Pailan

První půlku filmu jsem si několikrát říkala, jestli opravdu sleduji ten správný film, protože po nějakém obvyklém jihokorejském romantickém dramatu ani stopy...nakonec jsem se přes to přenesla a vychutnala si druhou půlku plnými doušky. Musím uznat, že konec tohoto filmu je opravdu znamenitý a jak zde už několik lidí uvedlo, pár záběrů bylo tak výmluvných, že o hloubce příběhu nelze pochybovat...80%. (22.08.2008)

Je to dosť dobrá juhokórejská romantická dráma. Má vydarený príbeh o gangstrovi, ktorý sa práve vrátil z väzenia za menší zločin a aj napriek vernosti svojmu šéfovi ho každý len ponižuje a nedarí sa mu získať rešpekt, až kým jeho šéf v zúrivosti nezabije muža a žiada gangstra, aby sa za neho obetoval. Lenže zatiaľ sa dozvie o smrti svojej ženy, ktorú si zobral len kvôli obojstrannej výhode a tak ju ani nevidel a na ceste za vybavovaním všetkého potrebného postupne mení svoje hodnoty. Spracovanie sa mi páči, film sa vôbec s ničím neponáhľa, ale to neprekáža ani trochu, udeje sa tu toho dosť, prakticky celá prvá tretina sa venuje len gangstrovi, ktorý až na šéfa každého len ponižuje a napriek tomu vyžaduje rešpekt, čo chválim hlavne kvôli viditeľne väčšiemu rozdielu jeho postavy v neskoršom deji, ale viac sa mi aj tak páči práve ten zvyšok filmu, celé je to nadmieru originálne, príbeh možnej veľkej lásky, ktorá sa kvôli niekoľkým zlým rozhodnutiam ani nemohla plnohodnotne začať, veľký priestor má samotná hlavná ženská postava so svojim smutným príbehom a samozrejme aj gangster, ktorý si postupne uvedomuje svoje chyby a na to sa veľmi dobre pozerá. A navyše sa tu nájde aj viacero výborných scén, ktoré dokážu zapôsobiť. Herecké obsadenie je perfektné, moja obľúbená Cecila Cheung, ktorej sa tu nedá nefandiť, výborný Choi Min-Sik, ktorý svoju postavu zahral skvelo vo všetkých ohľadoch a síce už nikto až tak moc kvôli menšiemu priestoru nezaujme, ale dobre zvolené sú aj vedľajšie postavy, hlavne Son Byung-Ho v úlohe mafiánskeho šéfa. Réžia a technická stránka sú výborné, Song Hae-Sung nemá s podobným typom filmu žiadny problém, čo dokázal aj neskorším ešte vydarenejším Maundy Thursday. Failan je opäť jeden z originálnych pohľadov na lásku, ktorému nemám moc čo vytknúť. 77% (18.07.2012)

Tešil som sa na ďalšiu skvelú kórejskú romantiku, no miesto nej som sa dočkal len obrovskej nudy. Veď viac romantiky bolo aj v Schindlerovom zozname. A sledovať dve hodiny jedného večne opitého skrachovanca je aj na mňa dosť. Nebyť výborného hereckého výkonu hlavného predstaviteľa, nebolo by to ani na tie dve hviezdy. (14.06.2008)

První půlka snímku je až nezvykle nudná, herecké umění Min-Sik Choia je sice excelentní (scéna, kdy si uvědomuje, že svůj dosavadní zatracenej prochlastanej život celej pros.al je skvělá), ale to zdaleka nestačí. Možná jsem už zmlsanej. 3* SPOILER (dál to možná nečtěte) - "Venku hustě prší. Failan je v malé, prostě zařízené místnosti a umývá si tvář. Je v těžké životní situaci, je sama, vystrašená, má dluhy, tvrdě dře, aby je mohla splatit. Po chvíli otočí hlavu a zadívá se na kelímek se zubními kartáčky. Jsou tam dva. Jeden její, žlutý, který je už hodně opotřebovaný. A druhý modrý netknutý. Nikdo jej nikdy nepoužil. Večer před spánkem, před společným ulehnutím a ráno po probuzení do nového dne, před společnou snídaní. Nikdo. Je sama, jen s usmívající se fotkou manžela." Tento skromný, ale vše říkající záběr trvající jen pár sekund jsem si pouštěl nekolikrát dokola. Fantastická symbolika vyjadřující tolik emocí, tužeb a přání. Nakonec musím zvednout hodnocení na 4* (10.11.2007)

Už jsem téměř zapomněl, jak dokáže dobrá korejská romance zabrnkat na city a čemu všemu je člověk ochotný uvěřit. Dva lidé, kteří se nikdy neviděli, přesto mezi nimi vzniká vztah, který jim doslova změní život. Jednomu přináší naději, druhému změnu. Sežral jsem tuhle neuvěřitelnou konstrukci i s navijákem a rád. Díky Min-Sikovi pak hlavní linie o budižkničemovi a povaleči přímo fantastická, Cecilia Cheung pak v té druhé menší, nikoliv méně podstatné, části k sežrání. Její skromnost snoubící se s krásou je pak zřejmě tím, proč jsem tomu všemu prostě chtěl věřit. Smutné, tragické, krásné... (01.04.2020)