Herečka tisíciletí

Po stránce děje tento snímek není ničím přelomovým, protože příběh je prakticky úplně primitivní a stejně tak jsou velmi jednodimenzionální i postavy. Čím tento film vyniká je ale svým zpracováním. Dechberoucí střih, úhly pohledu, styl vyprávění, neustálé přeskakování mezi realitou a natáčením... prostě kinematografický zázrak, který by jako živák absolutně nešel natočit. A mě je po jeho shlédnutí už zase smutno z toho, jak veřejnost slepě uznává kulty Nolanů a Aronovských a podobných aniž by vůbec tušili jací vizionáři jim vyšlapali cestu. 8/10 (21.12.2020)

Veľmi pekná popkultúrna historická romanca s presahom až do sci-fi, ktorá na pozadí kariéry a osudovej lásky jednej "zabudnutej hviezdy" podáva skratkovite históriu Japonska a japonskej kinematografie, a to brilantne, pohybujúc sa bez problémov vo viacerých časových rovinách, ktoré sa aj vtipne prelínajú. Hviezdna herečka je celý život hnaná túžbou stretnúť tajomného muža, ktorý jej daroval "kľúč od toho najdôležitejšieho" a do ktorého sa beznádejne zamilovala. No táto silná motivácia sa nakoniec ukáže ako naháňanie sa za fantómom. Ale tak, ako znejú posledné slová filmu, platí že "Nakoniec, je to vlastne honba za Ním, ktorú naozaj milujem". Pre mňa bola príjemným prekvapením hudobná stránka filmu (Susumu Hirasawa - pre niekoho možno príliš eklektické spojenie elektropopu a historického príbehu, ale pre mňa dokonalé), niektoré výborne zostrihané pasáže ma doslova "rozošťastňovali" :) . Žiaľ, napriek všetkým pozitívam, nestrhlo ma to až tak, aby som hodnotil viac ako 75-80%, a starší "Perfect Blue" sa mi od Kona páčil viac (aj keď to bol úplne iný žáner) .... každopádne, nenechajte sa odradiť - je to príjemný zážitok (17.01.2012)

Moje vůbec první setkání s prací Satoshi Kona a i když jsem veskrze dopředu věděl, co od Millenium actress čekat, přesto mě dokázala okouzlit. Netradičním zpracování tradičního příběhu působí neskuteně přirozeně a originálně a doslova vás společně s filmaři vtáhne do děje, který je jakýmsi prolínáním mezi hereččiným osobním a filmovým životem. Společně s ní prožíváte znovu její zážitkově bohatý, ale veskrze smutný příběh a jeho konec vám pomalu nažene slzy do očí. Stějně jako ostatním mi ale bohužel příliš nesedla Konova osobitá animace postav (zvlášť hereččin nos a piha mě budou ještě dlouho strašit ve snech, i když na druhou stranu bez nich bychom ji ve filmu asi těžko rozeznávali), která je bohužel zvlášť díky použití nevhodných barev zbytečně studená a odměřená. (27.06.2007)

Nejraděj bych pro popis tohohle filmu použil slova jako "sentimentální" nebo "melodrama," jenže oboje zní jako něco, co vlastně není příliš lichotivé, tak to ale není, výsledek je totiž minimálně hodně dobrý - technicky i příběhem. [_Na tomto místě je výčet několika nedobrých věcí ve filmu_], ale na druhou stranu [_Na tomto místě je výčet několika dobrých věcí ve filmu_] a blablablabla, prostě je to fajn film, který má na konci skvostnou koláž přítomných filmů (jedná se z velké části o film složený z filmů, které titulní herečka natočila. Je to zábavnější, než to zní). (09.02.2014)

Můžu jen litovat, že pro mě Kon byl takovou dobu jen tvůrce dnes již legendární Papriky. Jeho starší snímky mi přišly podle premis jako malé, až artové pokusy, ke kterým by stálo za to se dostat jen při dlouhé chvíli. Jenže jak jsem se prokousal skrz čas až k Chiyoko, dochází mi definitivně, jaký velikán její tvůrce byl a jak obrovská ztráta je, že po něm zůstaly jen čtyři celovečerní filmy. Jedinečný byl v tom, že na rozdíl od jiných slavných kolegů není na první pohled rozpoznatelný. Snad jen podle krásné, nesměle vypadající okaté holky v hlavní roli a podle hudební stránky jódlujících chorálů Susumu Hirasawy. Proč ale zůstávám ze Sennen joyū u vytržení, je její láskyplnost k divákům a stejně tak k filmovému médiu. Milostných dopisů věnovaných kinematografii už bylo natočeno dost, ale tenhle je z těch, které svému publiku rozumí. Když dokumentarista se slzami a vášní nahazuje svému idolu nejslavnější repliky, mluví tak z duše všem, kteří se kdy dojatě dívali na filmový plakát. V kombinaci s univerzálním a násobně použitým okřídleným poselství, kdy i cesta může být cíl, není emocionální obrany. (16.10.2022)