Prvé znamenie: Prichádza Satan!

„Prequel leze z dělohy, hlavně bacha na rohy!“ Hledej dnes v Itálii pannu... Prekérní situaci Vatikán řeší dovozem jeptišek z Ameriky, čím víc, tím líp, viz Immaculate. V klášterech teď mají gynekologické ordinace s kozou a přístroji pro prenatální péči o rohatá miminka. Kardinálové matlají těhulkám na bříška gel, šmejdí sondou a taťka Lucifer jim kouká přes rameno na OKÉNKO ULTRAZVUKU: [][] a znepokojeně vrčí: „Jen aby to nedopadlo jako s Cecílií! Pupeční šňůru překousla jako hada a synáčkovi zarazila růžky zpátky do hlavy placatým balvanem!“ [][] Zbytečné obavy, neb v prequelu k The Omen je happyhell end předem dán. Cecílie z Immaculate byla víc šik a víc jsem jí fandil, novicka Margaret zaujala aspoň těhotenským WTF rekordem, z plochého bříška k bubnu za den, i odvážnou teorií: „Kristova nevěsta má hřešit a chlastat na diskotéce, aby věděla oč přichází, pak má její oběť větší cenu.“ Potěšil Bill Nighby coby prelát s pekelně bohulibým plánem, jehož hláška ze Shaun of the Dead: „Opláchl jsem si to studenou vodou“ zde nabyla zcela jiného významu... (15.06.2024)

Nebudu psát zklamání, páč nic velkolepého jsem nečekal. Máme tu další Američanku, co přijede do Itálie, aby se stala jeptiškou. K tomu navíc je celý příběh podoben Neposkvrněné víc, než by se zdálo. Jak neoriginální. Ovšem mně se Neposkvrněná líbila více. Úvod je příjemně atmosférický s jasným odkazem (tyč) na první film série (ten zřejmě nebude nikdy překonán). Ostatně z dalších odkazů jsou sebevražda sestry i smrt způsobená autem - zde akorát místo hlavy přijde nebožák o půl těla. Tak snad jen střeva ven se počítají. A potěšil i odkaz na Mouchu, kdy tenhle porod byl snad ještě děsivější. Margaret ovšem nepatří mezi nejchytřejší, což mi dost vadilo, a tak neumí pořádně ukrást ani pár složek. A pokud se činí čertu dobře, pak bych rád viděl pořádný závěr celé série, co by vyvrcholil Apokalypsou, kdy by v první řadě církev a následně zbytek lidstva byly smeteny z povrchu Země. Pak byl tenhle díl dostal alespoň smysl. A kdo zná původní klasiku, musel vědět, jak tenhle počin skončí. Skvělý vizuál, mizerná nestrašidelná hudba, jo, každý není J. Goldsmith, a tíseň i strach, na rozdíl od původního filmu, zde chybí... (31.05.2024)

Tady mi srdíčko docela plesá, protože nejen že tu máme konečně kvalitní horor z pera ženské režisérky, ale tak trochu mi její komorní, nenásilný a plíživý styl připomínal zlatá léta tvorby Jamese Wana, který v první řadě nikdy nesázel na agresivní CGI a posazoval stvůry do kouta a čekal, až si jich všimnete. Za mě umně použitá kombinace stylů starších sedmdesátkových hororů s moderními prvky, prozíravými tématy a dobrým obsazením. Udrželo to mou pozornost i při únavě a nenechalo mě to zaspat, což se mi u dnešních tuctových kinohororů stává poměrně často. Potěšil i tribute legendární scéně z Possession s Isabelle Adjani. (23.06.2024)

Film, ve kterém by zřejmě Sydney byla mnohem raději. Její Neposkvrněná totiž v hodně podobném námětu neobstála. Ano, mohlo to být sice i horší (viďte pane Green), ale za měsíc zkrátka prostě nebudete vědět, kde se tam ten antikrist vlastně vzal a proč. Tenhle satánek ale hraje jinou notu. Přiznám se, že film z roku 1976, jemuž tento děj předchází, mě teprve čeká - navnaděn jsem ale náležitě. Arkasha Stevenson evidentně umí pracovat s napětím, nemluvě o zvuku (použití nevinného dětského skotačení v přímo kontrastních scénách jdoucích hned po sobě na mě hodně fungovalo). Obsazení vedlejších rolí se vážně povedlo a je opravdu škoda, že se jedná víceméně jen o epizodní role (Ineson & Dance). Za mě povedená, v kino sedačce příjemně nepříjemná záležitost a vůbec by mi nevadilo další filmové rozšíření tohohle příběhu - 70%. (04.04.2024)

Tak se nám už asi tak po šesté pokoušel přijít Satan. A má se to s ním zhruba stejně jako s Exorcistou. Parádní, originální, mrazivé a atmosférické první díly, a pak už jen bolest, zmar, utrpení a odvary z čertových fuseklí. Což je sice pro ďábelské filmy asi kýžená markanta, avšak otrávený divák, nečekaje na posmrtný život v teple či peklo na Zemi, by si raději sám vrazil do prdele ten rozžhavený pohrabáč, aby se u těchto audiovizuálních martýrií alespoň trochu zabavil a méně trpěl. Tudíž tu nyní máme krajně nesympatickou pičinku Nelu Beztygrovou, která plagiátorsky, netísnivě, unyle až otravně pátrá po předPeckovském klášteře, koho že to ten Lucifer tentokrát zase naprcal, až se nepřeqapivě dopátrá od počátku zřejmého a nejméně 666krát viděného přitroublého klišé. Čert už ty parazitické a nenápadité ždímárny, kurva, vem! (03.06.2024)