Americký priateľ

Pre mňa jeden z najlepších filmov od Wendersa. Bolo pre mňa zaujímavé sledovať hlavne Bruna Ganza. Poznám ho prevažne z novších filmov a tu som ho prvý krát videl v najlepších rokoch a v hlavnej úlohe. Naposledy som ho do neba vychválil v thrilleri Neznámy a ten jeho vekový rozdiel medzi týmito dvoma filmami ma udivuje. Bruno bol skvelý už vtedy, ale dnes je v špičkovej forme. 80%. (19.03.2012)

Asi to bude i tím, že se jedná o můj nejmilejší žánr, ale tento noirový mysteriózní psychothriller se mi líbil až překvapivě moc. ,,Překvapivě", protože od Wima Wenderse, tvůrce pomalých, uměleckých, jaksi introvertních filmů jsem takový nářez nečekal a trochu jsem se bál, aby nešlo o krok vedle. Wenders kamerou úplně maluje a povolání hlavního hrdiny (vyráběč rámů) tak dostává symbolický význam. Wenders má cit pro detail a nádherné aranžování scén, celým filmem tak prostupuje nevyjádřitelně zajímavá atmosféra. Jen dva příklady (trochu spoilerového charakteru): 1. Po scéně vraždy ve vlaku, v největším napětí, projíždí vlak tunelem a z postav náhle vidíme jen obrysy. 2. Když se Jonathan dozví, že podle krevních testů brzy zemře, jistý gangster si kousek dál zkouší jakoby nic hrát podivné melodie na piáno... Jsou to zdánlivě jen drobnosti, ale právě ty dělají v mých očích z obyčejné kriminálky umělecké dílo. Americký přítel působí trochu jako by natočili Wenders, Lynch a Hitchcock společně jeden film. Vzhledem k tomu, že všechny tři mám moc rád, je pro mě hodnocení tentokrát zcela jednoznačné. (16.01.2012)

To se dalo čekat, že Wendersovo osobité zpracování Toma Ripleye bude od konvenčního thrilleru na míle daleko. Přeměnu ctihodného občana v zabijáka, což je hlavním motivem předlohy, nechal plynout jaksi svévolně a zaměřil pozornost na záhadný vztah mezi Tomem a Jonathanem. I díky působivým výkonům Bruna Ganze a Dennise Hoppera mu tento odskok do akčního žánru vcelku vyšel. Já si však více lebedím u jeho poetických rozjímání, protože nenapodobitelná atmosféra, kterou Wenders umí příznačně navodit, vyzní mnohem intenzivněji. V této kupě nebožtíků přišla malinko nazmar. 3,5* (30.09.2011)

Zasmušilá existenciální gangsterka pro diváky, kteří ocení nedořečenost, úkroky stranou, mafiány závidějící poklidné zaměstnání rámařům obrazů a zpytující vlastní nitro (Hopper v jedné ze svých nejsoustředěnějších nepsychopatických rolí), kameru poklidně malující velké celky měst a oblohy, vraždění jen amatérsky upachtěné a ani trochu cool; určitě ne pro ty, kdo hledají naplnění žánrové formule, do detailů rozkrytou zápletku, motivace jako housky na krámě a bezchybnou profesionální akci. ****1/2 (11.05.2015)

Žánr, který by se dal označit jako "nová detektivka". Při takových filmech (další třeba Béla Tarr: Muž z Londýna) si člověk může uvědomit, proč (staré) detektivky nemám rád. Nejvíc asi pro to, že se všechno vyřeší a hlavně, že to za něj vyřeší někdo jiný. A skutečně jsou tyto kriminální případy vyřešeny? Stačí když zjistíme, že tamten zabil tohohle pro tohle? Wim Wenders za pomoci Patricie Highsmithové se do toho pouští od podlahy a velkoryse přiznává, že nezjistil vůbec nic. Existují mrtvoly (nevíme kdo), existují vrazi (víme sice kdo, proč a zač, ale stejně to nemáme v rukách). A tak to jediné, co se dá trochu uchopit, byl Hamburk. (02.08.2016)