Réžia:
Julius ŠevčíkKamera:
Martin ŠtrbaHrajú:
Karel Roden, Hanns Zischler, Arly Jover, Oldřich Kaiser, Paul Nicholas, Milton Welsh, Dermot Crowley, Tim Preece, Gina Bramhill, James Flynn, Emília Vášáryová (viac)Obsahy(1)
Prežil život bohéma, miloval ženy, hudbu, veľká gestá i veľké zápasy. Vo vnútri jeho srdca a duše bojovala nespútanosť extravagantného umelca s morálkou a povinnosťou úradníka a diplomata. Smrť Jana Masaryka je dodnes zahalená tajomstvom. Mnohé tajomstvá sa však skrývali i v jeho živote! (Garfield Film)
Videá (5)
Recenzie (536)
Je radost pohledět na cestu Julia Ševčíka českým filmem, ale je také na místě se zeptat, zda tři filmy v horizontu dekády opravdu stačí na prokázání talentu? Velmi stručně: Masaryk je filmem potřebným ať už pro svůj žánr či výběr sledované osobnosti. Je natočen zručně, zajímavě, zapadá do koloritu mnichovského stigmatu a nabízí další střípek. Ti méně obeznámení s tématem budou minimálně seznámeni s povahou zahraničních cest Jana Masaryka a poslechnou si Rodena hovořit cizími řečmi. Za mne ano. ()
Po pár dnech snižuji o hvězdičku Řemeslně velmi dobře zvládnutý film, výborný výkon Karla Rodena, to je bez debat. Nesedla mi však tady přílišná fantazie ve zobrazení událostí z Masarykova soukromého života. Celá ta linka s psychiatrickou léčebnou a sympatickým vedoucím lékařem, homosexuálem, vyštvaným z nacistického Německa mi tady přišla příliš moc jako na současnou společenskou objednávku. Člověk, který není zrovna podrobně zasvěcen do okolností tehdejších politických vyjednávání, pak musí tápat i v této linii, uvažovat na tím, co je skutečnost, co fantazie, což je u tak důležitých událostí z našich nedávných dějin škoda. ()
Film, ktorý je naleštený ako Masarykova plešina. Kolínsku a diavu na nábytku cítiť aj cez plátno, respektíve televíznu obrazovku. Dokonale naleštené je všetko aj na psychiatri, až sa človek čuduje, prečo by tu Masaryk zabil svojho psa, aby nemusel prežívať to, čo on. Nie je mi jasné, prečo sa film nevolá Mníchovská dohoda, ale Masaryk. Jeho úlety so ženami a s koksom zase až také ospravedlnenie pre to, aby sa mu tvorcovia venovali na úkor ďalších vecí okolo politiky pred začiatkom vojny, nedávajú. No a keď sme pri tých ženách, tie podliehajú Janovi ako čisté slepice bez vlastného úsudku, akoby im vždy niečo primiešal do pitia. Inak ale ide o solídne remeslo, kde si dal Ševčík záležať na výprave a Roden na svojom výkone. Napriek tomu sa mi film vliekol viac, než by mi bolo milé. ()
"Pořád mluvíte o demokratických principech, ale přitom máte nasráno v kalhotách." Zfetovaná excelence zvaná Jeník mě nikdy nedonutila hledat nějaký historický pramen, takže jsem využil příležitosti k tomu, abych si s ní napudroval nos koksem, zazpíval, zatančil a pohádal se světovými politiky. A taky jsem si mohl připomenout tu rozvážnou a noblesní diplomacii, s níž nás politická smetánka Anglie a Francia darovali Německu. Nějak mám totiž pocit, že je ta Mnichovská zrada zase tak moc nemrzí a hodí nás přes palubu vždy, když to pro ně bude výhodné. Opět rozvážně i noblesně a navzdory tomuto snímku, kterým je za to sice trošku kritizujeme, ale zároveň v něm mluvíme převážně anglicky, čímž se jim opět poslušně drápeme do řitních otvorů. ()
Když pominu tu odpornost co filmaři provedli s nasazením do kin na jeden týden, aby posbírali všechny České Lvy a budu se snažit zaměřit jen na film, nepřehlédnu tu další odpornost, kdy se film neskutečným způsobem občas absolutně nedrží historické pravdy a zcela překrucuje spoustu informací, dezorientuje diváka sérií nepřesností a polopravd a zaměřuje se na naprosto nezajímavé období Masarykova života. Jinak vizuálně, herecky a výpravně povedený film, který je na České poměry nadstandartně řemeslně dobře natočen, ale je hodně nepovedený vypravěčsky a scénář hromadí blbost za blbostí. Nesháněl jsem se o obsahu filmu a o ději, chtěl jsem se podívat na film o Masarykovi a upřímně jsem chtěl vidět život Masaryka po roce 1945 a nějaké konspirační teorie o jeho smrti v roce 1948. Takhle jsem stejně dostal jen spoustu polopravd a lží, které každému s menšími znalostmi o druhé světové cukali s xichtem a vytvářeli kyselý úsměv i přes výtečný výkon Karla Rodena. Povedený film? Ano, na 12 Českých Lvů? Ani smykem kámo. 60%. ()
Galéria (32)
Fotka © Bioscop
Zaujímavosti (32)
- Ve filmu den po vyhlášení protektorátu vidíme Jana Masaryka (Karel Roden) přikurtovaného k posteli po záchvatu vzteku a pokusu o krádež kokainu. Skutečný Jan Masaryk ale 16. března 1939 podle historika Zbyňka Zemana přednášel v Chicagu projev ke krajanům místo nemocného prezidenta Beneše. (MessiM)
- Ve snímku Masaryk pobýval hlavní protagonista v sanatoriu ve Vinelandu od října 1938 do srpna 1939. Ve skutečnosti však Jan Masaryk působil až do konce roku 1938 v Londýně, poté byl na přednáškovém turné v USA a v dubnu 1939 se vrátil zpět do Londýna. (majky19)
- Název filmu se objeví až v závěrečných titulcích. (Duoscop)
Reklama