Krátke strihy

Rozhodně pozoruhodná, pestře rozmanitá filmová kompozice, ale spíše jen pro náročnějšího diváka, je to takový zvláštně nesourodý dějový slepenec drobných epizod, jen tak zdánlivě vznikající jakoby z náhodných prostřihů do mnoha běžných životů obyčejnějších obyvatel Los Angeles, dějové úseky se vzájemně kříží, propojují, překrývají, a to až do absurdních souvislostí, tak nějak jako životní osudy jednotlivých postav, nepochopitelně, nepředvídatelně, vždy ale náhle, překvapivě, takže pozornost vnímavého diváka je stále patřičně po celou dobu vytěžována, film tak plyne a rozhodně se nemáte čas ani chvilku nudit, právě tak při sledování funguje opravdu jen mistrovské dílo. Bravo!!! Zajímavý komentář : Fridecka (09.07.2012)

Když u nějakýho filmu vydržim 3 hodiny a nemam chuť to vypnout, tak to už samo o sobě znamená, že na tom filmu asi něco bude. Sice jsem moc nepochopil, co tim chtěl básník říci, ale ten film mě chytnul a nepustil až do závěrečnejch titulků. Líbil se mi hlavně černej, chvílema až morbidní a zvrácenej humor, líbilo se mi herecký obsazení a líbila se mi ta podivná atmosféra celýho filmu. Navíc já mam pro tyhle propletence různejch zdánlivě nesouvisejících příběhů jakousi slabost. Film asi nebude pro každýho, ale já jsem byl spokojenej a po dlouhý době zase něčemu dávám 5 hvězd. (30.12.2014)

Vítejte v nelítostné tříhodinové sondě do jednoho z nejhorších druhů pozemského pekla, zvaného "manželský a rodinný život běžného, průměrného, středostavovského člověka". Rozsáhlá sbírka filmových postav většinou připomíná přehlídku osazenstva malé farmářské ZOO (husy, krávy, slepice, ovce, volové, svině a sem tam i nějaká ta hnida a filcka). Ale obsazení je hvězdné a některé postavy jsou i víceméně sympatické, nebo vzbuzující v divákovi aspoň trochu té empatie. A navíc Madeleine ukáže ňadra a Julianne dokonce bobra! Každopádně když jsem kdysi dávno tohohle břitce satirického, scénáristicky geniálního a přitom geniálně jednoduchého Altmana viděl na noční ČT2, toho dne jsem se pevně a definitivně rozhodl, že zbytek života strávím jógou a meditací v nějakém útulném ášramu na úpatí Himálaje, stranou konzumní společnosti většinově zabydlené lidskými typy podobnými těm ve filmu. No, nakonec to tedy se mnou dopadlo úplně jinak. Nicméně film má myslím dodnes schopnost učinit z leckterých, ke stádnímu rodinnému životu bezmyšlenkovitě a pudově směřujících lidí, zapřisáhlé solitairy, misanthropy a eremity. (14.01.2020)

Tím nejlepším na Altmanových Short Cuts je to že jimi nejspíš přispěl k natočení Andersonovy Magnolie. Neb jinak jde o mozaiku příběhů nepříliš zajímavou, plnou veskrze nesympatických charakterů a jejich mizerných vztahů, a hlavně bez jakékoli pointy či významu... krom toho že ke konci docela dobře vygraduje ta jedna jediná dramaticky i emočně silně zpracovaná povídka (kolem jako vždy dokonalé Andie MacDowell). Takže ve výsledku jde vlastně jen o tříhodinovou a umělecky lépe zvládnutou telenovelu... což obzvlášť bolí ve srovnání se zmíněnou Magnolií, která je s podobným konceptem jedním z nejlepších filmů všech dob. 6/10 (10.06.2021)

Koláž mikropříběhů spojených bolestí. Intrimně, ale zároveň s mrazivou nenuceností vyprávěný příběh života, kdy se v jediném okamžiku náš všední den může změnit v naprostou noční můru.  Korunováno nepříjemně skvělými hereckými výkony, křik Andie MacDowell mi pronikl až do morku kostí,  zamrazil cynismus Freda Warda či proradnost Tima Robbinse a jako vždy okouzlila inteligentní krása Madeleine Stowe.  Všech citových úderů na solar se mi pak od Altmana dostalo zcela bez patosu, ale s nezvratností a krutostí, jakou dokáže připravit právě a jen život. De facto pravdivé strhávání lidských masek bez moralistického poučování či kreslených srdíček na okraj. Upřímné, bolestivé, očistné a především lidské. Pět. (08.12.2022)