne a Němci nedostanou, co chtějí... V celkovém pojetí tedy film překonal očekávání, ale nemohu se zbavit dojmu, že mu něco chybělo k tomu, abych mohl dát plný počet. ()
Možná nejlepší kamera v českém filmu v historii, a dobová hudba je v některých motivech opravdu lahůdka. Film, u něhož je od začátku patrné (resp. scény v kabaretu), že neaspiruje jen na Lvy, ale rovnou na Oscara. Bojím se ale, že nám Čechoslovákům všeobecně známé souvislosti budou pro západní svět příliš těžkým soustem. Zajímavé, že v českém filmu hrají v podstatných rolích jen dva čeští herci, ale je to dobře. Vyhodil bych jedinou scénu, tu s tou fackou, protože britská milenka by asi takové ambice neměla. Silný zážitek a ano, tomuhle filmu by slušelo pokračování, možná válečná dvojka a trojka o vítězném únoru (do Masarykovy smrti se tvůrci určitě hrnout nebudou). ()
Mladého Masaryka filmaři opomíjeli. Režisér Julius Ševčík se to rozhodl změnit a vypíchl jedno stěžejní období v životě syna zakladatele „našeho tatíčka“. Konkrétně léta páně 1937-1939, kdy nejprve přichází o otce a pak se jako velvyslanec ve Velké Británii snaží zabránit Mnichovské dohodě. Aby vše nakonec skončilo jeho emigrací za velkou louži. Atmosféra je i přes několik scén z večírků napjatá a tíživá, podíváme se (významně) i do psychiatrické léčebny, kam se na vlastní žádost dostává. Drtivá většina snímku je v angličtině, což může být pro řadu tuzemských diváků nepříjemné. Spíš to ovšem pomáhá s realitou vyprávění, stejně jako dobová stylizace se vydařila na jedničku. Ostatně veškeré technické položky jsou na tuzemské poměry na vysoké úrovni (střih, zvuk, kamera, výprava). Naopak scénář, který vznikal několik let, není nejpevnější. Takže třeba Českého lva za scénář bych raději viděl v jiných rukách, pár odvážnějších a propracovanějších snímků se daný rok určitě našlo. Žádný však neměl takové herecké eso v rukávu – herecký chameleon Karel Roden je bezchybný, jednou divoce flámuje, jindy se rve o trochu kokainu, pak mezi politiky bojuje o lepší příští. A pokaždé je naprosto přesvědčivý a soustředěný. Všechna čest. ()
6.3.2017 : Film jsem neviděl a dobrovolně jej vynechám i v oné kalkulované premiéře v kinech. Masaryk pobral 12 Českých lvů, ačkoliv ho vlastně nikdo neviděl. Někdo z distribuce si řekl, že po vzoru oscarovek divně nasadí film do úzkého nasazení v prosinci, aby snímek vůbec mohl dostat nominace, ačkoliv reálně ten film je až v letošním distribučním plánu premiér. Vyloženě se mi hnusí tenhle přístup, kdy byly nejspíš nějaké screenery nebo projekce zpřístupněny filmové akademii, která filmu udělila jen těžko uvěřitelných 15 nominací a až se 9. distributor uráčí film poslat do kin, diváci se na něj pohrnou v houfech. Část zřejmě čeká střídmé vystřízlivění, že tohle není biografie TGM, část lidí obeznámená historií bude pobouřena dějem filmu, který je dle ohlasů z Berlinale takovou napůl snůškou keců z psychiatrie, která má do reality daleko a vyloženě klame tělem. Tohle se tvůrcům bezpochyby povedlo, já jsem filmem pobouřen předem a ačkoliv jsem velkým fanouškem Oldřicha Kaisera (mimochodem jeden z oceněných), který mě již v traileru bavil, tak asi hlavně kvůli němu tomu dám šanci v blíže nespecifikované budoucnosti někde v televizi..bravo. Nejsem sice patriot, ale tyhle kosmopolitní koprodukce (které si hrají jak moc jsou české a "britský" Anthropoid zašlapávají do země) mě vyloženě se..štvou. viz článek. Ačkoliv vlastně film se jen přizpůsobil pravidlům Českého lva a předtím to u nominací ani na samotném ceremoniálu to nevadilo, což je divné, i tak mě ale štve, že to užší nasazení nebylo prostě o něco přístupnější. 14.9.2017 : Film jsem viděl až s výpůjčkou na blu-ray, shodou okolností na den úmrtí Masaryka staršího. Musím uznat, že jsem se poměrně unáhlil a tvůrcům jejich perfektní promo hezky po vzoru většiny vyhateoval. Pořád je to projekt, který se musel zaplatit a tím pádem vyvolat pozornost a každý na onu kontroverzi reagoval jinak. Nicméně abych se vyjádřil k samotnému snímku. Vynechám reálie, jelikož je tak dobře neznám a jak už jsem nastínil v březnu, bude asi mnohem lepší předem přistoupit na filmovou řeč a fantazii scénáristů. V tomto ohledu funguje Masaryk přímo výborně a zpětně ty Lvy naprosto chápu. Fantastická hudba, kamera, výprava, kostýmy, in+exteriéry a především bravurní režie, která se v českých kotlinách jen tak nevidí. Užíval jsem si to od začátku až do konce a to ačkoliv si jednou u zkoušky musím dát bacha, abych se nezapomněl ve vzpomínkách na film, ve kterém se zkrátka leccos převyprávělo jinak. Víc než kdy jindy musím pamatovat na oddělení herce jako člověka od jeho hereckého projevu a to v případě Karla Rodena, který za nejvyšší české ocenění poděkoval jedním slovem a odešel, nicméně v roli je celkově absolutně úchvatný a zkrátka jistota ve všem co hraje. A krom tedy Kaisera musím pochválit všechny zahraniční herce, kterým prospívá také to, že nejsou všeobecně známí a třeba představitel Chamberlaina mi velice sedl. Celkově tedy pecka, na jejíž kontroverzi si za rok nikdo nevzpomene a bude se jen užívat film a já už nyní to dlouhé povídání zakončuji. () (menej) (viac)
Zajímavě pojatý příběh, v němž podle mého nejde ani tak o dokumentárně precizní zmapování části života Jana Masaryka, jako spíše o to přes jeho postavu podat v osobní a proto citově silnější rovině příběh zoufalé zrady Československé První republiky - jak spojenci tak jejím prezidentem. Roden už nemohl být lepší, celkově film vyznívá velmi profesionálně. ()
Galéria (32)
Zaujímavosti (32)
- Ačkoliv ve filmu prezident Edvard Beneš (Oldřich Kaiser) Janu Masarykovi (Karel Roden) tyká, ve skutečnosti si oba politici vykali. (majky19)
- V jedné z úvodních scén je smrtelné lože Tomáše Garrigue Masaryka umístěno na Pražský hrad, nikoli do Lán, kde bylo ve skutečnosti. (MessiM)
- Ako Neville Chamberlain sa mal vo filme pôvodne objaviť herec Jeremy Irons. Spomínanú postavu si však nakoniec zahral Paul Nicholas. (MikaelSVK)
Reklama