Masaryk

Masaryk se zmítá mezi dvěma reakcemi. Po kličce ve Lvech absolutně dominoval a následně sice sklidil větší tržby v kinech, ale diváci odcházeli mírně zklamaní. Pravda je někde mezi. Film je na české poměry skvělý (až se zdá, že se nejedná o naši produkci), ale stále se nemohu zbavit dojmu, že těch 12 Lvů mohli kritici rozdat i jinak. Roden a Zischler jsou nicméně výteční a musím pochválit, že Kaiser v roli Beneše nešel téměř poznat. Výstavba děje nepostrádala gradaci a člověk by si až myslel, že to Masaryk zvládne a Němci nedostanou, co chtějí... V celkovém pojetí tedy film překonal očekávání, ale nemohu se zbavit dojmu, že mu něco chybělo k tomu, abych mohl dát plný počet. (12.04.2017)

Masaryka určitě řadím k těm lepším filmům, které u nás za poslední roky vznikly. Pokud beru film čistě jako rekapitulaci historických momentů předcházející druhé světové válce, pak nemám moc co vytknout, ačkoliv nemůžu posoudit, zda vše faktograficky do puntíku sedí. Pokud bych to bral z filmového hlediska, tak zde chybí gradace a zásadní momenty, které by si divák zapamatoval. Jak v Masarykově osobní, tak i politicko-diplomatické lince se scénář pohybuje víceméně pouze po povrchu a mám takový pocit, že nezaujatí diváci se v obou linkách budou ztrácet. Avšak palec nahoru scénáristům za to, že Masaryka nelíčí patrioticky jako modelového hrdinu, ale jako muže dvou tváří. 70% (25.08.2017)

Na hviezdičky rovnako kvalitné ako Anthropoid, ale iným spôsobom. Masaryk nie je akčný, neobsahuje hezouny ani milostný motív. Je politický, obsahuje sex, drogy, polovicu stopáže v psychiatrickej liečebni a v ústrety ide divákom, ktorí ocenia umeleckejší dotyk osobitejšou formou. Nejde mu o strhnutie emocionálnym príbehom, ale o to, čo najdôstojnejšie, formálne na svetovej úrovni, zobraziť zhrnutie historicky významných udalostí okolo jedného charakteru. Všetky nominácie na Českého leva zaslúžené. Od scenára, ktorý rozumne prepája štúdiu osobnosti sklamaného Masaryka s presne tými kľúčovými dejepisnými udalosťami, ktoré ma zaujímajú, cez vydarené zachytenie doby a ponurej atmosféry veškerých lokalít (hlavne interiéry palácov, pracovní so závesmi s protisvetlom sú mňamka), až po (samozrejme) super hercov. Je to chladnejší filmový zážitok, ale stojí za to. (17.03.2017)

Film, ktorý je naleštený ako Masarykova plešina. Kolínsku a diavu na nábytku cítiť aj cez plátno, respektíve televíznu obrazovku. Dokonale naleštené je všetko aj na psychiatri, až sa človek čuduje, prečo by tu Masaryk zabil svojho psa, aby nemusel prežívať to, čo on. Nie je mi jasné, prečo sa film nevolá Mníchovská dohoda, ale Masaryk. Jeho úlety so ženami a s koksom zase až také ospravedlnenie pre to, aby sa mu tvorcovia venovali na úkor ďalších vecí okolo politiky pred začiatkom vojny, nedávajú. No a keď sme pri tých ženách, tie podliehajú Janovi ako čisté slepice bez vlastného úsudku, akoby im vždy niečo primiešal do pitia. Inak ale ide o solídne remeslo, kde si dal Ševčík záležať na výprave a Roden na svojom výkone. Napriek tomu sa mi film vliekol viac, než by mi bolo milé. (22.02.2020)

Je úplně jedno, že tvůrci udělali ten trik s datem premiéry a posbíraly všechny ceny (když se to loni přetřásalo, zarazilo mě, že si nikdo nepamatuje, že je to je docela běžný trik, mnohokrát použitý v zahraničí i u nás). Dokonce jsem z důvodů filmařské licence schopen odpustit historické kraviny (navzdory tvrzení tvůrců na začátku, že je to "podle skutečné události" - jo, ani si nepomohli berličkou "na motivy skutečné události", ale rovnou "podle skutečnosti", takže vypočítávat historické nesmysly je na místě). Neodpustím ale filmové chyby. Jsou tu. A dost. Po projekci Masaryka se vnucuje klíčová otázka: co chtěli tvůrci filmem sdělit? Že byl Masaryk komplikovaná maniodepresivní osobnost, bral drogy, tahal se s milenkami a šňupal kokain? Ukázat, jak je těžké vyrůst a žít pod tíhou jména slavného otce, navíc když se věnujete stejnému oboru? Nebo prostě jen představit dějinné události "nejtěžších chvil národa" z pohledu nevyrovnaného a nediplomatického diplomata? Bylo-li cílem to první, podařilo se; v ostatních aspektech ale selhali. Potřeba ukázat jak protagonistův bouřlivý osobní život, tak angažovanost před Mnichovem se nepříjemně tříská. Myslím, že se rádoby šokující scény s milenkami a drogami mohly upozadit až za politickou aktivitu, tam je Masaryk daleko silnější. À propos, drogy. Často citovaná scéna Janova sjíždění lajny koksu srolovanou stokorunou s portrétem jeho otce byl výborný nápad, jinak ale motiv zfetovaného velvyslance postrádá nosnější chvilku. A úplný WTF moment přijde v okamžiku, kdy Masaryk na lůžku prožívá kokainové vize. Vidí totiž po stropě lézt dávno mrtvého bratra Herberta, který na něj otočí hlavu (!). To skvělý halucinační motiv pro Trainspotting, ale tady působí jako pěst na oko. Naštěstí je tu Karel Roden. Skutečnému Jeníku Masarykovi se sice charakterově vůbec nepodobá, ale to je fuk, je to senzační herec. O to je zajímavější, že ho ve společných scénách přehrává Oldřich Kaiser - škoda, že těch scén nebylo víc. Navzdory mnoha výtkám se na film dobře dívá, důraz na podobu postav s jejich předobrazy, detaily v oblékání či dobových proprietách nebo skutečnost, že cizince důsledně hrají cizinci, jakkoli svou výslovnost zjednodušují, to vše je příjemné. Jenže je to pořád jenom malý český film, nic víc. Bohužel. (02.03.2018)