Masaryk

Když pominu tu odpornost co filmaři provedli s nasazením do kin na jeden týden, aby posbírali všechny České Lvy a budu se snažit zaměřit jen na film, nepřehlédnu tu další odpornost, kdy se film neskutečným způsobem občas absolutně nedrží historické pravdy a zcela překrucuje spoustu informací, dezorientuje diváka sérií nepřesností a polopravd a zaměřuje se na naprosto nezajímavé období Masarykova života. Jinak vizuálně, herecky a výpravně povedený film, který je na České poměry nadstandartně řemeslně dobře natočen, ale je hodně nepovedený vypravěčsky a scénář hromadí blbost za blbostí. Nesháněl jsem se o obsahu filmu a o ději, chtěl jsem se podívat na film o Masarykovi a upřímně jsem chtěl vidět život Masaryka po roce 1945 a nějaké konspirační teorie o jeho smrti v roce 1948. Takhle jsem stejně dostal jen spoustu polopravd a lží, které každému s menšími znalostmi o druhé světové cukali s xichtem a vytvářeli kyselý úsměv i přes výtečný výkon Karla Rodena. Povedený film? Ano, na 12 Českých Lvů? Ani smykem kámo. 60%. (14.11.2017)

Mno. Vše už bylo řečeno během toho neskonalého hajpu, nicméně na mě to možná působí vše trochu jinak. Technická stránka filmu. Ano, dá se na to koukat, na české poměry je to úplně v pořádku, ale to neznamená, že by byl Masaryk nějaký vizuální skvost. Z hlediska evropského a světového filmu je to čirý průměr, který absolutně ničím nezaujme a dejme tomu ničím neurazí. Lev za hudbu? Nechápu. Po většinu času posloucháme podivný 80kový porno jazzík, který s danou dobou příliš nesouzní. Hlavní hudební téma pak má určitou sílu, ale je pouze tisícerou variací na zaručeně fungující za sebe poskládané akordy. Herecky z mého pohledu dost podobné jako celý film. Nijak mě neiritovalo, ale že bych musel Rodenovi a Kaiserovi bez odkladu udělit ocenění, o tom bych pochyboval. No a co samotný příběh? Rozdělení na dvě vyprávěcí linie mi obecně nevadí, zde bohužel ano. Část před Mnichovem mě totiž snad i zajímala a v rámci toho vyprávění, které zvolila (od začátku vyhrocené, pumpuje se hudba, epické od prvního momentu) docela i funguje. Naopak linie v blázinci, kdy by divák měl prožívat vnitřní rozpoložení a dilema postavy, mě strašlivě nudila, nezajímala a opakovaně vytrhávala z "předmnichovského" vyprávění. Celý příběh se tak pro mě stal nesoudržnou podívanou, veskrze průměrné úrovně. 4/10 (28.03.2017)

65/100 Chľast, ženy, blázinec..... a veľa emócií, o tom bol tento film. Aj keď tie emócie boli v súvislosti s hlavnou postavou často negatívneho charakteru a niekedy som tu cítil aj akýsi vnútorný rozpor medzi realitou a filmom, čo trocha uberalo na sile životopisného príbehu. Podobne ako u Horákovej ale, mám dojem, že J. Masarykovi chýbal i zdravý sedliacky rozum, alebo tu bolo príliš veľa naivity, neviem. Lepší priemer. 65/100 (26.04.2021)

Viděno dvakrát a u druhé projekce jsem byla ještě spokojenější než po premiéře. Navzdory historickým nesrovnalostem se mi film líbil. Zastávám názor: pokud chci fakta, pustím si dokument nebo přečtu literaturu tohoto žánru. K filmu: výstřední pojetí mi sedělo, Roden jako vždy skvělý, ten pán zahraje opravdu asi všechno a člověk z něj nemůže spustit zrak, výprava, kamera, hudba, casting, střih... chápu, že si to své diváky našlo. Patřím mezi ně. (19.03.2019)

How horrible, fantastic, incredible it is that we should be digging trenches and trying on gas-masks here because of a quarrel in a far away country between people of whom we know nothing.// Britain and France had to choose between war and dishonour. They chose dishonour. They will have war. Jednoznačně nejkonvenčnější Ševčík, jakoby dělaný nikoli na velké plátno, ale rovnou do televize: od tradiční výstavby přes rozbujelou hudbu po ničím se vymykající kameru. Na druhou stranu v zemi, kde se hysterické protičešství už třetí dekádu všeobecně považuje za známku kultivovanosti, vyžaduje i nehladivý portrét prvního z řady kolosálních ojebů ze strany Velkého Džínaře docela koule. Btw je fajn vidět, že jako se u Normalu neřešilo morální téma, nýbrž údajná vykradenost Mlčení jehňátek, tak místo abychom tady rozebírali, nakolik je přesné ztvárnění přetrvávajícího národního traumatu z Mnichova, symbolizované Masarykovým zhroucením, radši to zas nepochopíme a budem brblat, že von ten Jenda přece tehdy v žádné léčebně nebyl a zas tolik ho to taky nesebralo. Zůstaň svá, kritická obci, zůstaň svá. (27.04.2017)